Nejen lyžováním živ je člověk. Lyžařská sezóna začíná v Alpách již někdy v polovině prosince, ale než skutečně pořádně nasněží (což v posledních teplých letech není zrovna pravidlem), musíme k zimním radovánkám využít některého z mnoha celoročně otevřených středisek, soustředěných kolem ledovců. Spojit pak třeba jen jednodenní „lyžovačku“ s pěkným vysokohorským přechodem je ideálním vstupem do zimního světa rakouských hor.
Nejbližším celoročně otevřeným zimním střediskem je Kaprun. Přestože nedisponuje nijak úchvatnou strukturou a délkou sjezdovek, patří díky skvělé poloze v blízkosti nejvyšší hory Rakouska – Grossglockneru a nedalekému letovisku Zell am See k velmi vyhledávaným lokalitám. Počátek prosince je obdobím typu „zdechlý pes“. Penzióny většinou ještě zejí prázdnotou, na samotném kaprunském ledovci se prohání jen pár sjezdařů, celá oblast teprve žije přípravami na nastávající hlavní sezónu. A to je přesně ten okamžik, kdy je třeba sbalit „fidlátka“ a vyrazit. Kaprun leží pouze 480 km od Prahy a tak takový prodloužený víkend (4 dny bohatě vystačí) je skvělou příležitostí jak rozhýbat kostry ztuhlé po podzimní nečinnosti.
Samotná vesnice Kaprun patří v rámci Rakouska k těm poněkud dražším lokalitám, mimo hlavní sezónu však najdeme přijatelné ubytování např. ve velkokapacitní mládežnické ubytovně. V areálu samotném slouží v současnosti celkem 40 km sjezdovek. Mezi lyžaři mají zdejší terény pověst jen „nakloněné roviny“, neboť vyznávači ostřejších sjezdů zde nenajdou žádnou černou sjezdovku. Ovšem jako start do sezóny nabídne těch 19 lanovek (1 velkokapacitní lanovka, 3 kabinové, 4 sedačkové a celkem 11 vleků) skutečně slušnou rozcvičku.
Opusťme nyní na čas zasněžené pláně sjezdovek a vydejme se do samotných hor. Vysoké Taury jsou nejrozlehlejším a také nejvyšším pohořím Rakouska. Mimo střediska Kaprun a několika menších areálů zde kupodivu nenajdeme žádné velké lyžařské areály. Tento stav má na svědomí především přítomnost největšího chráněného celku na území Východních Alp – NP Hohe Tauern (1800 km²). Na území třech spolkových zemí (Korutany, Salcbursko a Tyroly) najdeme obrovskou koncentraci vysokých skalních štítů (266 třítisícovek), rozlehlých a dlouhých údolí, více jak tisícovku jezer a jezírek a celkem 342 ledovců o rozloze takřka 185 km². Vesnice Kaprun, resp. konečná silnice ve stejnojmenném údolí s velkým záchytným parkovištěm pro návštěvníky lyžařského areálu je ideálním výchozím bodem pro pěkný dvou až třídenní přechod jedné z nejkrásnějších částí severní části hor.
Prvním cílem je soustava přehradních jezer v horní části údolí Kapruner Tal. V letní sezóně (v provozu do poloviny října) zde jezdí autobus, prodírající se horami několika tunely. V zimě však musíme vzhůru pěkně po svých. Pěšina vede nejprve do míst, kde musí cestující přesednout z busu na velkou plošinu, která je vyveze dobrých 300 výškových metrů k horní silnici. Kolem lanovky vede dobře vyšlapaný chodník, pokračující dále místy závratnými úseky nad temnou hladinu přehrady Speicher Wasserfallboden. V zimním období můžeme celý úsek přejít také dlouhými silničními tunely, které jsou jinak pro tento pohyb turistům uzavřeny. Prvním záchytným bodem je obrovské přehradní jezero Speicher Mooserboden. Nádhernou horskou kulisu láhvově zelené vodě tvoří rozložitý obr Grosser Wiesbachhorn (3564 m), ostrý Klockerin (3419 m) a ledová brána Hohe Riffl (3346 m).
