Nevíme, jak přišel Zlatý potok ke svému honosnému názvu, na jeho březích se nikdy zlato nerýžovalo ani netěžilo.Od prameniště na Sedloňovském vrchu se stáčí k jihu hlubokým zalesněným údolím s četnými kaskádami, peřejemi a zákruty, místy dokonce prudký potok vyhloubil do balvanů prohlubně tzv. obří hrnce. Půjdeme romantickým údolím nazvaným V dolech, voda má značný spád a je díky srážkám a přítokům vydatná, v minulosti se zde uživilo několik mlýnů. Úzké kaňonovité údolí mezi Kounovem a Žákovcem místní pro jeho malebnost nazývají Švýcarskem. Bohužel katastrofální záplavy v r. 1998 poškodily cestu údolím natolik, že musela být dočasně uzavřena. Vyhlídková cesta po návrší nad údolím potoka je ale také pěkná. Dolní tok potoka od Českého Meziříčí k ústí do Orlice v Třebechovicích pod Orebem se nazývá Dědina, o tom ale budeme psát v jiné knížce.
Dobré – Rovenské Šediviny 5 km – Šediviny 6,5 km – Dobřany, kostel 10 km (odb. na zříceninu hradu 1 km tam a zpět) – Kounov, sev. okraj 12,5 km – Žákovec, most 17,5 km – Dobré 21,5 km
Dobré* – ves při Kamenickém potoce byla zle poničena během jediné noci při povodni v létě r. 1998. Kamenický potok už poklidně přitéká do Zlatého potoka, ale následky záplav jsou patrné ještě dnes.
Osada byla založena ve 12.–13. stol., písemná zmínka se dochovala z r. 1367 a 1392. O názvu kolují dohady, podle pověsti ve vsi bývaly kdysi tři rybníky. Jednou na jaře na Velký pátek máchaly dvě sestry Dorotka a Zuzana v tom nejmenším prádlo. Zuzaně spadla do vody zástěra a vylovila ji překvapeně spolu s těžkým zvonem. Všichni byli udiveni a rozvažovali, co s nenadálým darem a Zuzana prý řekla: „Však tu bude jednou dobrý.“ Zvon schovali do jedné z chalup a když si po čase postavili malý kostelík, zavěsili jej do věže. Od té doby se osadě říkalo Dobré a zvon na kostelní věži dodnes nese jméno Zuzana. Barokní kostel sv. Petra a Pavla byl postaven na místě gotického dřevěného z přelomu 13. a 14. stol. V pol. 19. stol. se v okolí dolovala železná ruda a zpracovávala v Růženině huti ve Skuhrově.
Od turistické orientace na návsi u sochy sv. Rodiny jdeme po červené směr Prázova bouda vzhůru po silnici, vpravo míjíme rodný domek prof. Josefa Doberského (1889–1967), geografa a zakladatele sídelního zeměpisu u nás. Dalším významným rodákem je spisovatel Karel Michl (1898–1982), autor knížek pro děti a vlastivědný publicista. Jdeme po novém mostě přes Kamenický potok, po nově upravené bytelné navigaci a pak vzhůru k lesíku a na polní cestu. Vystoupáme k osamělé chalupě, posedíme na lavičce u cesty s pěknými výhledy** zpět. Cesta se vine po návrší, docházíme na asfaltku u obecní tabule Rovné**. Udržované roubenky** mezi novými domky jsou jako balzám pro oči poutníka… Udává se, že v Rovném žila se svými čtyřmi dětmi po smrti muže Jiřího Magdalena Novotná, babička Boženy Němcové. Živila se tkalcovstvím, vyráběla houně a své zboží nosila daleko do kraje. Když děti odešly z domova, uchýlila se ke své dceři Terezce do Ratibořic. V Dobrém je pohřben její syn Kašpar. (Občerstvení: smíšené zboží.) Míjíme pěknou kapli se zvoničkou a od orientace Rovné (559 m) jdeme stále silnicí po červené směr Prázova bouda.
Zde poblíž chaty (ubytování, stravování: Prázova bouda, pension Hubert) je turistická orientace Prázova bouda*. Jdeme po žluté směr Šediviny silničkou, která se po chvíli stočí vlevo. Vyjdeme z lesa, na obzoru vidíme velký gabrodioritový lom na Špičáku a jak kráčíme po návrší s vyhlídkou západním směrem***, náhle před námi vykoukne dominantní kaple sv. Josefa, postavená v r. 1907 z neomítnutých cihel a kameniva. U kaple je důležitá turistická orientace Šediviny (716 m), po žluté Dobřany, kostel. Klesáme silničkou dolů kolem dvou moc pěkných roubenek, další chalupy jsou roztroušené ve stráni na svahu Špičáku. Osada je převážně rekreační. Turistická orientace dole ve vsi nás posílá na silnici, u autobusové zastávky vpravo, jdeme souběžně s červeným značením, po 300 m červená odbočuje ostře vlevo a vzápětí i my opouštíme rušnou silnici, projdeme dvorkem osamělého stavení a lesní cestou podél potůčku stoupáme na návrší, dojdeme k silnici, dáme se vlevo a asi 400 m vpravo a to již vidíme věž dobřanského kostela. Na obzoru spatříme též nově postavené větrné elektrárny, první průkopníky zde v oblasti.
