Nocování v české krajině: BIVAKUJ, ALE RESPEKTUJ!

TÁBOŘENÍ VERSUS NOCOVÁNÍ

Hodit batoh na záda a celý víkend se toulat po lesích a lukách není žádná nová věc. Tramping má na území České republiky (i vlivem minulých režimů) velkou tradici a na úpravu přespávání v přírodě myslí zákony. Ty se samozřejmě různě mění a upravují. Podmínky nocovaní jsou rozdílné na území národních parků (NP), chráněných krajinných oblastí (CHKO), ve volné krajině (kam spadá i les) nebo podle vyhlášek na území měst a obcí. Obecně se ve volné přírodě nemusíte bát přespat, ale je dobré znát svá práva, umět je využít a neporušovat je tam, kde to není nezbytně nutné. Pro začátek si pojďme definovat jednu z nejdůležitějších věcí, a to jak zákony vnímají dva oficiální pojmy, „nocování“ a „táboření“, ty jsou upravené především v lesním zákoně č.289/1995 Sb. a v zákoně o ochraně přírody č. 114/1992 Sb.

Tábořením se rozumí „přenocování za zvýšeného komfortu použitím přístřešku, především stanu, a další doprovodné aktivity, jako je např. příprava stravy, hygiena, likvidace odpadků apod.“ Je dobré vědět, že pokud je někde zakázáno táboření, automaticky se to vztahuje i na všechny jeho doprovodné aktivity.

Nocováním je pak dle zákona myšleno „přenocování pod širákem za sníženého komfortu bez použití přístřešku, bez rozdělání ohně a bez zanechání jakýchkoli odpadků v místě přenocování.” Pokud není vyhláškou vyloženě zakázáno „nocování“, nepotřebujete pro přespání žádnou výjimku a právo na něj máte v podstatě kdekoliv.

Protože Česká republika je rozsáhlá a přístup k nocování se liší dle stupně ochrany krajiny, pojďme se podívat jednotlivě na místa, kterých se vaše touha hodit spacák na zem a přespat může týkat.

NOCOVÁNÍ V LESÍCH, KRAJINĚ A NA SOUKROMÝCH POZEMCÍCH

V České republice máme výhodu, že možnost pobývat v přírodě je, i pokud se daný pozemek nachází v soukromém vlastnictví, pro všechny občany garantovaná v zákonu o ochraně přírody, a to přímo pod pojmem „veřejná přístupnost krajiny” a paragrafem § 63. Řadíme se tak po bok zemím, jako je Rakousko, Švýcarsko, Norsko a další, které historicky garantují volný pohyb osob krajinou bez ohledu na to, kdo ji vlastní. Výjimka se vztahuje na zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k chovu zvířat. Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka. Mimo zmíněné tedy máte právo na takzvaný volný průchod, a pokud území nepoškozujete, nikdo vám nemůže nic říct. Trochu jiné to bude, když si budete chtít ustlat v pěkném oploceném sadu nebo na břehu řeky u chatky, tam by majitel byl v právu a lepší bude ho přímo kontaktovat a na možnosti složení hlavy se s ním dohodnout (tzv. získat souhlas vlastníka).

Co se lesů týče, hlavu v mechu můžete složit v podstatě kdekoliv v rámci svého běžného práva vstupovat do lesa (užívání lesa), takže pokud by se někdo chtěl ohánět zákonem o táboření č. 289/1195 Sb., má smůlu. V lese je také povoleno sbírat houby a lesní plody a odnášet klestí do 7 cm v průměru, které je suché, bez kůry a na zemi ležící. Co však povoleno není, a vy byste to měli respektovat, je les poškozovat a rozdělávat nebo udržovat otevřený oheň až do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesa. Pozor si však dejte na jednu věc: nocování může být omezeno v době, kdy je vstup do lesa omezen, jak se můžeme dozvědět na Lesní správě, jedná se například o hony, těžbu nebo údržbu lesa.

CO RESPEKTOVAT?

• OHEŇ

Zjednodušíme si to: ten prostě mimo tábořiště nebo 50 m od lesního porostu nerozdělávejte. Co se týče vařičů, prostě používejte vlastní rozum. Jeden Jetboil na uvaření vody je něco jiného než 12 lidí každý se svým vařičem.

• SBĚR

Z lesa můžete odnášet klestí, suché, na zemi ležící, které nemá větší průměr než 7cm. Stejně tak v lesích i CHKO můžete sbírat houby a lesní plody, pokud tím nepoškozujete přírodu. V NP na to zapomeňte.

• ODPAD

Věřím, že doporučení vše po sobě odnést je snad bezpředmětné. Ale co ten odpad co jde z vás? Běžnou praxí je po sobě exkrementy zahrabat, papír noste co nejlépe rozložitelný, stejně jako vlhčené ubrousky (hledejte ty s nápisem „biodegradable”) a ty zahrabte taky.

