Zajímavá obec Komorní Lhotka, malebné údolí Řeky, nejznámější z beskydských dřevěných kostelíků v Gutech, úpravná obec Smilovice – jedno příjemné překvapení za druhým nás čeká při následujícím přepestrém výletu. Poznáme při něm jak hezké kopce, tak zajímavá místa na jejich úpatí. Překvapením možná bude i spousta hezkých nových domků, moderních vilek, pohodově na nás zapůsobí i vlídná atmosféra všech těchto sídel. Cesta vede většinou po značených cyklotrasách (č. 6083, 6150, 56 a dálkové Beskydsko-karpatské magistrále) nepříjemný sjezd po žluté značce se dá nahradit, bez značení pokračovat vrstevnicovou cestou do horní části Řeky. Na lyžích výlet nedoporučujeme.
Komorní Lhotka – Ropičník, rozc. 3,5 km – Pod Ropičkou 5 km – Řeka 7 km – Guty, kostel 12,5 km – Smilovice 14,5 km – Komorní Lhotka 18,5 km
Pod polským jménem Ligotka Kameralna je v dílech Petra Bezruče uvedena obec Komorní Lhotka**, poprvé zmiňovaná r. 1435 (dříve též známá jako Střižná či Valašská Lhota. V 16. stol. tady sídlili valašští vojvodové těšínského knížectví. V letech 1796–98 byla Komorní Lhotka střediskem nevolnického povstání, v 19. stol. se tu těžily železné rudy a v r. 1880 byly vybudovány malé lázně. V r. 1903 vyhořely, dnes jsou zde malé bylinné lázně a oblíbená sauna (v údolí Stonávky, jz. od středu vsi). Jednolodní barokní evangelický kostel s areálem hřbitova pochází z r. 1782, druhá svatyně je novogotická. V obci se dochovalo několik roubených těšínských usedlostí a seníků, zajímavý je komplex hospodářských budov z r. 1804 u čp. 63 zvaný Gadlinówka. (Ubytování, stravování, občerstvení: hotely Godula, Premier, Säntis /viz barevná příloha/, nový majitel přejmenoval bývalý hotel Tesárek podle názvu hory ve Švýcarsku; penziony U Čápů, Ligotka, AKUMA, restaurace Koliba aj.)
Ze středu obce stoupáme po žluté turistické značce po silničce kolem kamenného novogotického kostela. Rychle nabíráme výšku a úměrně s námahou jsme odměňováni stále zajímavějšími výhledy* na údolí Ráztoky a protilehlé zalesněné kopce. Silnička míjí chatu Lazy (ubytování) a stále stoupá až k modernímu horskému hotelu Ondráš (ubytování, stravování, bazén, lyžařský vlek). Na silničku je zákaz vjezdu s výjimkou ubytovaných hostů hotelu.
Nad silničkou se vypíná vrch Godula (738 m). Známá je těžba nazelenalých godulských pískovců, lomy slouží i jako cvičný horolezecký terén. Podle pověstí je Godula sídlem hadího krále. Ten se občas vydává ze své hory dolů, aby se vykoupal v potoce. Přitom odkládá korunku. Ke koupeli se jednou nachomýtnul mladý ovčák – popadl zlatou korunku a utíkal pryč. Hadímu králi ale přišly na pomoc tisícovky hadů a ještěrek. Pasáček utíkal, ale z hadího obklíčení nebylo úniku. Nakonec odhodil korunku a padl vysílením na zem. Tak ho také našli lidé ze vsi. Ovčáček stačil vypovědět svůj příběh a vydechl naposledy… Podle jiné pověsti sídlil na Godule loupeživý rytíř. Jednoho dne se hrad propadl do země, ale chodby s naloupenými poklady by tu měly být dodnes.