Dobřany**, ves připomínaná r. 1361, byla majetkem pánů z Dobrušky. Na zalesněném ostrohu, (nyní za nejvyšším místem dobřanské autokrosové trati) stával v polovině 13. stol. mohutný hrad, sídlo pánů z Dobrušky. Střed hradu tvořila mohutná válcová věž, obklopená dalšími budovami, příkopy a předhradím. Posádka střežila i obchodní stezku v údolí. Hrad patrně zanikl za husitských válek. Kamenivo ze zpustlého hradu bylo v 18. stol. použito na stavbu kostela. Barokní kostel sv. Mikuláše pochází z r. 1738 a byl postaven na místě dřevěného kostela ze 14. stol. Vedle historicky cenné školy staré 250 let stojí roubená fara z r. 1776. Zde působil jako farář buditel a vlastenec Josef Liboslav Ziegler (1782–1846). V Dobřanech jej navštěvovali jazykozpytec Josef Dobrovský, kupec F. V. Hek z Dobrušky, Magdalena Dobromila Rettigová a další obrozenci.
Turistická orientace u kostela poblíž několika chráněných lip srdčitých nás směruje do Kounova po zeleném značení. U kostela vpravo obdivujeme překrásnou roubenku s bohatě zdobeným štítem. Ze značky můžeme odbočit vpravo kolem motokrosového závodiště a pokusit se nalézt zbytky základů hradu Dobřany*. Stejnou cestou se vrátíme zpět na zelenou značku, sejdeme kousek a odbočíme vpravo na luční cestu podél potůčku. Pěknou lesní cestou pak dojdeme k široké lávce a jsme na Zlatém potoce. Pramení na západním temeni Sedloňovského vrchu, jeho nejpůvabnějším úsekem je hluboký zářez mezi Kobylankou a Kounovem***, údolí nazývané V dolech. Stávalo zde množství mlýnů. Míjíme jeden z nich, opuštěné stavení U Gerstnerů, od orientace V dolích dojdeme k dalšímu bývalému mlýnu Nedvězí. Nově je postaveno luxusní školicí a rekreační středisko Zlatý potok. Stále sledujeme potok a u prvních domků Kounova zelená odbočuje vpravo, my jdeme po neznačené silničce, vlevo je novodobá štíhlá dřevěná zvonička. Docházíme k silnici a mostu. (Ubytování a stravování: hotel Zlatý potok.)
Kounov* je připomínán r. 1490. Je zde zachováno několik roubených chalup z poloviny 19. stol. Po dešťovém přívalu v létě r. 1998 byla obec těžce poškozena, z následků se vzpamatovává dodnes. Turistické značení na části Zlatého potoka pod Kounovem bylo dokonce zrušeno a vyhlášený malebný úsek potoka není prozatím přístupný. Na starších mapách najdeme ještě modré značení přes Kounov do Žákovce.
Od hotelu Zlatý potok jdeme po silnici kolem obecního úřadu, u památníku padlých odbočíme doprava po místní asfaltce, přejdeme mostek a stoupáme silničkou na planinu (pěkné výhledy zpět na Kounov**). U vyasfaltovaného prostranství najdeme v akátovém a bukovém remízku modré značení a dáme se vpravo. Vlevo vidíme kostel v Dobrém. Pěkná polní cesta se svažuje k mohutnému kaštanu a na vidlici cest jdeme rovně do Žákovce (občerstvení: hostinec, konzum). U půvabné roubenky čp. 42 se dáme po silnici vpravo, přicházíme k orientaci Žákovec, most přes Zlatý potok, další směr po modré Dolní Spáleniště vpravo. Most byl též značně poškozen povodní.
Vystoupáme krátce po silnici a odbočíme vlevo do osady Dolní Spáleniště (součást Dobrušky). U poštovní schránky se dáme vpravo zpevněnou komunikací. Jdeme mírně vzhůru lesíkem, modré značení ostře zahýbá vpravo a obchází níže položený rybník, my pokračujeme neznačenou lesní cestou vlevo, na křížení cest se dáme vlevo a posléze vpravo. Travnatou cestou vyjdeme z lesa a objevíme na sloupku červené značení, které nás povede dál vlevo. Při kraji lesa jednou přetneme lesní silničku, klesáme podél potůčku a pak zarostlým terénem krátce proti proudu Zlatého potoka k místu, kde stával most. Potok se zde hluboce zařezává do skalního podloží a tvoří četné zákruty. Most sebrala velká voda, na druhý břeh ke dvěma pěkným stavením se musíme přebrodit. Po osvěžujícím zážitku nás červená značka vede od řeky udržovanou cestou k rozcestí, kde najdeme oznámení, že trasa přes Zlatý potok je po povodních dosud neschůdná a červená je provizorně přeložena po silnici. Brod tedy není nutný, původní červené značení ale není zrušeno. Po silnici vlevo alejí jeřabin docházíme zpět na náměstíčko v Dobrém. (Autobusové spojení: Rychnov n. Kn., Dobruška, Solnice, stravování: obchod, hostinec.)
Další doporučené cíle:
Sněžné* – ve vsi 3 km sz. od Dobřan památkově chráněná rychta čp. 1, zachovalé roubené chalupy
Špičák – vrch (741 m) asi 1,5 km sv. od kaple sv. Josefa v Šedivinách, v gabrodioritovém lomu se těžilo kamenivo pro výstavbu předválečného opevnění.
(Doporučujeme průvodce po Orlických horách ze Zelené edice.)
