Oděrky, škrábance, odřeniny, drobné tržné rány… nejčastější úrazy, se kterými se potkáme v outdoorovém prostředí. V městském prostředí bychom se těmito úrazy téměř nezabývali, ale v přírodě je třeba jim věnovat pozornost. Komlikace hojení ran mohou znamenat značné komplikace také pro celou akci.
1. Vyčištění rány
Drobná poranění jsou poměrně běžná, setkáváme se s nimi jak v outdoorovém prostředí, tak doma. Rány, které bychom doma neřešili, by měly vzbudit náš zájem v horách a na cestách. Základem ošetření ran je jejich vyčištění. K vyčištění bychom měli používat čistou vodu. Ránu začínáme čistit proudem vody. Proud vody vytvoříme ideálně stříkačkou, pokud ji nemáme, můžeme udělat dírku do víčka od PET lahve nebo využít “pítko” u některých typů lahví.
Zbývající nečistoty odstraňte pomocí pinzety, jehly nebo čistého kartáčku. Je lepší ránu perfektně vyčistit v okamžiku po zranění, kdy je otevřená a krvácí (krvácením se rána částečně čistí), než ránu jen laxně omýt. Špatně vyčištěná rána se špatně hojí, kolem nečistoty může vznikat hnis a zánět, což vede k nutnosti ránu znovu otevřít a vyčistit.
2. Desinfekce
Máme-li ránu vyčištěnou od mechanických nečistot, je potřeba ránu vydesinfikovat. Z běžně dostupných desinfekcí doporučujeme Betadine. Betadine je velmi účinná jodová desinfekce. Než použijete desinfekci, zeptejte se zraněného, zda není alergický na jód. Pokud ano, použijte jiný typ desinfekce např. Septonex. Alternativou k Betadine může být Jodisol (jodová voda).
Při desinfekci rány vydesinfikujte celou ránu i její okolí. Bakterie z okolí rány by mohly ránu kontaminovat, pokud bychom nevydesintifikovali pouze ránu samotnou. Nalití desinfekce do rány může prodloužit hojení rány, ale v terénu nám dává jistotu, že je rána skutečně čistá.
Existují další typy desinfekcí – peroxid vodíku, který není možné v terénu řádně skladovat a peroxid se tak stává neúčinný. Alkohol lze použít jen v nouzových případech, a to pouze pokud máme čistý minimálně 40% alkohol.
3. Krytí rány
Po vydesinfikování přichází na řadu krytí rány. Můžeme se setkat s různými sterilními obvazy a čtverečky. V terénu není možné pracovat sterilně, nicméně snažíme se, aby všechny materiály byly co nejčistší. Pokud bychom ránu zakryli pouze náplastí, vytvoří se tvrdý strup, který bude mít tendenci praskat při každém pohybu. Rána se bude hojit pomaleji a je zde větší riziko, že se do rány dostane nečistota.
Volíme tedy raději cestu vlhkého hojení. Vydesinfikovanou ránu kryjeme mastným tylem. Mastný tyl je gázový čtvereček napuštěný lékařskou vazelínou. Mastných tylů se vyrábí vícero druhů – v některých výrobcích je vazelína doplněná např Betadinem, střibrem či jinými látkami podporujíci hojení. Z mastného tylu odstřihněte potřebnou část dle velikosti rány, při pokládání na ránu bychom se rány neměli zbytečně dotýkat. Na mastný tyl jako další vrstvu dáváme gázové čtverce jako finální krytí.
Zdravím, jak se řeší aby krytí rány nezarůstalo do strupů nebo do rány? Nebo aby při výměně nedošlo k obnovování poranění, stržení strupu a tak podobně. Je to totiž dost na prd, když to chcete dát dolů a ono to nejde 🙂 Díky