Pět vrcholů v Jeseníkách

Jeseníky se dělí na dvě oblasti. Hrubý a Nízký Jeseník. Pokusím se představit pár míst z výše položeného Hrubého Jeseníku.

Praděd

Místem, na které by měl vystoupit každý český turista, je bezesporu Praděd. 1491 metrů vysoká hora je symbolem Jeseníků. Zároveň je nejvyšší horou Moravy i Slezska (5. nejvyšší hora ČR).Dominantou vrcholu je pak 162 metrů vysoký televizní vysílač s rozhlednou. Jedná se tak o nejvyšší bod v ČR.

Pradědu je také přezdíváno „český ledovec“ a to kvůli jeho dlouho trvající sněhové pokrývce a nízkým teplotám, které jsou v ročním průměru kolem 1 °C, (nejnižší v celé ČR). Další zajímavostí je, že hora tvoří hranici mezi Moravou a Slezskem.

Vrchol je krásné místo, ale jak se na něj dostat? Asi nejhezčí cesta k němu vede z Karlovy Studánky korytem potoku Bílá Opava, ale už samotná Karlova Studánka stojí za návštěvu. Je to malebné lázeňské městečko, které je známé svou železitou kyselkou.

Vraťme se zpět k výstupu na Praděd. Na cestu nastoupíte od bývalé restaurace Hubert (po žluté). Značka vás povede až k rozcestníku (asi 2 km). Tady si můžete vybrat dvě varianty výstupu. Jedna vás vede přímo korytem, druhá (modrá) nad potokem. Pro zajímavější cestu doporučuji žlutou značku. Nebojte se, nečeká vás žádné brodění se po pás ve vodě. Žlutá vede přes dva vodopády, až dojdete k rozcestníku „Nad vodopády bílé Opavy (1190 m)“. Tady se opět připojíte k modré značce. Obě barvy drží pospolu až k rozcestníku Ovčárna (1219 m). Pokud máte čas, můžete se vydat po žluté přímo k chatě, jestli jste nedočkaví stanout na vrcholu, tak běžte po modré k chatě Barborka a odtud už k vrcholu. Celá túra trvá asi 3 hodiny, takže se jedná o pěkný dopolední výlet.

Dlouhé stráně-Mravenečník, Vřesník

Ve vzdálenosti asi 5 kilometrů (vzdušnou čarou) od Pradědu se nachází hory Mravenečník (1342 m) a Vřesník (1342 m). Na tomto masívu si hned všimnete velké vodní plochy, která se rozprostírá mezi vrcholy. Nejedná se o žádné pleso, ale o vodní elektrárnu Dlouhé Stráně. Rozloha nádrže je 15 hektarů.

Z počátku byl postoj veřejnosti vůči výstavbě elektrárny kritický, ale dnes ji lidé berou spíše jako technologický div ČR. Elektrárna je maximálně šetrná k okolí a to se snaží dokázat veřejnosti prostřednictvím exkurzí, které pořádá po celý rok. To znamená, že výstup můžete spojit i s obohacením vašich znalostí.

K horní nádrži nevede turistická značka, ale jen asfaltová cesta. Proto si myslím, že nejvhodnější variantou „výstupu“  je prostřednictvím kola.  Pokud se tak rozhodnete, připravte se na dlouhé stoupání. Cesta je opravdu náročná, jedná se o jedno z nejvyšších převýšení u nás.

Vyjet je možné ze tří míst Loučná nad Desnou (450 m.n.m.), Kouty nad Desnou (580 m.n.m.), anebo v Vernířovic (524 m.n.m.). Z posledního jmenovaného místa není cesta vhodná pro silniční kola, a proto se zde vyřádí spíše „horáci“.

Pokud si s sebou vezmete tenisky, můžete si od nádrže vyběhnout na dva přilehlé vrcholy (Mravenečník, Vřesník).

Keprník

S výškou 1423 metrů se jedná o 4. nejvyšší horu pohoří Hrubý Jeseník. Vrchol samotný je stolový, bezlesý, tvořen loukami. Jsou odtud nádherné výhledy do okolí (Krkonoše-Sněžka, Kralický Sněžník, Beskydy a za dobrých podmínek i Tatry). Vrchol spadá do nejstarší rezervace na Moravě.

Přístup je možný jen po červené Jesenickou magistrálou. Začít se dá třeba z vrcholu Pradědu, kde se můžete a nemusíte vyvézt autobusem. Dále pokračujete přes Malý Jezerník (1200 m), Červenohorské sedlo, Červenou horu (1337 m) až k vrcholu. Z něj můžete sestoupit po červené do Ramzové. Cestu je samozřejmě možné uskutečnit i v opačném směru. Tento nástin trasy má 20 kilometrů, tak je dobré s tím počítat a vyjít už dopoledne.

Výše zmíněná trasa vás provede naučnou stezkou a porosty horského smrkového lesa pralesového charakteru. Podle mě se jedná o jednu z nejhezčích tras v Jeseníkách.

Břidličná hora

Je vrchol situovaný do hlavního hřebenu Hrubého Jeseníku. Je vzdálen 6 kilometrů jižně od Pradědu. S výškou 1358 metrů nepatří mezi nejvyšší hory, ale to dohání svým prostředím. Na vrcholu jsou unikátní geomorfologické útvary − kamenné proudy a moře, které se v průměru pohybují 1-4 mm za rok (největší naměřený posun za rok byl 15 cm). Tvar hory je rovněž zajímavý. Její severní svahy jsou příkré a patří mezi čtyři hlavní lavinové oblasti Jeseníků, takže v zimě severním svahem ani náhodou. Vrchol je bez stromů, pokryt jen horskou trávou a klečí.

Přístupové cesty jsou od Vernířovic po žluté, od motorestu Skřítek po zelené, nebo od Ovčárny po červené. Žádná značka nevede přímo k vrcholu. Orientace je však lehká, tak se nebojte, že byste při cestě zabloudili.

Králický Sněžník

Tento vrchol (1424 m) nespadá do pohoří Jeseníky, ale do stejnojmenného pohoří Králický Sněžník (3. nejvyšší pohoří v ČR). Proč se o něm zmiňuji v článku o Jesenících? Protože když už budete v této oblasti, není pro vás žádný problém přesunout se 20-30 kilometrů severozápadním směrem. Byla by škoda nenavštívit tento krásný vrchol, který je významný jak z turistického, tak z geografického hlediska, protože leží na hlavním evropském rozvodí. Dotýkají se tady úmoří Baltského, Černého a Severního moře. To však není všechno. Prochází tudy historická hranice mezi Čechami a Moravou. Další hranicí je státní mezi Polskem a ČR. Jen málokde se můžete postavit na takový bod.

Cesta začíná na horním parkovišti Dolní Moravy. Odtud budete následovat žlutou turistickou značku, která vás dovede až k vrcholu (trasa je dlouhá 10 km). Terén není  náročný. Ze začátku půjdete po zpevněných cestách a asi v polovině trasy se konečně dostanete na lesní cesty. Závěrečné dva kilometry si můžete užívat chůzí po hřebenovce s krásnými výhledy do okolí. Ve výšce 1380 metrů se dostanete na prostranství, kde jsou vidět pozůstatky bývalé Lichtenštejnovy chaty a neoficiální symbol Králického Sněžníku, kterým je soška slůněte. Ta zde byla umístěna v roce 1932 německým uměleckým spolkem Jescher. Další „atrakcí“ tohoto místa je pramen řeky Moravy. Cesta k vrcholu potrvá už jen 10 minut. Vršek hory vás přivítá pozůstatky kamenné rozhledny a nádhernými rozhledy do okolí.