Packrafting – pádlování na (ultra)lehko

Výhody nafukovacích kánoí a kajaků oceňuje a využívá mnoho vodáků. Možnost relativně snadné přepravy plavidla usnadňuje a v mnoha případech otevírá přístup k řekám, které by jinak zůstaly většině vodáků nedostupné. Nafukovací lodě mají své silnější i slabší stránky. Jednou z těch slabších jsou horší jízdní vlastnosti v porovnání s pevnými loděmi. Výrobci o této slabině nafukovaček samozřejmě vědí a díky novým materiálům a technologiím se jim daří jízdní a užitné vlastnosti zlepšovat, a tím stále více přibližovat klasickým pevným lodím.

Stranou pozornosti většiny vodáků však vznikají firmy, které jdou svou vlastní cestou a místo směrem k pevným lodím rázují opačným směrem. Namísto zvyšování komfortu na vodě se soustřeďují na zvyšování komfortu mimo vodu. Jdou na to cestou snižování hmotnosti a zdá se, že slaví úspěch a popularita jejich výrobků vzrostla natolik, že už si vydobyly i svůj název – říká se jim packrafty.

O co tedy vlastně jde? Jedná se o ultralehké, a přitom stabilní nafukovací lodě. Mají málo společného jak s levnými čluny připomínajícími plastové hračky, tak s výrazně těžšími klasickými nafukovacími kánoemi a kajaky. Základními vlastnostmi packraftů (pack, anglicky: sbalit, zabalit, ale také batoh či krosna) jsou minimální hmotnost (2 – 3 kg) při maximální možné odolnosti. Vejdou se do každého batohu a snesou nejtvrdší podmínky včetně těžké divoké vody. Materiál i konstrukce se od klasických nafukovacích lodí liší. Loď je lehčí, menší, a přesto odolává živlům jako je slunce, písek, sůl a mráz a počítá se i s nešetrným sbalením.

Historie
Koncept ultralehké kánoe je starý jako rafty samotné. Už v roce 1844 představil Sir Peter Halkett (poručík britského námořnictva) svůj „cloth-boat“. Slovo „cloth“ v názvu mělo dva významy. Za prvé se jednalo o první nafukovací plavidlo vůbec a bylo vyrobené z látky (cloth). Za druhé šlo i o kus oblečení (cloth)! Halkett totiž svou loď koncipoval pro nasazení ve smíšeném terénu, nosilo se to jako kabát a jezdilo se na tom jako na lodi. Pádlem byla vycházková hůl a plachtou byl deštník. Se svým multifunkčním nasazením byl Halkett svého času daleko před tím, co tu dnes máme my. Halkettovy lodě sehrály významnou roli při hledání přeživších z Franklinovy expedice na severozápad.

Člun Petera Halketta z roku 1844 je pradědečkem packraftingu

Přesto upadlo jejich nasazení v zapomnění. Vývoj nafukovacích lodí nabral jiný směr. Staly se většími, těžšími, a nakonec přibyl i motor. Přes sto let si nikdo nevzpomněl, že by se s lodí dalo i vandrovat. Tomuto dědictví vděčíme za množství nafukovacích lodí vážících kolem dvaceti kilo.

V sedmdesátých letech se v USA objevily firmy, které se zaměřily na komerční využití myšlenky. Zrodil se název „packraft“. Packrafting však stále zůstával okrajovou záležitostí. Až v roce 2001 se objevila nová firma, Alpacka Rafts, která se pokusila prorazit se svým vlastním konceptem. Používá nové technologie, materiály a konstrukce, aby z packraftů udělala plnohodnotné sportovní vybavení. Tak se na začátku nového tisíciletí začalo v packraftech doopravdy pádlovat, což ovšem zcela uniklo pozornosti v Evropě.

Člun Alpacka

Použití
Packrafty jsou primárně lodě do divočiny, perfektně se hodí pro expedice do neprobádaného terénu. Umožňují pádlovat tam, kam se jinak někdo stěží dostane, natož pak s lodí. Nepřekvapí tedy, že packrafty mají na kontě mnohé prvosjezdy.

