Peter Habeler: Cílem je vrchol

Kdo je Peter Habeler?

Peter Habeler (71) je Rakušan, který je žijící legendou horolezectví. Stál na vrcholech pěti osmitisícovek (1975 – Gašerbrum I, 1978 – Mount Everest, 1985 – Nanga Parbat, 1986 – Čo Oju, 1988 – Kančendženga). Nejvíce se proslavil historickým prvovýstupem na Everest bez použití umělého kyslíku. Tehdy mu byl partnerem Reinhold Messner, který byl na mnoha expedicích jeho spolulezcem.

Kromě úspěchů na osmitisícovkách byl známý také svými výstupy v Alpách. Jeho heslo, které mnohokrát zmiňuje i v knize, je: „Čím rychleji, tím lépe“. Zdůvodňuje to tím, že čím je horolezec kratší dobu ve stěně, tím je nebezpečí menší, protože se mu vystavujete kratší dobu. Za vše mluví první opravdový „rychlovýstup“ severní stěnou Eigeru z roku 1974 (10 hodin, spolulezec R. Messner). Dalším mezníkem v jeho životě je přelez pilíře Freney na Mont Blancu.

„Cílem je vrchol“ – závislost, která má své mouchy

Kniha je psaná formou rozhovoru a otázky jsou kladeny tak, aby byly poodhaleny všechny zajímavé výstupy, které Habeler uskutečnil. Takže dílo je v podstatě průřez jeho horolezeckým životem, ve kterém však nechybí názory a postoje k životu a horolezectví jako takovému nebo vzpomínání na jiné přední horolezce či domov, kterým je údolí Zillertal. Tato témata jsou členěna do devíti hlavních kapitol.

Otázky pokládá Karin Steinbachová (47), což je německá horolezkyně a nezávislá spisovatelka. Musím však říct, že forma, jakou jsou otázky kladeny, se mi moc nelíbila. Několikrát se mi zdálo, že se otázky opakovaly a jejich návaznost mi mnohdy přišla nelogická, jakoby Karin až příliš dbala na osnovu rozhovoru.

Co bych chtěl vyzdvihnout, je poutavost a spád odpovědí Petera Habelera. Jinak řečeno kniha vám nedovolí ji odložit. Nejde o žádnou literaturu typu Aloise Jiráska, kde je popsaná každá alpská kytička a každý pocit. S tímto se v horolezeckých knížkách čas od času setkáváme. Jenže „Cílem je vrchol“ není ten případ. Netvrdím, že detailní popis je špatný, ale mi osobně se takový styl psaní nezamlouvá.

Možná se teď budu zdát jako bych si trochu odporoval, ale ptám se, proč kniha není delší. Nemám na mysli větší výřečnost k jednotlivým otázkám, ale spíše množství zážitků, které Habeler prožil na svých expedicích a cestách, musí vystačit aspoň na tři takové knížky. Dvě stě stran, z nichž mnoho je tvořeno fotografiemi, je podle mě málo. Možná ze mě mluví trochu závislost na knize .

Abych to shrnul

Knihu hodnotím kladně a určitě patří mezi to nejlepší, co jsem s horolezeckou tématikou četl. Na cesty si ji však neberte, protože ji máte přečtenou hned při prvním čekání na bus a pak budete vláčet 420 gramů zbytečně (sám jsem to vážil ).

Knihu přeložila Kateřina Prokešová-Sitařová a můžete ji zakoupit například v knihkupectví Mapis, které má jak kamenný obchod v Praze, tak svůj e-shop.