Od hotelu pokračujeme pohodlnou komunikací na rozcestí Ropičník, kde narazíme na zelenou turistickou značku. Pokračujeme po ní přímo po úbočí vrchu Křivý. (Vpravo necelý kilometr je toleranční památník, připomínající vydání patentu o náboženské svobodě.) Klesáme do míst, kde pohodlnější cesta pokračuje traverzem, zatímco značka stoupá přímo pěšinou lesem. Tady značku opustíme, sledujeme širší kamenitou komunikaci až do místa, kde ji asi po 500 m přetíná žlutá značka. Sleduje širokou cestu, nelze ji přehlédnout. Po ní se dáme vlevo, sestupujeme k samotám a scházíme do údolí Řeky. Zatočíme po silnici vlevo do stejnojmenné obce.
Řeka* vznikla v polovině 17. stol., známá se stala lomy, jedinými v kraji, s těžbou dekorativního godulského pískovce. V obci se zachovalo několik roubených chalup – např. čp. 7 z poloviny 19. stol. a čp. 57 s pavlačí, z přelomu 18. a 19. stol. (Ubytování, stravování, občerstvení: pohostinství U Hybšů; hotel Javor-Řeka aj.)
Jdeme po málo frekventované silnici kolem hřbitova s kaplí do dolní části obce. Hlavní silnice pokračuje po levém břehu, my sledujeme vedlejší komunikaci po pravém břehu, jdeme mezi domky, míjíme rozcestí (vpravo odbočuje komunikace k lesu) a pokračujeme na rozcestí v Kopanicích – vpravo mírně stoupá silnička kolem místní informační tabule. Od hotelu Řeka to je asi 0,5 km. Následuje zajímavý úsek – silnička se vlní ve svahu a nabízí nádherný výhled do beskydského podhůří. Pokračujeme na okraj vsi Guty, kde se k nám zprava připojí modrá turistická značka. Klesáme vsí k autobusové zastávce, z rozcestí u prodejny jdeme vlevo kolem hřbitova, až dorazíme k malebnému dřevěnému kostelíku Božího Těla***.
Guty** jsou připomínány r. 1305, renesanční svatyně, nejvýznamnější objekt lidové architektury na Těšínsku, dle datování na portálu sakristie pochází z r. 1563 (nejstarší zvon je z r. 1565). V 16. stol. patřil kostel protestantům, v 17. stol. byl předán katolíkům a vysvěcen krakovským biskupem. Původně samostatná zvonice byla ke svatyni připojena při rekonstrukci r. 1781. V interiéru je zajímavá kruchta s renesančními ornamentálními malbami a řezbami ze začátku 17. stol. Obraz Večeře Páně údajně vytvořil Josef Mánes. (Bohoslužby obvykle v SO 17–18 h.)
Od kostela pokračujeme pár kroků po silnici a zatočíme vlevo na můstek přes potok a dál pohodlně pokračujeme po silničce otevřeným terénem do Smilovic. Ves Smilovice* se poprvé objevuje v písemných záznamech r. 1448, sadařské tradice nám připomínají i pěkně upravené zahrady s ovocnými stromy. Moc hezky tady je na jaře, když na loukách a sadech rozkvetou sněženky. (Stravování, občerstvení: restaurace U dubu.)
Přejdeme křižovatku kolem obecního úřadu a stále s modrou značkou sledujeme asfaltovou komunikaci mezi zahrádkami. Značená trasa odbočuje vpravo, my pokračujeme stále po silničce, která nás otevřeným terénem s hezkými výhledy vede do Komorní Lhotky.
Další doporučené cíle:
Hnojník* – asi 3,5 km sev. od Komorní Lhotky u hlavní silnice, první zmínka v r. 1305. Původní tvrz přestavěna po r. 1736 na zámek – ten původně barokní, v polovině 19. stol. přestavěn ve stylu slezského empíru. Částečně udržovaný zámecký park se zahradními plastikami a sochou sv. Jana Nepomuckého. Empírový kostel Nanebevzetí P. Marie z let 1810–12.
Horní Tošanovice* – 5 km ssz. od Komorní Lhotky, empírový zámek ze 30. let 19. stol. s hodnotnou štukovou fasádou.
Střítež* – 4,5 km ssv. od Komorní Lhotky, barokní kostel z poloviny 18. stol. Pomník připomíná pobyty Josefa Mánesa v letech 1846 a 1854.
(Doporučujeme průvodce po Beskydech ze Zelené edice.)
