Plynové jeskyně

Galašův pramen

„Ty vole, dyť je to pěkně hnusné,“ shodli se oba trampíci na chuti Galašově pramenu za kterým skrz Hranický kras putovali  dva dny. Historka se odehrála před více, než dvaceti lety, ale chuť pramenu se nezměnila. Milovníky kyselky asi potěší, milovníky piva nikoliv. Oblast má svou historii, dokonce se ocitla na proslulé mapě Moravy, kterou zpracoval Jan Ámos Komenský. Ta spatřila světlo světa v Amsterodamu roku 1627. On pramene je to už je krok do podzemí zdejších unikátních lázní, kde je možné spatřit přímo z vyhlídkové trasy gejzírové stalagmity.  Můžete je obdivovat, ale nenechte se napálit. Ty ukázkové na vyhlídkové trase byly přineseny  z běžnému návštěvníkovi nepřístupného podzemí.

Kyselkové jeskyně

Původní obec Zbrašov se stala částí Teplic nad Bečvou, nicméně jeskyně se pořád jmenují Zbrašovské a nikoliv Teplické. Čemu vděčí podzemní prostory za svůj vznik? „V nejmladší fázi, což znamená na konci třetihor a počátku čtvrtohor, se v této oblasti projevilo takzvané hydrotermální krasovění. To znamená, že vápencová hornina není krasověna normální povrchovou vodou, ale že se na tomto procesu podílejí také teplé uhličité kyselky,“ vysvětluje Barbora Šimečková, vedoucí Zbrašovských aragonitových jeskyní.

Dveřní detail

Vchod do jeskyní se nachází přímo v provozní budově, takže se na ni snadno doptáte. Pokud se stydíte klást dotazy na ulici, tak sledujte místní ukazatele. Je relativně vysoko nad hladinou Bečvy, v nadmořské výšce 266,3 m. Tudy vejdete do podzemí. Východ je výrazně níže, to znamená, že turistický chodník vede z kopce. Až budete vycházet ven, všimněte si, že ocelové dveře se otevírají ven. Důvody jsou dva: báňské předpisy a hrozba povodní, během nichž by tlak vody mohl ocelové dveře vyvrátit.  Povodně z roku 1997 daly místním pořádnou lekci. Někoho mrzela poničená krasová výzdoba, jiného fakt, že musel vyklízet půlmetrový nános bahna. Prostě povodňová „pakárna“ správce jeskyní, lidově řečeno, vyškolila.

Výlet do zdejšího podzemí není žádný adrenalin, ale jeskyně za návštěvu rozhodně stojí. Délka prohlídkové trasy je 375 metrů a při jejich průchodů je dobré vědět, že se jedná o jediné jeskyně v ČR s obsahem hydrotermálních sintrů a oxidu uhličitého. Takže pokud chcete mít alespoň trochu pocit dobrodružství a nebezpečí, tak si všimněte cedulek „zamořeno plynem“.

Tip na kešku GC1362W Stará valašská II – tahle keš vás vyžene na železniční násep. V době plného růstu vegetace proklejete fakt, že máte kraťasy místo dlouhých kalhot.