V mluvě fotografů je občas vyskytne podivná zkratka – KJB. Kýč Jak Bič! Prostě něco co všichni znají bez ohledu na to, že ne každý tam byl. Mořská pláš se zapadajícím sluncem a naklánějící se palmou. A nebo v českých reáliích „skála pyšné princezny“. Mezi skalkami na které se dá snadno vylézt, je Panská skála typickým KJB.
Nezapomenutelná skála
Často se říká, že Panská skála leží u Kamenického Šenova. Když ale pojedete do vesničky Prácheň, budete u populární skály přece jen o něco dříve. Dnešní národní přírodní památka byla zprvu prachobyčejným lomem. Místo proslavil až odkryv čedičových struktur čedič a Pyšná princezna. Zdejší sloupce jsou až 12 metrů vysoké a naprosto běžně můžete vidět výletníky, turisty, geology i děti (často z jedné výpravy či v jedné osobě) lézt po hraně skály. Lom je často spojováván s každoročně vánočně reprízovanou Pyšnou princeznou. Ne že by se u ní odehrával nějaký zásadní kus děje, princezna při svém útěku se kolem skály jen mihla, nicméně přece jen má Panská skála tvar natolik charakteristický, že nám zůstal zafixován někde mezi mozkovými neurony.
Těžba a ochrana
„Zákazy jsou od toho, aby se porušovaly,“ řekli si bezesporu těžaři, když jim byla těžba v roce 1895 zakázána výnosem vyhlašujícím lom první geologickou rezervací u nás. Vyhlášení bylo průlomové, neboť 17 let předtím byl českolipským Exkursním klubem učiněn marný pokus o ochranu půvabného skaliska. Zamítavé stanovisko bylo – už tenkrát – zdůvodněno nedostatkem finančních prostředků. “ V roce 1902 proto bylo v Děčíně založeno Sdružení na záchranu Panské skály, které se snažilo potřebné peníze do ochranného fondu shromáždit sbírkami, pořádáním loterie, dobročinných bálů, prodejem upomínkových předmětů s motivem skály apod,“ píše se na serveru věnovaném Lužickým horám. Čedič měl díky své pevnosti a odolnosti vůči chemismu mořské vody velké využité při stavbě mořských hrází a vlnolamů. To je důvod, proč se šedivý šutr ze severních Čech dostal až do zemí Beneluxu.
Kamení jako byznys
Nejprve posloužila jako zdroj lomového kamene, leč po ukončení těžby místní zjistili, že lidé mají zájem se na skálu podívat a přijedou zdaleka. Co z toho vyplývá? Vydání brožury o geologickém vývoji? Hodinky se zabudovaným kamínkem z „princezniny“ skály podobně jako se začaly prodávat u Berlínské zdi ? Vše špatně. Nutnost postavení placeného parkoviště! Poměr cena výkon je daleko nejlepší a návratnost jistá. Skála má totiž takový věhlas, že se k ní pořádají velké výpravy. A bylo by divné, kdyby unikla i zájmu „geokačerů“
A perlička závěrem: Čedičové sloupky vytěžené na Panské skále měly být ochranou severoněmecké ponorkové základny na ostrově Helgoland.
Tip na kešku GCWHE5 Ceska skala – výše popsaný článek mluví o kýči. Až panskou skálu uvidíte na vlastní oči, dáte mu za pravdu. |
