Plánování túry v horách: délka, převýšení, terén a časová rezerva. Plánujte bezpečně!

Základem každého plánu je strategické rozhodnutí – volba cíle. Může se jednat o vrchol hory, horskou chatu nebo přechod určité trasy, jako například projití horského údolí, přechod horského hřebene, sedla atd. Nesmíme přitom zapomenout na návrat zpátky na základnu nebo domů.

Teprve s vědomím cíle jsme schopni zamyslet se nad tím, kudy k němu, jak na cestě postupovat a co na ní budeme potřebovat. Tento způsob plánování zná lidstvo už od starověku a stále pomáhá lidem dostávat se dál. Samotné téma plánování túry zahrnuje několik podkapitol, od vybavení přes meteorologii až po téma lidského faktoru. My se budeme tentokrát věnovat jen jedné dílčí dovednosti, a tou je výpočet času, který na túře strávíme.

Mapa a buzola nepotřebují nabíječku

V době mobilních aplikací a bezpočtu webových stránek s podrobnými popisy tras se může zdát dovednost plánování a počítání času túry nad mapou s papírem a tužkou v ruce jako zcela zbytečná. Ne vždycky ale bude mobil nabitý, internetové připojení k dispozici. A my najednou potřebujeme vědět, jestli je náš plán na další den reálný.

Základní osou každého plánování túry je časový odhad. Musíme vědět, jak dlouho budeme na cestě. Z toho pak odvodíme, kdy vůbec vyrazit na cestu, abychom se ve stanovený čas dostali do cíle. V určitém čase musíme být na konkrétním místě často kvůli změně počasí a charakteru terénu (provlhlý sníh, tající séraky, sestup exponovanou cestou, poslední vlak…).

Ačkoli má papírová mapa a buzola v batohu vždy své jisté místo, doporučujeme i některé z aplikací, díky nimž můžete mít v mobilu mapy stažené i offline.

Vertikální i horizontální metry

Při výpočtu času túry vycházíme ze dvou základních veličin: ze vzdálenosti v metrech, případně kilometrech, a převýšení v metrech. Obě vyčteme z každé lepší mapy.  Ideální mapy pro pěší turistiku jsou v měřítku 1:25 000, vzdálenost změříme za použití měřiče vzdáleností nebo plánovací fólie (tzv. Planzeigeru), převýšení spočítáním vrstevnic (samostatně počítáme výškové metry při stoupání i klesání). Pak musíme znát rychlost chůze naší skupiny. Alpské svazy ve svých metodických materiálech (DAV, ÖAV, SAC) shodně udávají pro větší či menší skupiny tyto hodnoty:

Jednotlivec, případně malá skupina lidí ujde pěší chůzí za hodinu:

• 400 výškových metrů ve výstupu
• 600 – 800 výškových metrů v sestupu
• 5 km vodorovné vzdálenosti

Větší skupina lidí, případně i malá skupina při pohybu „na těžko“, ujde pěší chůzí za hodinu:

• 300 výškových metrů ve výstupu
• 500 výškových metrů v sestupu
• 4 km vodorovné vzdálenosti

Pokud si nejsme jistí, jak rychle se budeme jako skupina pohybovat, je vhodnější ze začátku kalkulovat s pomalejšími časy a být radši příjemně překvapeni, než podcenit své schopnosti a do cíle dorazit mnohem později, než bylo v plánu.

Vzoreček pro matematiky

výstup T1 = 300 – 400 vm/hod
sestup T1 = 500 – 700 vm/hod
rychlost chůze T2 = 4 km/hodCelkový čas túry T:
T = T1 + (T2/2)  (pokud T1 > T2) nebo T = (T1/2) + T2 (pokud T1 < T2)

Rovnice pro výpočet času

Pokud jsme pomalejší skupina, vypočítáme si časy pohybu horizontálně a vertikálně: první čas získáme podělením vzdálenosti v kilometrech hodnotou 5 (u rychlejších skupin 4), druhý dostaneme vydělením výškových metrů číslem 300 (u rychlejších skupin 400). Z těchto dvou časů vydělíme ten s menší hodnotou dvěma. Výsledek přičteme k hodnotě větší. Vyjde nám čistý čas, který na túře strávíme.

Přestávky a časové rezervy

Při plánování jednodenní túry si přidáváme vždycky minimálně hodinovou rezervu, nezávisle na velikosti skupiny. Musíme zohlednit riziko zhoršujícího se počasí nebo nejednoznačnosti trasy. Jenom pokud dobře známe trasu, prostředí i fyzickou kondici účastníků, můžeme časovou rezervu z plánování vypustit. Pokud víme, že v rámci túry budeme překonávat i technické pasáže, vyžadující použití maček, sedáku, lana, feratového kompletu atd., počítáme s další půlhodinovou rezervou.

V každém případě plánujeme během jakékoli túry několik přestávek. První by měla nastat 10 – 15 minut poté, co se vydáme do terénu. Stačí krátká, v délce 5 – 10 minut, a slouží hlavně k úpravě výstroje a vrstev oblečení. Pak plánujeme přestávky podle fyzické a psychické kondice účastníků ideálně každou hodinu, případně každé dvě hodiny, v délce 15 – 20 minut, v poledne jednu delší, 30 – 60 minut. Každý na túře ocení, pokud jsou přestávky na zajímavých místech s výhledy, u naučné či informační cedule, na fotogenických místech apod. Délky přestávek rostou úměrně s velikostí skupiny – čím víc lidí, tím se časy přestávek prodlužují. Pokud zohledníme zkušenosti účastníků túry a znalost terénu, platí tu naopak nepřímá úměra – zkušenější skupiny v důvěrně známém terénu můžou mít přestávky kratší.

Výsledný čas postupu v terénu také ovlivňuje řada dalších faktorů, např. roční období, počasí (velké horko, déšť, bouřka, nečekaný sníh) nebo fyzická kondice a předchozí zkušenosti účastníků. Tyhle faktory se dají jen těžko promítnout do matematických vzorců, musí být zohledněny ad hoc podle reálné situace. Při dobře naplánované túře si můžeme pojmenovat všechna rizika, vyvodit patřičné závěry, máme dostatek prostoru na zvážení alternativ a nebudeme vystaveni nebezpečí.

Zimní horské disciplíny

Pokud se v terénu nepohybujeme pěšky, ale využíváme běžky, lyže, skialpy nebo sněžnice, čas túry je nutné upravit v závislosti na charakteru povrchu a druhu „dopravního prostředku“.

Při pohybu na lyžích počítáme se stejnou rychlostí stoupání jako při chůzi, ale čas sestupu, respektive sjezdu, je třetinový. To znamená, že můžeme pracovat s cifrou 1200 výškových metrů za hodinu při sestupu, samozřejmě za ideálních podmínek. Pokud sjíždíme ve špatném, nekvalitním sněhu, terénem nebezpečným z hlediska lavin, případně ve veliké skupině, není možné tenhle koeficient použít.

Při túrách na sněžnicích musíme také počítat minimálně s hodinovou rezervou navíc na každých 800 výškových metrů sestupu. Rychlost postupu na sněžnicích výrazně ovlivňuje stav sněhové pokrývky a kvalita sněhu. Úplně jiná bude u tvrdého sněhu, který se neboří a pevně drží, a u prašanu, kde se skupina vyčerpá prošlapáváním stopy už po prvních 15 minutách chůze.