Outdoor tripy na Madeiře: nejlepší jednodenní túry na ostrově věčného jara

Malý hornatý ostrůvek Ilha da Madeira neboli Ostrov dřeva je od pevninské Evropy vzdálený přibližně tisíc kilometrů. Svůj název získal v 15. století od portugalských mořeplavců podle hustých lesů, které pokrývaly v tehdejší době většinu ostrova. Právě zbytky původních vavřínových lesů jsou jedním z unikátů Madeiry. Celý ostrov je však jako stvořený pro pěší turistiku. Kam se tedy vypravit za neobyčejně krásnou krajinou ostrova přezdívaného také Květináč Atlantiku nebo Ostrov věčného jara?

Pico Ruivo – střecha Madeiry

Nejvyšší hora Madeiry, 1862 m vysoké Pico Ruivo, slibuje famózní výhledy na celý ostrov. Často se na vrcholu ocitneme nad mraky, v nichž jako na moři plují ostré hřebeny okolních hor. Nejkratší (3 km) a nejjednodušší cesta na Pico Ruivo vede od východu od parkoviště Achada de Teixera, odkud je to na vrchol pouhá hodinka pochodu po dlážděném hřebenovém chodníku.

Zajímavější, ovšem náročnější je celodenní túra od parkoviště na třetí nejvyšší hoře ostrova – Pico Arieiro (1818 m). Oba vrcholy spojuje 6 kilometrů dlouhá unikátní vysokohorská stezka, i přes krátkou vzdálenost jde o poměrně náročný trek se 700 m převýšení (jedna cesta). Horský chodník je pečlivě vydlážděný a kvůli velké expozici místy také zajištěný zábradlím. Razí si cestu po úbočích, po strmých schodištích, skrz tunely a nad skalními stržemi. Výhledy na vulkanickou činností modelované hřebeny a hluboká údolí jsou úchvatné.

Stezka končí u chaty Ruivo, ležící jen 80 výškových metrů pod samotným vrcholem. Přímo magické zážitky z vrcholu si odnesete při východu nebo západu slunce, kdy měkké sluneční paprsky barví okolní krajinu a moře mraků do zlatavého hávu.

Poloostrov Ponta de São Lourenço – na nejvýchodnější cíp ostrova

Poloostrov Ponta de São Lourenço jakoby k Madeiře ani nepatřil. Skalnatý, nehostinný ostroh vklíněný do vod širého oceánu hýří všemi barvami vulkanického spektra a předvádí neskutečné scenerie. Rozhodně by ale neměl chybět v žádném itineráři cesty po Madeiře.

Výchozím místem osmikilometrového okruhu po poloostrově je parkoviště Baia da Abra, kam se dá dostat i autobusem přímo z letiště. Poloostrov je součástí přírodní rezervace, proto je možné se pohybovat pouze po vyznačených stezkách a chodnících.

Na stezce čeká hned několik vyhlídek na bizarní černo-rudé skalní útvary omývané rozbouřeným Atlantikem. Skalnaté vyprahlé útesy jsou společným dílem působení oceánu, větru a sopečné činnosti. Z bělostné pěny vln sem tam vystupují jako monolity ostré zuby ostrůvků. Nejpůsobivější podívanou představuje strmá skalní věž připomínající svým tvarem gotickou katedrálu.

Po 4 kilometrech narazíme na stavení Casa do Sardinha, od něhož se trasa okruhem vrací podél útesů zpátky na parkoviště. Malé prodloužení představuje výstup na nejvyšší bod poloostrova – necelých 150 m vysoký kopec s fantastickým výhledem na ostrůvek s majákem oddělený od pevniny mořskou úžinou.

Další – o něco delší celodenní túra – vede podél útesů s ptačími výhledy na oceán na severovýchodě ostrova mezi městy Canical a Porto da Cruz.

Levada Ribeiro Frio – Portela: podél levád do nitra hor

Levády jsou jedním z unikátů Madeiry. Tyto zavlažovací kanály, kterými je ostrov doslova prošpikovaný, slouží jako tepny rozvádějící životadárnou vláhu z nitra ostrova na terasovitá políčka na jižním pobřeží. Severní část ostrova je totiž díky pasátům daleko bohatší na srážky, což se místní už od 16. století snažili vyřešit právě těmito zavlažovacími kanály. Často si razí cestu skrz tunely pod skalními masivy, podél srázů a nesčetnými údolími bujnou vegetací. Úctyhodných celkových 2000 km levád dnes slouží místo zemědělským čím dá tím víc také turistickým účelům. Kdo neprošel některou z túr podél levád, jako by na Madeiře ani nebyl.

Oblast kolem Ribeiro Frio (860 m) patří k hojně vyhledávaným. Většina turistů odsud míří na 1,5 km vzdálenou snadno přístupnou vyhlídku Balcoes. Pokud máte štěstí a rozplynou se časté mlžné opary halící údolí, uvidíte z ní nejvyšší vrcholky ostrova – celý hřeben od Pico Ariero přes Pico Ruivo až po Pico das Pedras.

Naproti tomu podél levády do Furado, spojující Ribeiro Frio a Portelu (600 m), už vyrazí daleko méně lidí. Tato desetikilometrová trasa vede samým srdcem hor skrz sytě zelený subtropický les plný endemických druhů rostlin. Zdejší vlhké prostředí skvěle svědčí mimo jiné řadě druhů orchidejí. Stezka se většinou chodí jednosměrně, problém s dopravou řeší autobus či taxi. Hlavní město ostrova Funchal a Ribeiro Frio spojuje autobusová linka č. 56, Funchal a Portelu pak č. 53.

Levada Caldeirão Verde: skrz vavřínový les Laurisilva

Levada Caldeirão Verde, vybudovaná v 18. století, vede z vesničky Queimadas nedaleko Santany do srdce madeirských hor a skrz jeden z mála původních porostů vavřínových lesů. Laurisilva neboli vavřínový prales, zapsaný v dědictví UNESCO, byl v dávné minulosti hojně rozšířený v celém Středomoří, dnes najdeme jeho zbytky pouze na makaronézských ostrovech (Kanáry, Azory a Madeira).

Dvanáctikilometrová trasa (tam i zpět) podél levády po velmi úzkých chodnících ústí v monumentální skalní rokli s jezírkem, do něhož padá úzká stuha vodopádu. Túru je možné prodloužit ještě o 2,5 km, které nás zavedou do „Pekelného kotle“ neboli Caldeirao do Inferno – další zelené rokle plné vodopádů.

Vítejte ve světě, kde nemusíte nic dokazovat sobě ani druhým. Ve světě, kde má každý právo na své vlastní dobrodružství. Vytvořili jsme místo, kde si lidé plní sny mimo běžnou realitu. I ta nejtajnější přání. Místo, kde jsou zážitky dostupné všem, nejen vrcholovým sportovcům a dobrodruhům. Každý si u nás najde a vybere takovou činnost, která plně vyhovuje jeho fyzickým i psychickým možnostem.

Tak, jako je snadné zabookovat letenku a hotel, musí být snadné najít a objednat tu správnou a kvalitní outdoorovou aktivitu. Jednoduše, na kliknutí, z pohodlí domova či kanceláře.Dobrodružství je vaše. Blíž, než si myslíte.Inspiraci na outdoorové zážitky najdete na www.outdoortrip.com/cz