Díky své skladnosti, všestrannosti a spolehlivosti je možné je kombinovat s dalšími sporty, jako jsou cyklistika, lyžování, in-line atd. Hodí se při rybaření, pro přepravu při lovu, jako přístup k lezeckým stěnám, pro baťůžkáře do autobusu nebo vlaku i jako příruční zavazadlo do letadla. Fantazie nezná hranic. Nicméně kombinace chůze a pádlování je a zůstane klasikou.

Divoká voda
Směrová stabilita a rychlost nepatří k silným stránkám. Obratnost a zrychlení jsou na druhou stranu prvotřídní. A proto: nevýhody je třeba využít! Zatočit pár centimetrů před válcem a loď přesadit není problém. Vzhledem k tomu, jak snadné je měnit směr, budete otočky, přejezdy a úhybné manévry nadprůměrně často provádět se špicí proti proudu.

Bez kýlu a s poměrem stran 2 : 1 se nedá očekávat vedení po bočních hranách. Už i poměrně mírné zatáčky vyžadují dobrou kontrolu. Malá délka a zatížená záď také limituje loď při projíždění válci. Na druhou stranu se velký objem postará o to, aby se loď nezanořila, ale naopak klouzala pěkně nahoře, skoro jako vznášedlo. Se správným rozjezdem a záběrem se dají projet i takové válce, kde nejeden kajakář musí bojovat.

Kvůli velkému objemu může být loď na vlnách nestabilní. Tady stačí zařadit zpátečku, jen pár kontra záběrů, a hned se člověk přes vlny dostane ve větším klidu a suchu, podobně jako u otevřených kánoí. Možná, že právě kontrování je mezi základními záběry při pádlování na packraftu tím největším specifikem. Přejezd napříč proudem za pomoci zpětných záběrů při vyhýbání se překážkám s přehledem vykompenzuje nízkou rychlost. Pro spoustu vodáků je však takovýto způsob ovládání lodi nezvyklý a musí jej nejprve cvičit!

S tímto nevýrazným jízdním projevem si packraft zřejmě nezíská srdce technických jezdců, na druhou stranu mohou nové výzvy připravit spoustu zábavy. Najednou může být i WWI zábavná. Pro začátečníky to platí naopak, do WWIII je všechno povoleno, i když jízda postrádá eleganci a lodě se mezi překážkami odráží jako pouťová autíčka. Relativně nízké nároky na techniku pak mohou být šancí pro nováčky.

Turistika
Při klasickém nasazení na výlety jsou omezení zejména v rychlosti. Krátké lodě (kolem 230 cm) nedovolují plout rychleji než 4,5 km/h. K dosažení této rychlosti ale není potřeba zas tak moc. Je však důležité správně sedět: co nejvýš (což se reguluje nafukovací sedačkou) a co nejvíc zpříma (od toho je nafukovací zádová opěrka). Vzpřímené držení těla umožňuje kolmé držení pádla i při záběru přes široké boky plavidla.

Zavazadla, zpravidla vodotěsné lodní pytle, se obvykle přepravují napříč na přídi. Fungují tak jako dodatečný vlnolam a zlepšují ovládání i stabilitu. Těžiště lodě se pak lépe podélně vyrovná. Rovnováhu to však ovlivňuje překvapivě málo. Nedoporučuje se vozit velká zavazadla. Packrafting stejně nejlépe funguje právě při výletech nalehko.

Velkou výhodou packraftingu je nízká hmotnost a dobrá sbalitelnost člunu, což umožňuje přenášení
v malém batohu a zároveň snadnou manipulaci v nafouknutém stavu

Konstrukce a opravy
Jednoduchost konstrukce je vidět i při nafukování. Místo pumpy je tu foukací pytlík z lehkého nylonu. Šestkrát ho naplnit vzduchem stačí, aby se základní objem nafoukl. Zbytek vyřídí plíce, přičemž nižší tlak je záměrný. Nárazy do dna či do boků se tak lépe absorbují.

