Lyžařské středisko Čimbulak je freeridový ráj v Kazachstánu kousek od Almaty. Je výborným startovním místem pro krátké až jednodenní túry.
Druhý prosincový týden v roce 2009 jsem pracovně pobýval v Kazachstánu, kde jsem kromě Almaty a Astany (odkazy na články a fotky níže) navštívil lyžařské středisko Чимбулак – Lyžařské středisko Čimbulak – freeridový ráj v Kazachstánu kousek od Almaty. Nad druhou sedačkovou lanovkou jsem trochu pochodil na stoupacích pásech a následně sjel téměř za tmy dolů.
Pobyt v kazašských městech je podrobněji uveden na: Sněhová prosincová neděle v Almaty – Kazachstán, Krásných -29C v Astaně – hlavním městě Kazachstánu a Almata plná Santa Klausů v pátek 11. prosince 2009.
Odpoledne jsem u koncové stanice druhé sedačkové lanovky nasadil stoupací pásy a šel se podívat jak to vypadá v sedle Talgar (3163 m). Teda, do sedla bylo částečně vidět zespodu, takže mě spíše zajímalo, co je za ním. V sedle kromě koncové stanice jednosedačky nic moc, jen číslo telefonu na horskou službu a polámaný sloup asi nějakého vysílače nebo převaděče. Na hraně sedla směrem k Čimbulaku je sněhu pomálu, neboť jej vítr z údolí přefoukává na druhou stranu, kde je ho místy nadbytek.
Přímo za koncovou stanicí vleku vpravo jsou nádherné prudké svahy. Bohužel, zrovna je na nich spousta nového sněhu, který jen jen se utrhnout jako lavina. Takže nezbývá než vyfotit a poohlédnout se po jiném vyhlídkovém bodu. Vyhrála to na druhou stranu od sedla kamenná hrana bez sněhu k Čimbulaku, zatímco na jížní stranu je sněhem pokrýtý svah přerušený poblíž hřebene kamennými pásy.
Z dálky to vypadalo bezpečně, z blízka už méně. Svah je pokrytý kombinací přemrzlého tvrdého sněhu, zledovatělých ploch a do toho jsou nafoukány na závětrných stranách a v prohlubních tlusté desky prachového a utemovaného sněhu. Stoupám tak co nejblíže kamenné hraně a naváté desky přecházím co nejbezpečněji. Úplně to nepomohlo, neboť těsně před koncem sněhového pole s příslibem vyhlídky nade mnou praskla celá navátá deska. Naštěstí se nedala do pohybu, a tak jsem velmi opatrně vycouval a tuto část obešel.
Na lyžích jsem došel pod předvrchol, kde končil sníh, když dále to po kamenech a skalách nemělo smysl. Druhým důvodem bylo to, že byly čtyři hodiny odpoledne a odvoz zpátky do Almaty měl každou chvíli přijet. Rychle jsem tak udělal několik fotek, sundal pásy a rozjel se dolů. Až na krátké přejezdy po zledovatělém podkladu jsem si pro sjezd vybíral jenom prašan a kochal se oblouky v něm. Nemělo to chybu, škoda jen, že to bylo tak krátké. Ze sedla Talgar byla první část také hlubokým sněhem. Až do mezistanice sedaček jsem rychle sjížděl středními a dlouhými oblouky dolů při rychlém soumraku a padající tmě. Dole jsem naházel věci do auta a hybaj zpátky do Almaty.
Zhodnocení na závěr:
- lyžařské středisko Чимбулак je výborným startovním místem pro krátké až jednodenní túry v okolí sedla Talgar (3163 m), je možné samozřejmě zvolit i několikadenní výlet po okolních vrcholech, případně dojít k jezeru Issyk-Kul v Kyrgyzstánu
- možnost absolvování túr je velmi proměnlivá v závislosti na roku a aktuálních sněhových podmínkách, v prosinci 2009 nebylo možné se pouštět do významnějších výletů kvůli velkému lavinovému nebezpečí po novém sněžení
- výborné svahy jsou na obě strany od sedla směrem k jihu, stejně tak v protejších skalách a vrcholech částečně pokrytých ledovci
- kromě základní skialpinistické a lavinové výbavy je možné vřele doporučit cepín, stoupací železa standardní a stoupací železa na skialpinistické vázání
- nezkoušel jsem, jak funguje místní horska služba po zavolání na telefon uvedené v sedle Talgar
zdroj :http://palic.ho-vsetin.com/
Placený odkaz: Za dobrým lyžováním nemusíte vždy přes půl zeměkoule – vyzkoušejte lyžování v Itálii.
