Péřáky pod drobnohledem: výběr a péče o péřový spacák

Peří, nebo syntetika? Toť otázka!

Osobně preferuji peří, a to i na letní spacáky. Nabízí nejvyšší výkon při nejnižší hmotnosti a objemu. Syntetiku bych však úplně nezatracoval. Je řešením v případech, kdy člověk nemá možnost se o spacák dostatečně starat, trpí alergií na peří, nebo má na nákup spacáku omezený rozpočet. Od nás však syntetické spacáky, kromě možná několika historických kousků, neseženete.

Parametry spacáku: podle čeho se řídit?

Mumie versus dekový spacák? Případně o kolik má být spacák delší, než je výška postavy?

Dekový spacák je velice pohodlný, prostorný, univerzální a zároveň těžší, objemnější a plný míst, ve kterých dochází k tepelným ztrátám. Z toho si snadno odečteme, že je vhodný pro využití v teplejším prostředí a tam, kde si jej neneseme na zádech (autoturistika, kajuty lodí, chaty a chalupy…).

Velikost spacáku je poměrně individuální záležitost, ale můžeme zobecnit, že ve spacáku bychom měli mít možnost volně se otočit či dát do něj věci, které nemají zmrznout, ale zároveň bychom neměli tělem vytápět zbytečně velký prostor, protože tím bychom ubírali našemu tělu potřebnou „vytápěcí“ energii.

Změny normy EN 13537 v roce 2002 sjednotily značení teplot na visačkách spacích pytlů. Díky tomu se dnes můžeme na údaje porovnávající jednotlivé modely u většiny výrobců spolehnout. Souhlasíš s tímto tvrzením?

Ano i ne. Rozhodně se můžeme spolehnout, že spacáky jednotlivých výrobců jsou proměřovány stejnou či téměř stejnou metodou, a tudíž výsledky takových testů jsou určitě vzájemně porovnatelné. Otázkou však zůstává, jakou vypovídací hodnotu výsledky takových měření mají. Troufám si tvrdit, že poměrně nízkou. Norma je postavena tak, že svádí u tepelných škál na visačkách spacáků k nesprávné, až tragicky mylné interpretaci. Jde o údaje silně orientační, definitivně ne garanční, a zejména o údaje silně teoretické. Měření probíhá v kontrolované, nicméně pokojové teplotě. Žádné testy ve skutečném mraze, žádný skutečný živý zdroj „vlhkého tepla“ uvnitř.

Výsledky měření zpracovává počítačový program do výsledné tepelné škály, ze které je opravdu zajímavá jen limitní, případně komfortní, teplota. Uvádění dolních extrémních teplot považuji za zavádějící, a v některých případech i životu nebezpečné. A horní krajní teplota je víceméně směšná. Každý přece pozná, že je mu horko a má vystrčit nohu nebo rozepnout zip… Kromě toho je norma vztažena jen k určitému normovanému typu těla, pro které údaje platí (a platí jen v případě, že spáč sice odpovídá normovanému tělu, ale nepotí se a spí v bezvětří laboratoře…).

Souhlasíš s rozdělením spacáků na letní, třísezonní a zimní?

Toto rozdělení považuji za ideální a odpovídající zdravému selskému rozumu. Vítám každého, kdo je připraven o svém spacáku právě takto uvažovat.

Péče o spacák

Jak se dobře starat o péřový spacák? Začněme praním…

Péřové výrobky je třeba něžně prát, nikoli čistit, a už vůbec ne s použitím nějakých agresivních prostředků či rozpouštědel. To, co péřové náplni zajišťuje pružnost a schopnost udržovat kolem uživatele dostatečnou vrstvu prohřátého vzduchu, je v podstatě tuk. Jakmile bychom jej z náplně přehnaným praním či čištěním odstranili, strukturu peří to natolik poškodí, že spacák či bunda budou nevratně zničeny. Přitom praní péřového vybavení není nijak složité. Stačí postupovat podle návodu, který je u každého výrobku připojen. Kdo si na praní netroufne sám, může spacák poslat k nám, kde jej za rozumný peníz vypereme, „omladíme“ a ještě obnovíme impregnací svrchního materiálu.

