Plavání v divoké vodě II

Při plavání v rozbouřeném živlu může nastat plno více či méně předvídatelných situací. Ty nepředvídatelné omezíme nejlépe tím, budeme-li vědět, kde nás potenciální plavání čeká (tj. prohlížením), dobře organizovanou záchranou (ze břehu i z vody), nácvikem plavání v divoké vodě (získáme lepší představu o tom, co se s námi v případě nehody bude dít) a vhodným vybavením.

Samozřejmě neexistuje konečný výčet možných plaveckých situací, do kterých se můžete dostat, přesto se vám může hodit několik tipů, které mohou v dané situaci pomoci. Zde je několik z nich:

Plavání v peřeji

Aktivní plavání je důležité, ale nemá cenu ztrácet síly marnými pokusy. Ocitneme-li se uprostřed peřeje, kde je samozáchrana obtížná (a často i nebezpečná), je lépe šetřit síly, v defenzivní poloze proplavat peřejí a o samozáchranu se pokusit až na klidnějším místě. Pokud jste postupovali zodpovědně a peřej si prohlédli, pak už máte jasno, kde se budete snažit zachránit se a kde na vás čekají kamarádi s házečkami.

Naplavání do vracáku

Rozhodneme-li se naplavat do vracáku, přejdeme z defenzivní polohy na kraul (nejrychlejší) a pokusíme se získat co největší rychlost k překonání rozhraní. Stejně tak jako na lodi se snažíme překonat rozhraní v horní třetině, kde je zpravidla nejužší a kde také máme nejvíce času.

K překonání rozhraní můžeme použít valivý způsob plavání (tj. kraul, znak, kraul, znak atd.). Jsme-li konečně ve vracáku, plaveme ke břehu co nejblíže je to možné, abychom zabránili opětovnému stržení do proudu a omezili riziko uvíznutí.

Naplavání na překážku

Není-li překážka podemletá ani příliš vysoká, může jít o možný únik do bezpečí. Je-li naopak podemletá, může se jednat o potenciálně velmi nebezpečnou situaci a tento způsob plavání volíme pouze, není-li vyhnutí (např. strom nebo sifon přes celou řeku). Před překážkou přejdeme do klasické plavecké polohy (tedy na břiše hlavou po proudu) a snažíme se zrychlit a rukama vyručkovat na překážku. Důležité je získat co největší dopřednou rychlost a udržet tělo co nejvíce na hladině (tj. natažené nohy a paty u hladiny). Tento způsob plavání dobře znají raft-guidi, kteří se takto dostávají zpět do raftu a na převržený raft.

Plavání ve válci

Pokud je to možné, snažíme se samozřejmě válcům vyhnout, není-li zbytí a voda nás unáší do válce, snažíme se maximálně zrychlit, v hluboké vodě i přechodem na kraul, a proplavat válec s přitékající vodou.

Zůstaneme-li zachyceni ve válci, většinou nepomáhá plavání proti vracející se vodě. Můžeme zkusit změnu polohy těla a doufat, že nás voda vypláchne. Další možností je plavání ke koruně válce nebo do boku, kde je větší šance na vypláchnutí s přitékající nebo spodní vodou. Možná jste se setkali s radou sundat si před pokusem o odplavání se spodní vodou plovací vestu. Na tuto radu doporučujeme zapomenout, nepotkali jsme zatím nikoho, komu by tato strategie pomohla. Svlečením plovačky se naopak vystavujete neúměrnému riziku, a to jak pi úspěšném, tak při neúspěšném pokusu o vyplavání.

Plavání přes vertikální skoky

Pro vyšší skoky a vodopády je výhodné sbalit se do klubíčka, a omezit tak nebezpečí uvíznutí, které hrozí při vypláchnutí po dopadu.

Plavání ve vodnatkách

Díky značné síle vodní masy, rychlosti proudu a nedostatku vracáků je často velmi nebezpečné a samozáchrana i záchrana z břehu je zde velmi obtížná. Pokud už dojde k nejhoršímu a ocitneme se v mase vody, je často bezpečnější zůstat s převrženou lodí a využít ji jako oporu. Rozhodneme-li se pro samozáchranu, je třeba počínat si velmi rozhodně a agresivně, času je vždy méně, než se zdá.

Plavání s lodí

Ocitneme-li se ve vodě s převrácenou lodí, je třeba se rozhodnout, zda setrvat s lodí, či ji naopak co nejrychleji opustit. V případě, že je loď dobře zajištěna proti potopení (případně jde o nafukovačku nebo raft), může nám posloužit jako opora a pomoci nabrat dech po počátečním šoku. Společně s lodí jsme také lépe viditelní pro případné záchranáře a loď nám může poskytnout extra výtlak, který se může hodit v napěněné vodě a při delší rozplavbě (zejména u vodnatějších řek a tam, kde je ke břehu daleko). Za příznivých podmínek se nám s pomocí dalších vodáků může také podařit znovu nastoupit do lodě, aniž bychom museli dosáhnout břehu (hlavně raft, nafukovačka, mořský kajak). Při plavání v proudu s převrženou lodí dbáme především na to, abychom omezili nebezpečí přimáčknutí lodí k překážce či ke dnu. Snažíme se tedy dostat ke špičce lodi, která je výše proti proudu. V některých případech může loď naopak překážet a stává se tak potenciálně nebezpečnou. To platí například tehdy, potřebujeme-li se rychle dostat ke břehu (loď by nás brzdila) nebo blížíme-li se ke skoku, vodopádu či náročnějšímu mělkému nebo zablokovanému místu (může dojít ke zranění při nárazu o loď). V takovémto případě je lépe se s lodí rozloučit.

Poslední věcí, o které je třeba se zmínit, je vodácké vybavení. Kromě samozřejmých bezpečnostních pomůcek jako jsou vesta, helma, házečka, zajištění lodi proti potopení a vybavení lodi chyty může i ostatní vybavení pomoci, nebo naopak znepříjemnit plavání. Nezapomínejte, že neoprenové oblečení nejen chrání před chladem, ale i před nárazy a také zvyšuje celkový výtlak, což se bude hodit zejména v napěněné vodě. Obuv by měla být samozřejmostí na každé vodě. Vybavení, které zadržuje vodu (svetr, džíny, holinky), může i relativně bezpečnou krysu proměnit v boj o život. Všechna oka a cokoli, co volně „plandá“, zvyšuje nebezpečí zachycení, a to nejen při plavání. Nikdy nevíte, co můžete při plavání potkat (rybářský vlasec, síť, házečku), a proto by ve vestě neměl chybět nůž. Při výběru vybavení pak dejte přednost jasným barvám, pro své potenciální záchranáře budete lépe viditelní.

text: Ondra Müller, kresby: Jirka Červinka, foto: safpar.com