Kamenný pomníček připomíná neobvyklou událost. Řezník vedl býka na porážku, ale němá tvář, snad v tušení neblahého konce, svého průvodce zabila. Místo U zabitého je známým turistickým rozcestím při cestě a silnici z Ústí nad Orlicí na Andrlův chlum.
Od kamenného kříže z r. 1695 vykročíme po modré turistické značce. Klesáme lesem a podél oplocení pastvin, až nás pozdraví věž barokního kostela sv. Maří Magdalény v Řetové. Kostel s kostnicí je působivou dominantou, na mírném návrší byl postaven r. 1755 na místě původní dřevěné svatyně, zbořené r. 1753. Socha sv. Jana Nepomuckého pod kostelem je z r. 1792.
Východně nad obcí na svazích Kozlovce je cenná lokalita opuková Bílá stráň se vzácnou teplomilnou květenou (ostřice jarní, pcháč bezlodyžný, jalovec obecný atd.). Místní škola vybudovala okolím naučný vycházkový okruh. Jméno obce vzniklo podle někdejšího pojmenování potoka Rytová, na jehož březích rostla mařinka barvířská (staročesky „ryt“). Pálilo se zde dřevěné uhlí.Projdeme středem obce v údolí Řetůvky (Husího krku) a po silničce pokračujeme na křižovatku, z ní vlevo do rekreační osady Na Mandlu. Vlevo vidíme klasicistní budovu s roubeným patrem a valbovou střechou – bývalý mandl a bělidlo.
Přicházíme k rybníku (možnost koupání) a několika chatám (občerstvení: v sezóně v osadě Na mandlu) a pak stoupáme lesem k rozcestí U Antoníčka . Na hezkém místě vydýchneme (žlutá značka odbočuje vlevo) a scházíme k dalšímu turistickému rozcestí Na Vyvažadlech . Po žluté značce se dáme vlevo, po pár krocích vpravo pod cestou vidíme pramen. Říká se, že za letního poledne se tady k oddechu a osvěžení scházejí mrtví myslivci…Pokračujeme stále po žluté značce pohodlnou cestou bez výraznějších výškových rozdílů po svazích Bukové stráně. Obcházíme včelíny a přiblížíme se k hlavní silnici Litomyšl–Česká Třebová pod Záhořským kopcem. Těsně před ní uhýbáme na cestičku nízkým mlázím. Pěšina nás přivede k silnici do Přívratu. Dáme se po ní vlevo po zelené značce (pozor na rozdíl oproti zákresu v některých mapách).
Scházíme stále po silnici do Přívratu, obce, připomínané r. 1455, položené v příjemném slunném údolí. V Přívratu čp. 1 se narodil A. Benewitz (1833–1926), houslista a ředitel konservatoře. Podle pověsti v čp. 25 bydlel hajný, který se spolčoval s čertem. V nejtmavší noci otevřel okno a vystřelil, pak poslal děvečku do lesa pro srnce. Děvče na přesně určeném místě srnce opravdu našlo. Když měl hajný smrt na jazyku, objevil se v okně černý kohout, zakokrhal a odletěl. Od té doby se chalupě dlouho vyhýbalo jakékoliv štěstí…Kdybychom pokračovali po silnici necelý kilometr, dorazili bychom do Malého Přívratu. Na ostrůvku na Dolním rybníce vznikla někdy ve druhé polovině 14. stol. tvrz, jejímž prvním doloženým majitelem byl Doník z Přívratu.
Tvrz sestávala jen z věže a opevnění, příkopy, valy a hospodářské příslušenství byly na jihozápadním břehu rybníka. Tvrz zanikla již ve druhé polovině 15. stol. Ostrůvek byl časem rozvezen, zbytky příkopů a valů se dochovaly do konce 19. stol. Dnes objekt připomíná jen název Na tvrzi, kterým je označován pozemek u čp. 67. V pensionu Na Presích skladatel Karel Kovařovic dokončil r. 1896 operu Psohlavci. Rybník Presy slouží ke koupání.Naše trasa ovšem vede z Přívratu mírným stoupáním po cestě vpravo k lesu Zacharovec. Přetínáme silnici a zahýbáme po cestě vpravo až k rozcestí Pod Kozlovcem na hraně svahu, který strmě spadá do údolí Třebovky. Hledíme na Dlouhou Třebovou.
Dobře si ten pohled zapamatujme. Mezi pozemky statků č. 108 a 109 totiž vedla cesta, po které se jezdilo do Lanškrouna. Říkalo se jí „Zelená mez“. Prý za budoucí války, ve které by Praha měla být zničena, dojdou všechny hrůzy až na tuto hranici. Všechno za ní bude válečných útrap ušetřeno…Z rozcestí mírně stoupáme k lesu a dál stále po zelené značce po svazích Kozlovce (541 m). Míjíme rozcestí se žlutou značkou nad Bílou strání a mírně zvlněným terénem pokračujeme k rozcestí U zabitého.
(Doporučujeme průvodce Podorlickem ze Zelené edice.)