A jak ho správně skladovat?

Abychom maximálně prodloužili životnost péřového vybavení, předejděme jeho dlouhodobému stlačení a skladujme jej mimo sezonu ve skladovacích obalech nebo volně zavěšené na suchém a větraném místě. Před a po použití je třeba spacák protřepat, provzdušnit a po ránu nechat odpařit přebytečnou vlhkost. Tuto péči nám spacák vrátí příjemným komfortem při spaní.

Je ošetřené či „impregnované“ peří jako náplň spacáku výhodou nebo ne?

Tzv. impregnované peří je výhodou, když spacák spadne do vody a úplně se promočí. Voda se díky ošetření nedostane do struktury peří a spacák rychleji uschne. Otázkou zůstává, kolikrát je spacák vystaven přímému kontaktu s velkým množstvím vody. Zvláště, když je možné jej chránit pomocí suchých kompresních vaků a dry-sacků.

Voda, které je však spacák vystaven při každém použití, je vlhkost z lidského těla (zdravý člověk vypotí za noc asi 750 g vody). A právě peří je pro tuto „drobnou“ vlhkost ideálním absorbentem, který zajistí, že se spáč cítí po celou noc relativně v suchu, a vlhkost, absorbovaná péřovou náplní, se pak postupně odpařuje a odvětrává. Pokud je však peří impregnované, jeho absorpční schopnost se tím ruší. Tím spacák přestává pracovat s vnitřní vlhkostí a posouvá se v tomto ohledu na roveň syntetickým spacákům, postrádajícím jakýkoli management vlhkosti. Proto impregnované peří nepoužívám.

Jaké peří a co je to cuin?

Je lepší husí nebo kachní peří?

Kvalitní kachní i husí peří s dlouhými prapory, z farem zaměřených prioritně na produkci peří, a až v druhé řadě na produkci masa, se pro výrobu sportovního vybavení jednoznačně hodí oboje. Oboje poskytuje základní funkci, tedy udržuje kolem uživatele prohřátý vzduch.

Husího peří je pro dosažení srovnatelného izolačního efektu potřeba vždy o něco méně než kachního. Zvláště v relativně suchém stavu má vyšší loft (loft je schopnost náplně zaujmout určitý objem a vyplnit tak prostor v komorách spacáku či bundy) než peří kachní.

Husí peří však oproti kachnímu rychleji reaguje na přítomnost mírné vlhkosti v náplni a se stoupající relativní vlhkostí jeho loft klesá rychleji než u peří kachního. To sice v suchém stavu nevykazuje tak skvělé objemové výsledky, zato je ale v udržení svého loftu stabilnější.

Silný rozdíl mezi husím a kachním peřím najdeme i v ekonomické rovině – kachní peří je výrazně levnější.

Co znamená ten „cuin“?

Cuin je fyzikální objemová jednotka – kubický palec (cubic inch) a vyjadřuje, jaký objem je určité normou dané množství peří schopné za určitý normou daný časový úsek zaujmout. Princip tohoto testování loftu je celosvětově stejný, ovšem jednotlivé světové normy se liší množstvím zkoumaného peří, délkou časového úseku, po který náplň objem zaujímá atd. S hodnotou loftu v jednotkách cuin je zároveň tedy třeba vědět, v rámci jaké normy test dané náplně proběhl (US, Japan, China nebo evropské IDBF…)

Myslíš si, že se nějaký syntetický materiál blíží svými vlastnostmi peří?

Nemyslím. A to zejména kvůli téměř nulové schopnosti syntetických náplní pracovat s vnitřní vlhkostí.

Warmpeace

Na naše otázky odpovídal Pavel Habětín, zakladatel firmy Warmpeace, která péřáky, další outdoorové vybavení a oblečení vyrábí.