Ošetření ran v outdoorovém prostředí: správná desinfekce a krytí ran

1. Vyčištění rány

Drobná poranění jsou poměrně běžná, setkáváme se s nimi jak v outdoorovém prostředí, tak doma. Rány, které bychom doma neřešili, by měly vzbudit náš zájem v horách a na cestách. Základem ošetření ran je jejich vyčištění. K vyčištění bychom měli používat čistou vodu. Ránu začínáme čistit proudem vody. Proud vody vytvoříme ideálně stříkačkou, pokud ji nemáme, můžeme udělat dírku do víčka od PET lahve nebo využít “pítko” u některých typů lahví.

Zbývající nečistoty odstraňte pomocí pinzety, jehly nebo čistého kartáčku. Je lepší ránu perfektně vyčistit v okamžiku po zranění, kdy je otevřená a krvácí (krvácením se rána částečně čistí), než ránu jen laxně omýt. Špatně vyčištěná rána se špatně hojí, kolem nečistoty může vznikat hnis a zánět, což vede k nutnosti ránu znovu otevřít a vyčistit.

2. Desinfekce

Máme-li ránu vyčištěnou od mechanických nečistot, je potřeba ránu vydesinfikovat. Z běžně dostupných desinfekcí doporučujeme Betadine. Betadine je velmi účinná jodová desinfekce. Než použijete desinfekci, zeptejte se zraněného, zda není alergický na jód. Pokud ano, použijte jiný typ desinfekce např. Septonex. Alternativou k Betadine může být Jodisol (jodová voda).

Při desinfekci rány vydesinfikujte celou ránu i její okolí. Bakterie z okolí rány by mohly ránu kontaminovat, pokud bychom nevydesintifikovali pouze ránu samotnou. Nalití desinfekce do rány může prodloužit hojení rány, ale v terénu nám dává jistotu, že je rána skutečně čistá.

Existují další typy desinfekcí – peroxid vodíku, který není možné v terénu řádně skladovat a peroxid se tak stává neúčinný. Alkohol lze použít jen v nouzových případech, a to pouze pokud máme čistý minimálně 40% alkohol.

3. Krytí rány

Po vydesinfikování přichází na řadu krytí rány. Můžeme se setkat s různými sterilními obvazy a čtverečky. V terénu není možné pracovat sterilně, nicméně snažíme se, aby všechny materiály byly co nejčistší. Pokud bychom ránu zakryli pouze náplastí, vytvoří se tvrdý strup, který bude mít tendenci praskat při každém pohybu. Rána se bude hojit pomaleji a je zde větší riziko, že se do rány dostane nečistota.

Volíme tedy raději cestu vlhkého hojení. Vydesinfikovanou ránu kryjeme mastným tylem. Mastný tyl je gázový čtvereček napuštěný lékařskou vazelínou. Mastných tylů se vyrábí vícero druhů – v některých výrobcích je vazelína doplněná např Betadinem, střibrem či jinými látkami podporujíci hojení. Z mastného tylu odstřihněte potřebnou část dle velikosti rány, při pokládání na ránu bychom se rány neměli zbytečně dotýkat. Na mastný tyl jako další vrstvu dáváme gázové čtverce jako finální krytí.

Gázový čtvereček přilepime v ideální případě náplastí z netkané textilie. Náplast z netkané textilie se prodává ve velké roli, ze které si můžeme odstřihnout potřebné množstvi. Díky této variabilitě dokážete krýt různě velké rány. Máme-li k dispozici pouze předpřipravené náplasti, jsme limitovaní velikostí rány, kterou jsme schopni zakrýt.

V případě, kdy má rána okraje daleko od sebe, je třeba tyto okraje stáhnout zpět k sobě. V outdoorovém prostředí neřešíme šití ran, naopak využíváme nalepovací stehy. Můžeme si je koupit v lékárně nebo si je vytvoříme z perforované náplasti, která se dobře trhá. Nalepené stehy z rány při převazech nesundaváme.

Tekuté obvazy

Na trhu existuje celá řada tekutých obvazů např. Novikov či Akutol. Do vybavení lékárničky preferujte Akutol – sprej, který na ráně vytvoří průhledný film. Novikov vytváří zelenou neprůhlednou vrstvu, kdy nemáme kontrolu nad ránou.

Tekuté obvazy využíváme v rámci vodáckých akcí (kdy náplasti ve vodě nedrží) nebo při cyklistických akcích (na krytí tzv. silničního lišeje, zabráníte tak vstupu prachu do rány). Oba typy tekutého obvazu se snadno aplikují, ale poměrně těžko odstraňují z postiženého místa, zvažte tedy jejich použití.

4. Pravidelná kontrola

Ošetřením rány naše péče nekončí, každý den bychom měli ránu zkontrolovat a převázat. Pravidelné kontroly nám pomohou odhalit přiznaky zánětu. Mezi příznaky zánětu patří: zvýšená bolestivost, otok, zarudnutí, omezení hybnosti a také vznik hnisu. Pokud objevíte některý z příznaků zánětu, je třeba vyhledat lékařské ošetření (ránu je třeba opětovně vyčistit a zánět léčit podáním antibiotik).

Drobné rány můžeme ošetřit sami, komplikovanější rány bychom měli vždy směřovat do nemocnice k odbornému ošetření. Mezi tzv. rizikové rány řadíme rány hluboké (vidíme různé struktury v ráně), bodné a střelné rány, pokousané rány (jakýmkoli zvířetem či člověkem), velké tržné rány a také rány v rizikovém prostředí. Za rizikové prostředí považujeme tropické oblasti, vysokohorské prostředí a zimu. V těchto prostředích se rány obecně hůře hojí.

Pro cestování na těžko doporučuji volit do lékárničky univerzální vybavení, tedy materiál, který můžeme použít vícero způsoby.