A právě posledně jmenovaný vrchol bude naší další navigací. Severně od vrcholu leží sedlo Kapruner Törl, které nás převede na druhou stranu hor. Značená cesta nejprve obchází jezero Mooserboden a pomocí několika serpentin dosahuje sedla ve výši 2635 m. Při přechodu, absolvovaném počátkem prosince jsme se zde nesetkali s výraznými problémy. V horní části údolí jsme dokonce tábořili na nádherné travnaté loučce. Přechodem sedla Kapruner Törl se dostáváme do další překrásné krajiny vysokohorských jezer, které jsou součástí jednoho velkolepého energetického systému. Otevírá se výhled na smaragdovou hladinu přehrady Tauernmoossee, kam pomocí dobře vedené pěšiny zanedlouho dorazíme. Velehorskou krásu Vysokých Taur zde decentně doplňují vzdálené oblé hřebeny Kitzbühelských Alp, zvedající se na severu.
Cílem dalšího dne přechodu je horská chata, v současnosti však spíše mondénní hotel Alpinzentrum Rudolfshütte. Cesta je v jednom úseku zajištěna, ale žádné zvláštní vzrušení nás nečeká. Velká moderní budova stojí na břehu přehradního jezera Wiesssee. Pokud máme dostatečnou časovou rezervu a máme vhodné vybavení pro zimní turistiku, můžeme ještě vystoupit na blízký vrchol Sonnblick (3088 m). Cesta vede částečně po ledovci a tak v případě malé sněhové nadílky nejsou mačky a cepín žádným módním doplňkem. Od chaty Rudolfshütte sestoupíme pod tratí lanovky k parkovišti Enzinger Boden k silnici, kde velmi sporadicky jezdí autobus do podhůří. V údolí Pinzgau pak nasedneme do červeného motoráku a pohodlně se vrátíme do Kaprunu (zastávka Fürth-Kaprun, cca 3 km od centra obce). krásný vysokohorský okruh zabere cca 3 dny (bivaky nutné).
| Mapy: Celou oblast najdeme na velmi podrobné a precizní mapě Alpinvereinskarte č. 40 – Grossglocknergruppe (1:25 000) nebo na mapě Kompass č. 39 Glocknergruppe/NP Hohen Tauern (1:50 000). Tipy na výlety Na severní straně hřebene Vysokých Taur najdeme hned několik mimořádně atraktivních turistických cílů, které můžeme navštívit také v zimním období. V samém závěru dlouhého údolí Pinzgau najdeme světoznámé Krimmelské vodopády (380 m). Nedaleko Mittersilu, v obci Hollersbach můžeme navštívit zajímavou botanickou zahradu, založenou francouzských kosmetickým gigantem Yves Rocher (700 druhů bylinek). Pokud navštívíme celoročně otevřené lyžařské středisko Kaprun na podzim, můžeme projít atraktivní, až 30 m hlubokou soutěsku Sigmund-Thun-Klamm, vzdálenou z obce necelou půlhodinu pěší chůze (otevřeno25.5. – 23.9., vstupné 3,20 €). Na horní stanici lanovky Kitzsteinhorn (restaurace Bella Vista, 3029 m) si nenechejme ujít jedinečný Glocknertunnel. Pomocí úzké štoly, prokopané v nitru hory Kitzsteinhorn se dostaneme na skvělou vyhlídkou. Té, jak již název napovídá, dominuje nejvyšší hora Rakouska – 3798 m vysoký Grossglockner. Zároveň zde začíná zabezpečená zimní stezka Gletscherweg, která nás dovede vyhlídkovým obloukem zpět k restauraci. Na závěr snad ještě jeden tip. Pokud se zimě skutečně nedaří nebo jsme ve středisku Kaprun-Kitzsteinhorn v pozdním podzimu a sněhu není mnoho, pak můžeme vystoupit na samotný symbol celého areálu – 3203 m vysoký Kitzsteinhorn. Značená a jištěná cesta (ocelová lana, jisticí tyče) má svůj počátek přímo na terase (střeše) restaurace Bella Vista na horní stanici lanovky. Výstup je poměrně náročný, především překonávání nakloněných skalních ploten v závěru je malou zkouškou odvahy. Ovšem výhled, který se nám otevře, vyváží veškerá rizika. |
