Moravský kras je odedávna horolezeckým rájem. Množství vápencových skal i skalek láká během sezóny spousty lezeckých nadšenců zejména z Brna. Snad nejoblíbenějším místem se stalo okolí Rudického propadání mezi obcemi Rudice a Jedovnice, a to zejména pro svou dostupnost z moravské metropole.
Necelou hodinu trvá cesta autobusem ze zastávky Brno Židenice na zastávku Jedovnice pila. Pak se stačí vrátit asi o sto metrů podél silnice a odbočit na první možnou pěšinku po pravé straně, která vede přímo k lezecké oblasti. Všechny vápencové útvary jsou nedaleko proslulého Rudického propadaní, místa, kde se Jedovnický potok ztrácí pod zemí.
V místě jsou celkem tři větší oblasti k lezení. Jednoznačně nejoblíbenějším je Masiv Hradu tvořený ze tří skalních věží, Podhradí a pak přímo stěny u propadání. Skály jsou vzdálené jen několik set metrů, a proto je snadné si projít všechna místa a vybrat si podle chuti.
Hrad a Podhradí
Nejpopulárnější Masiv hradu má jednu velkou výhodu – na skálu praží podstatnou část dne slunce. Stěna není zastíněná žádnými stromy, naopak se před ní rozkládá krásná louka. Zejména proto je tady na chladných koncích a začátcích sezóny poměrně rušno. Opravdoví nadšenci zde lezou i v zimě. Naopak v létě zde skála přímo hoří a lezců je zde o poznání méně.
Na stěně je okolo třiceti cest všech možných obtížností, od čtyřky až po deset mínus. Lehkých je o něco více a ocení je zejména ženy a začátečníci. Osmičky a devítky jsou často převislé a většina jich je ve středu stěny. Pro opravdové borce je připravena Možnost volby, Sámova cesta nebo Provokace, jejichž obtížnosti se pohybují mezi devítkou a desítkou. Problémem je ale velká oklouzanou stěn, z pětkových cest se tak postupem času stávají cesty šestkové a člověk často neví kam s nohama.
Nedaleko Masivu hradu jsou stěny Podhradí a Slza. Stejně jako Hrad jsou dobře odjištěné a dá se na nich najít sedmnáct cest, které se pohybují do osm plus – Jedenácté přikázání nebo Wobenzyn. Je tady i pár čtyřek, které jsou vhodné zejména pro děti.
Chlad u propadání
V horkých dnech to lezce táhne ke stěnám vedle propadání. Cesty jsou tady o poznání delší, oproti patnáctimetrovým cestám na Hradu či v Podhradí měří trasy u potoka i třicet metrů. Skála je ale celý den zastíněná stromy a vzduch je chladný od studeného potoka. Hlavně v létě je to příjemné, na podzim tady ale prakticky nikdo neleze. Skála je studená, navlhlá a oblíbeným útočištěm různého hmyzu. Trasy jsou navíc hůře zajištěné a vyplatí se mít po ruce vlastní vklíněnce. Na druhou stranu má stěna velmi zajímavou strukturu, pár pohodových kapes, zejména na cestě Druhá, a není vůbec uklouzaná.
Dají se zde navíc najít i zapomenuté cesty vlevo od propadání. Nehoře na roklinkou je možnost i několika bouldrů, které jsou k rozpoznání jen díky bílým hranám rozesetých balvanů. Okolí propadání je navíc velkým estetickým zážitkem.
Co dělat po lezení?
Není problémem zůstat na místě i dva dny. Přespat pod širákem je možné přímo na louce u Hradu, kde je dokonce připravené ohniště a posezení. Kempovat se dá i u rybníka Olšovec v obci Jedovnice. V Rudicích je zase možnost prohlídky historického větrného mlýna, v jehož horním patře je malá expozice speleologie v Moravském krasu.
Okolo skal navíc vede zelená turistická značka, tudíž se dá v okolí udělat i pěkná vycházka. Krásná je asi šest kilometrů vzdálená vesnička Křtiny, kde se nachází mariánské poutní místo a turisté zde mohou obdivovat obrovský barokní kostel z poloviny osmnáctého století. I odtud se dá pohodlně dojet autobusem zpět do Brna.
