Pozoruhodnou součástí kulturního dědictví, kterou jsme převzali po našich předcích, jsou kostely. V okolí Nového Jičína je hned několik takových, které patří do „zlatého fondu“ Pobeskydí. Tato trasa spojuje tři z nich; navíc nás seznámí s dalšími půvabnými kouty mezi městy Nový Jičín a Štramberk, které jsou častými cíly výletů místních obyvatel i turistů. Pokud se na cestu vydáme za horkého letního počasí, doporučujeme přibalit do batohu i plavky.
Nový Jičín, horní nádraží – Žilina, škola 1 km – Holivák, rozcestí 4 km – Puntík, hostinec 4,5 km – Rybí 6 km – bývalé Tamovice, kostel 7,5 km – Libotín, koupaliště 9,5 km – Libotínské údolí 11 km – Libotín, rozcestí 12 km – Žilina, horní konec 14,5 km – Žilina, škola 16,5 km – Nový Jičín, horní nádraží 17,5 km
Výchozím místem putování je žel. stanice Nový Jičín, horní nádraží. Povede nás červená turistická značka. Jdeme po silnici podél trati, pak vlevo po mostě přes Zrzávku a Jičínku do místní části Žilina, původně samostatné vsi, prvně připomínané v r. 1399. Na rozcestí u školy silnici opustíme a dáme se vlevo asfaltovou silničkou. Mírně stoupáme kolem vodojemu, pod vedením vysokého napětí zahneme vpravo na cestu do kopce, po 60 m vlevo na pěšinu do křoví, přes potok a vpravo podél něj vzhůru do lesa. Na jeho konci je turistické rozcestí Holivák. Tady červenou značku opustíme a půjdeme vlevo po modré. Po žebříku zdoláme oplocení paseky a o kus dál dorazíme k osamoceně stojícímu stavení – výletnímu hostinci Puntík (občerstvení: PO 15,30–21, PÁ 16–21 jen o prázdninách, SO 14–23, NE 9–19 h).
Za hostincem jdeme po široké cestě ještě krátce lesem, pak sestoupíme k silnici na jižním okraji vsi Rybí. Vedlejší ulicí mezi rodinnými domky pokračujeme mírně dolů k hlavní silnici, po ní pak vpravo do dolní části vsi, ke kostelu Nalezení sv. Kříže. Kdy bylo Rybí založeno, není známo; první písemná zmínka o obci pochází až z r. 1481, od r. 1749 se používala obecní pečeť. Směrem k Libotínu se v minulosti těžila železná ruda těšinit. Ves patřila původně ke Štramberku, od r. 1588 k Novému Jičínu. V Rybí se narodil malíř a ilustrátor Adolf Zábranský (1909–1981). Nejcennější památkou obce je kostel Nalezení sv. Kříže**. Pochází patrně z konce 14. stol., za třicetileté války byl třikrát vážně poškozen – v r. 1624 kozáky a v letech 1642 a 1648 Švédy. Ve druhé polovině 17. stol. byl pak radikálně přestavěn. Z původní stavby zbyly pouze zdi, k dostavbě se použilo snadno dostupného materiálu – dřeva. Vznikla tak zajímavá stavba, která nese známky gotiky i lidové beskydské architektury. Z hřebene vysoké šindelové střechy vyrůstá dřevěná zvonice s bání, dřevěný je i ochoz a část přístavby. Do dnešní podoby byl kostel obnoven v polovině 19. stol. Kolem je hřbitov, obklopený ohradní zdí s branou. (Stravování: restaurace Beseda, ÚT 9–22, ST, ČT 14–22, PÁ 14–23, SO 11–22, NE 9–21 h; cukrárna PO, ST, ČT 13.30–18, PÁ 11.30–19, SO 13.30–19, NE 8.30–11.30 a 13.30–19 h.)
Modrá značka poblíž kostela končí – my se pustíme na křižovatce vpravo, bez turistického značení. Po 1,5 km dojdeme k malé osadě Rybské Paseky, za ní ve svahu vpravo od silnice, ze tří stran obklopený lesem, stojí kostel sv. Kateřiny**. Je jediným pozůstatkem bývalé vsi Tamovice, údajně zničené povodní. Jednolodní gotický kostel s pravoúhlým presbytářem pochází z 2. poloviny 14. století (podle jiných názorů již z konce 13. století). Kostelní loď je ze tří stran obklopena dřevěnou podsíní s pultovou střechou. Také tento objekt má šindelovou střechu s dřevěnou zvoničkou na hřebeni. V interiéru je dřevěný kazetový strop. Kolem kostela leží hřbitov, ohraničený plotem s několika brankami se stříškou. Zvláštní atmosféru místa podtrhuje osamělost kostela a vzrostlé stromy na hřbitově.
Od kostela pokračujeme dál po silnici až k rozcestí, kde se dáme asfaltkou vpravo. U mostu přes potok Sedlnici se k nám zleva přidá červená značka. Vede nás kolem chatové osady (vpravo) k areálu koupaliště Libotín* v lesy lemovaném údolí Libotínského potoka na východním úpatí vrchu Holivák. Rekreantům je k dispozici bazén a restaurace. (Stravování: hospoda Na Libotíně, PO–PÁ 10–22, SO 9–22, NE 9–20 h.)
Za koupalištěm, obklopeným chatami, pokračujeme po lesní silničce Libotínským údolím. Asi po 1,5 km odbočíme vpravo na cestu, vystoupáme do sedla a pak zvolna sestupujeme k rozcestí turistických cest. Tady naposledy změníme značku: červená míří vpravo, my půjdeme v přímém směru po zelené, přicházející z Mořkova a Životic. U rozcestí je ohniště s lavičkami, místo vhodné ke krátkému odpočinku. Pokud se tu rozhodneme posvačit, můžeme jídlo zapít vodou z pramene, který najdeme o 300 m dál vpravo u cesty. Po dalších 300 m zahneme vlevo na pěšinu, sledující okraj paseky. Bez větších potíží pak dojdeme k hornímu konci Žiliny, zahneme vpravo na silnici a procházíme vsí podél potoka Jičínky (občerstvení: hostinec U modřínu, denně 10–22 h; restaurace Kolonie denně 10–22 h).
Zelená značka po čase odbočí vlevo, my se však podržíme silnice, která nás dovede ke kostelu sv. Mikuláše**. Také tady jde o cennou gotickou stavbu z konce 14. století, která vystřídala starší, zčásti dřevěný kostel z konce 13. stol. Za stavebníky dnešní svatyně se považují Vok IV. z Kravař a jeho žena Eliška ze Šternberka, jejichž erby se dochovaly na svornících klenby v presbyteriu. Na průčelí kostela stojí třípatrová věž.
Za kostelem se dostaneme na rozcestí u školy, kterým jsme již prošli na začátku cesty. Po známé trase se pak vrátíme do Nového Jičína.
Další doporučené cíle:
Životice – 2 km jjv. od Žiliny, ve vsi dřevěný kostel sv. Jana, připomínaný v r. 1488. V r. 1898 vyhořel, dnešní stavba je z r. 1902.
(Doporučujeme průvodce po Beskydech ze Zelené edice.)
