Malý Průvodce doprovázel český tým na závodu Evropského poháru v rodeu v bavorském Plattlingu. Přinášíme vám dnes několik postřehů a fotografií z jednoho z nejvýznamnějších rodeových závodů sezóny.
Už příjezd na místo byl překvapením. 
Válec v němž se vše mělo odehrávat bylo opravdu snadné najít – přesně podle jediné konkrétní informace, kterou jsme od organizátorů předem dostali. Když jsme totiž ve tři hodiny ráno konečně dorazili k silničnímu mostu přes Isar, jez s válcem opravdu nešlo přehlédnout. Byl osvětlený reflektory a bylo v něm docela živo. Po krátké prohlídce místa zhodnocení naší situace jsme zahnali myšlenku na okamžité otestování vody hluboko do nedalekého lesa a sami zalezli do spacáků. Pořadatel sliboval časný start.
Když nás před osmou ranní probudilo slunce, bylo ve válci opět (nebo stále ještě?) živo. Přibylo jezdců i čumilů. Přihlásili jsme se do závodu, zaplatili startovné 50 DM (!) + 20 DM zálohu na číslo a spěchali okusit válec, předtím než vypuknou boje o účast ve finále. Pořadatel neměl připravený žádný časový rozpis, ale informoval nás, že na to půjdeme kolem půl jedenácté. Měli jsme tedy naspěch. Vlna patří rozhodně mezi ty nejlepší, které jsme dosud poznali. Jez ve tvaru podkovy je široký cca 70 m a po celé jeho délce se tvoří téměř ideální válec / vlna, jen málo se měnící se změnou průtoku. Voda je krásně teplá, asi kolem 20°. V sobotu dopoledne, za vyššího stavu byl válec více otevřený, přecházející na obou okrajích v téměř hladkou vlnu. Voda je zde velice rychlá a válec pěkně načechraný, jen mírně pulzující, zkrátka „fluffy“.
Na startu se sešla přinejmenším evropská špička. Například úřadující mistr Evropy Simon Westgarth, mistr světa v C1 Cheesy Robertson, mistryně světa a „pořádnej chlap“ Deb Pinniger, juniorský mistr světa Mark Birkbeck a další hvězdy jako Kenny Mutton, Oli Grau, Erika Mitchell, Richard Chrimes … Na startu byli jezdci z USA, Velké Británie, Irska, Nového Zélandu, Francie, Slovinska, Jižní Afriky a samozřejmě hlavně z Německa a Rakouska.
Po desáté začaly nejprve rozjížďky juniorů, pokračovaly ženy. Jelo se na dvě třicetivteřinové jízdy (ženy a junioři měly tři), jejichž výsledky se sčítaly. Do finále postupovalo 10-15 nejlepších, podle celkového počtu závodníků v kategorii. Čekali jsme v hydru na břehu a netušili, kdy přijde řada na nás. Čísla byla jednotlivým kategoriím přidělována tak chaoticky, že se podle nich nedalo odhadnout, kdo kdy bude startovat, startovní listina nebyla k dispozici a navíc neustále vypadávalo ozvučení a tak jsme se ani neodvažovali příliš vzdálit od centra dění. 
Rozhodně jsme se ale nenudili, k vidění byly vskutku úctyhodné výkony, které nesestávaly pouze z jedné, do nekonečna opakované figury, jak bývá k vidění na našich závodech, ale díky hodnocení variety se ti nejlepší snažili v krátkém čase předvést co nejvíce trumfů ze svého repertoáru.
Odpoledne konečně začaly rozjížďky kajaku mužů. Jen v této kategorii bylo přes 70 startujících. Největší potlesk sklidil asi Oli Grau, který v tréninku předváděl neuvěřitelně kontrolované a technicky čisté loopy. Jeho jízdy mu však bohužel nevynesly dostatek bodů aby se mohl prosadit ve finále. Na nás přišla řada až kolem 18. hodiny a česká účast byla takovým překvapením, že jsme byli omylem prohlášeni za Chorvaty. Od ranního tréninku klesla voda o cca 30 – 40 cm a původně jednoduchá vlna se změnila v poměrně silný válec, který tvrdě trestal každou chybu. Po skončení rozjížděk kajaků následovaly ještě málo obsazené kategorie „Old Bastards“ (nad 35 let), C1 a OC1.
Po setmění se za umělého osvětlení rozběhly finálové boje o body do Evropského poháru. Jelo se oblíbeným systémem head-to-head. V záři reflektorů nakonec první místo vybojoval S. Westgarth (IRL) druhý byl K. Mutton (NZL) a třetí Cheesy (GB). Nejlepší z žen byla, již tradičně, Deb Pinniger (GB), před Erikou Mitchell (USA) a Juttou Kaiser (BRD). Juniorům kraloval Richard Chrimes, následovaný M. Birkbeckem (GB) a M. Hölzlem (BRD). Naše umístění: 59. – Honz, 68. – Kosatka, 71.- Mop. Vyhlášení výsledků, losování cen a „párty“ následovala hned po dojezdu finále. Česká výprava se následkem zjištění, že naši sousedé při tzv. párty více než do sebe lijí pivo po sobě navzájem, znechuceně odebrala do spacáků již krátce po druhé hodině ranní. Nedělní dopoledne pak strávila intenzivním tréninkem 
a testováním nejnovějších modelů kajaků (ProZone, Ultrafuge, Outlaw, Zip).
Na účet organizátorů (Robson) lze podotknout jen, že se jim tato velká sportovní událost trochu vymkla z rukou. Nezdálo se sice, že by to někomu z účastníků příliš vadilo, spíš nás potěšilo, že zatímco naše sportovní výkony mají do světové úrovně ještě hodně daleko, rodeové závody pořádané CNAWR organizačním zajištěním daleko předčí „evropskou“ úroveň. Kdybychom měli ještě srovnatelný vodní terén, jistě by se v příštím roce mohl jet závod Evropského poháru i u nás.
A ještě stručné info o zajímavém rodeovém místě (Isarwalze v Plattlingu je údajně nejlepší rodeový válec v Německu):
| Popis: | válec / vlna pod nízkým jezem, hluboká a rychlá voda, šíře cca 70m, veliké vracáky na obou stranách, velmi teplá voda (v létě cca 20°) |
| Nebezpečí: | nízké, válec lze snadno opustit, dostatek prostoru pro zvedání i záchranu materiálu. |
| Příjezd: | z Deggendorfu směr Mnichov po A92, exit Plattling, po příjezdu do centra města odbočit vlevo směr Pasov, krátce nato most přes Isar, jez je 200m po proudu, přístup k vodě po obou březích. |
| Přenocování: | možné přímo na místě, ale mimo závodů není žádné sociální zázemí, jinak v Plattlingu |
| Stav vody: | tel: 0049 9931 1411 (německy) |
| Vhodné období: | duben až listopad |
Autor: Honz
Foto: Honz
