Ahoj. Všimli jsme si, že máš zapnutý AdBlock. Prosím, pozastav si pro SvetOutdooru.cz blokování reklamy. Díky tomu můžeme zajistit více zajímavých článků o horách, vybavení nebo metodice nebo aktualizovat katalog stovek treků a ferat. Navíc se snažíme zobrazovat jen reklamy s outdoorovou tématikou, podporujeme touto cestou i mnohé charitativní projekty a neziskovky. Snad tě nebudou moc rušit. Děkujeme! Redakce SvetOutdooru.cz
Dálkové stezky Via Czechia vedou podél severní i jižní hranice České republiky. Pojďme si blíž představit Jižní stezku.
Severní a Jižní stezka Via Czechia představují zatím nejodvážněji vedené dálkové trasy v naší zemi, přecházejí celou Českou republikou od nejzápadnějšího po nejvýchodnější bod, sledují převážně státní hranici a překračují nejvyšší vrcholy většiny našich hor. Stezky procházejí v co největší míře přírodou a směřují k hlavním zajímavostem jednotlivých oblastí. Obě stezky dohromady tak tvoří ucelenou, důkladně zmapovanou a popsanou trasu okolo Česka.
Na začátku roku 2020 jsem se dal do práce, která mi nakonec trvala déle než rok – nejprve bylo třeba vše teoreticky nastudovat, aby trasy nemíjely zajímavá místa, a všemu dát jakýsi řád. Chtěl jsem například, aby trasy nabízely ubytování „pod střechou“ každých minimálně 20–25 km, čímž se předejde divokému kempování. Přibližně u poloviny etap je možné přespat v kempu nebo na oficiálním tábořišti.
Dále jsem do tras zařadil poutní místa, je jich necelých 50 a doplňují tak fyzický zážitek pouti o rozměr duchovní.
Rovněž jsem trasy chtěl připravit nejenom pro pěší putování, ale také pro cyklisty a zimní putování na běžkách, skialpech nebo backcountry lyžích. Výsledkem je celkových 5 280 km tras, které jsou zpracované ve 135 online mapách a lze je také stáhnout v samostatných gpx souborech. Zatímco pěší trasy vedou v naprosté většině po značených trasách KČT, cyklistické vedou po cyklotrasách nebo po značených širokých cestách (lesních nebo polních), zcela výjimečně po vedlejších silnicích.
Trasy jsou rozděleny na logické úseky, s uzlovými body dobře dostupnými veřejnou dopravou, lze je tedy absolvovat postupně po částech – podle časových možností, chuti, kondice apod.
Teoreticky připraven, vydal jsem se na jaře roku 2020 do terénu a vše osobně prošel nebo projel na kole, nafotografoval a zaznamenal. To byla bezesporu nejradostnější část roční práce – postupně jsem zdolal nejprve Severní stezku a následně se pustil do Jižní stezky. V listopadu jsem tak měl vše osobně zdokumentované a mohl celý projekt publikovat na webu a Facebooku jako hotové a ucelené dílo.
Jako autor několika knih jsem se samozřejmě pustil i do přípravy publikací, které popisují stezky Via Czechia – v březnu vyšla první kniha Severní stezka – Českem od západu k východu a na přelomu jara a léta vychází kniha Jižní stezka – Českem od východu k západu. Obě knížky jsem doplnil originálními notesy – Vandrovníky – které je možné vzít si s sebou jako deníček pro záznam vlastního putování.
Jižní stezka
Dnes bych chtěl čtenářům představit Jižní stezku, jejíž základní pěší varianta měří 1 052 km a je rozdělena na 44 denních etap s průměrnou délkou 20–25 km, vždy s možností ubytování pod střechou. Jižní stezka je o něco lehčí než Severní stezka, není tu tolik vysokých kopců jako na severu naší země, nicméně i tak nabízí nádherné horské úseky a liduprázdná místa.
Jižní stezka je rovněž skvělá pro putování na kole, najdeme na ní totiž nádherné cyklotrasy vedoucí horami i jihomoravskými vinohrady. Cyklistická varianta Jižní stezky měří celkem 1 080 km a lze ji zvládnout za 2–3 týdny. Velkou část lze rovněž projet na lyžích, celkem Jižní stezka nabízí 322 km lyžařských tras, z velké části strojově upravovaných.
Jižní stezka vede 15 pohořími a zeměpisnými celky, přes šest chráněných krajinných oblastí, dvěma národní parky a bezpočet přírodních rezervací a přírodních památek. Pokud tuto stezku zdoláte celou, vystoupáte na 20 tisícovek a stanete na nejvýchodnějším, nejjižnějším i nejzápadnějším místě České republiky.
Stezku není nutné absolvovat celou najednou, putování si každý může podle chuti a časových možností rozdělit na kratší úseky. Začátek i konec každé části stezky je většinou dobře dostupný veřejnou dopravou, aby bylo snadné v daném uzlovém bodě putování zahájit, ukončit nebo na několik dní přerušit.
Úsek/Pohoří
Délka pěší
Dní (etap)
Délka kolo
Délka lyže
Začátek
Konec
1. Moravskoslezské Beskydy
52 km
3
62 km
55 km
Nejvýchodnější bod ČR
Bumbálka
2. Javorníky
45 km
2
51 km
44 km
Bumbálka
Střelná
3. Bílé Karpaty
110 km
5
125 km
27 km
Střelná
Radějov
4. Dolnomoravský úval
84 km
3
85 km
–
Radějov
Mikulov
5. Mikulovská vrchovina a Dyjsko-svratecký úval
80 km
3
80 km
–
Mikulov
Šatov
6. Českomoravská vrchovina
138 km
6
132 km
–
Šatov
Chlum u Třeboně
7. Třeboňská pánev
28 km
1
29 km
–
Chlum u Třeboně
Petříkov
8. Novohradské hory a Novohradské podhůří
93 km
4
100 km
34 km
Petříkov
Vyšší Brod
9. Šumava
192 km
8
192 km
130 km
Vyšší Brod
Svatá Kateřina
10. Všerubská vrchovina
32 km
1
31 km
–
Svatá Kateřina
Česká Kubice
11. Český les
133 km
5
128 km
32 km
Česká Kubice
Starý Hrozňatov
12. Smrčiny a Chebská pánev
65 km
3
65 km
–
Starý Hrozňatov
Nejzápadnější bod ČR
Celkem
1052 km
44
1080 km
322 km
Poutní místa od východu k západu
(tučně jsou místa ležící přímo na hlavní trase):
Horní Lomná – poutní kostel sv. Kříže
Gruň – horská poutní kaple P. Marie Pomocné
Valašské Klobouky – kaple sv. Cyrila a Metoděje
Mikulov – Svatý kopeček
Hrad Bítov – hradní kaple Nanebevzetí P. Marie
Montserrat – filiální kostel P. Marie Montserratské
Slavonice – poutní kostel Božího Těla
Klášter – farní kostel Nejsvětější Trojice
Chlum u Třeboně – farní kostel Nanebevzetí P. Marie
Dobrá Voda – farní kostel Nanebevzetí P. Marie
U Svatého Kamene – poutní kostel P. Marie Sněžné
Maria Rast – poutní kaple P. Marie Sněžné, tzv. Odpočívající na kameni