Nylon potažený polyuretanem je jednoduše neuvěřitelný materiál. Enormní odolnost proti oděru snese srovnání i s Hypalonem. Žádná nafukovací loď však samozřejmě není nezničitelná. Oprava je snadná. Polyuretanový povrch přilne k záplatě tak dobře, že (desetiminutová) oprava v polních podmínkách bude držet navěky. V nouzi poslouží i TESA páska, abyste se s lodí dostali domů.

Packrafty: Výrobci a modely
Z definice můžeme jako packrafty označit lodě velice lehké, ale přitom stabilní, skladné do batohu pro použití při výletech i pádlování. Packrafty musí být vhodné pro nošení, a přitom dostatečně odolné. Uvádíme základní přehled momentálně dostupných lodí, které splňují nároky kladené na tuto kategorii:

Alpacka Rafts jsou dnes synonymem pro packrafty. Jedná se o lídra trhu určujícího měřítka ohledně váhy a odolnosti. Průměrná hmotnost 2,5 kg odpovídá obecně přijatému standardu. Délky jsou u standardních rozměrů 220 – 240 cm (vyrábí se i 160 a 255 cm), odolnost je enormní. Cena se pohybuje kolem 800 eur, podle výbavy.

Flightweight Designs „Flytepackers“ se rovněž dají charakterizovat jako packrafty. Jde o ultralehké lodě, vhodné pro výlety, kde jde hlavně o chození. S hmotností pod 1 kg jsou ideální jako záložní dopravní prostředek. Délka 160 cm, hmotnost 650 – 1500 g. Konstrukce a vybavení jsou minimalizované, ale přesto dostatečné. Sice se musíte obejít bez špricky a jednoduchý tvar má k pořádné lodi daleko, ale pořád je to o moc lepší než dětský člun. Co se týká cen, jsou velmi zajímavé: 300 – 500 eur.

Feathercrafts Baylees jsou blíž tradičním nafukovacím lodím. Délka je 200 – 260 cm, hmotnost výrazně přesahuje 3 kg (3 – 6 kg) a pro výlety s batohem to už není. Mají nicméně zajímavé výhody (např. samovylévání), a mohou tedy být zajímavou alternativou, když jde na výletě hlavně o vodu. Vysoká robustnost je samozřejmostí, ovšem za vyšší cenu: 1200 – 1650 eur.

Kvazi packrafty jsou lodě, které nejsou výrobcem jako packraft označeny, ale mají přijatelný poměr odolnosti a hmotnosti s ohledem na využití. Jedná se zejména o lodě pro přežití z armádních zásob nebo o záchranné čluny civilního letectva, stejně jako o lodě pro dovolenou z osmdesátých let socialistické výroby (ČSSR, NDR, SSSR), které často překvapí svou výdrží a přijatelnou hmotností pod 4 kg. Podle současného chápání naopak mezi packrafty nepatří nafukovací lodě z PVC a podobně, které překračují hmotnost 4 kg.

© Svět outdooru, text vyšel v ročence Malý Průvodce světem outdooru 2012, připravil Ondra Müller na základě podkladů a foto Marka Kreinackera a Svena Schellina

Mark Kreinacker a Sven Schellin provozují blog Packrafting.de, kde se snaží, zejména v Evropě, propagovat téma packraftingu. Jejich snahou je vytvořit komunitu, kterou by spojoval zájem o vybavení a výlety s malými, lehkými, ale odolnými loděmi do batohu. Spolupracují také s výrobci na vývoji materiálů a inovacích vybavení. Blog píšou v němčině a angličtině. Nedávno spustili i malý tematický online shop www.packrafting-store.eu

Placené odkazy k tomuto článku:

Zde může být váš odkaz! Napište nám.