NOCOVÁNÍ V CHRÁNĚNÝCH KRAJINNÝCH OBLASTECH

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) a národní parky tvoří asi 16 % krajiny České republiky a vzhledem k tomu, že se jedná o turisticky atraktivní místa, je více než pravděpodobné, že právě na jejich území se vydáte na vandr. Možná byste čekali, že přespávání v CHKO, kterých je 25, je zapovězeno, ale opak je pravdou. V tomto případě se budeme řídit již několikrát zmíněným zákonem č. 114/1192 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V něm nalezneme věci, které jsou vyloženě zakázané jako „táboření a rozdělávání ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody na celém území národního parku (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO) a národní přírodní rezervace (NPR)“. To znamená, že podobně jako v lesích si jednorázově můžete ustlat kdekoliv, pokud nezanecháte stopy a nebudete poškozovat přírodu.

Petr Kořínek z CHKO Český ráj to vysvětluje následovně: „Pokud jde o nocování pod širákem, ať je to na louce nebo pod převisem, není co řešit. Tedy pokud souběžně s tím nedochází k porušení nějakých jiných zákazů či omezení, jako třeba rozdělávání ohně.“ V tom se s ním shoduje i zástupce CHKO Jizerské hory Tomáš Korytář a dané téma ještě rozvádí: „Jizerky jsou atraktivní turistickou oblastí a díky boomu outdoorových aktivit se tématem bivakování a přespávání musíme dost zabývat. Je velký rozdíl mezi tábořením a nocováním a upřímně to ani nedělíme podle toho, zda někdo použil či nepoužil přístřešek, ale jde nám spíš o způsob užití a dopad na přírodu. To, že si při prudkém dešti nad sebou někdo roztáhne celtu, striktně nehodnotíme. Rozhodující je to, že se nocležník ráno co nejdříve sbalí a z místa odejde, aniž by zanechal stopy.“

Zmíněné platí obecně na CHKO, je však potřeba vědět, že na území CHKO se mohou nacházet národní přírodní rezervace (NPR), ve kterých se pravidla neliší od Národního parku a dle zákona č. 114/1992 Sb. je i zde zakázán pohyb mimo značené cesty. Zástupci jednotlivých CHKO se shodují, že právě NPR jsou často nejatraktivnější lokality, jako třeba NPR Jizerskohorské bučiny, které s řadou skalních převisů k přespávání lákají, ale že právě tato místa jsou podle Jiřího Lehkého ze správy CHKO Beskydy, těmi, kde je přítomnost člověka, a to především v noci, nejmíň žádoucí.

Při diskuzích se zástupci správy různých CHKO docházíme ohledně nocování především ke skutečnosti, že pokud přírodě neškodíte, respektujete ji a víte, že vy jste tu na návštěvě, nemusí dojít nutně ke střetu zájmů. Václav Tomášek (CHKO Beskydy) právě v tomto duchu zmiňuje, že respekt k přírodě a pochopení toho, že omezení nejsou zlovůlí ochránců, ale snahou uchovat přírodu i pro budoucí generace, jsou cestou jak společně fungovat a neuchylovat se jen k zákazům.

Příkladem symbiózy ochránců a veřejnosti může být právě Český ráj, kde Petr Kořínek vyjadřuje radost nad tím, že místní (především lezci) vědí, jak se chovat a dokonce se sami aktivně podílí na ochraně území.

O táboření a bivakování v horách a o nouzovém přenocování jsme psali tady.

NOCOVÁNÍ V NÁRODNÍCH PARCÍCH

V národních parcích, které máme na území České republiky čtyři (Krkonoše, Šumava, České Švýcarsko, Podyjí) platí pravidla pro pohyb nejpřísnější. Pohybovat se zde můžete primárně jen po vyznačených trasách. Zákon o ochraně přírody a krajiny nocování nepřímo zakazuje, a to formou zákazu přístupu veřejnosti do krajiny mimo turistické značené trasy, konkrétně do 1. zóny NP s možným rozšířením na celé území NP (mimo zastavěné území obcí). Hlavním důvodem tohoto omezení je riziko poškozování území. Což je vcelku pochopitelné, vzhledem k tomu, že národní parky jsou chráněny především kvůli unikátní flóře a fauně, a pokud nejste profesionální botanik, těžko můžete odhadnout, zda nešlapete po trávě, která se vyskytuje jen na daném území, či jste nezalehli vzácnou orchidej.

Každá správa NP má dle zákona povinnost mít návštěvní řád a v něm mohou nocování explicitně zakázat. Na to si dejte pozor třeba v NP České Švýcarsko, kde je od roku 2000 nocování zakázáno, a to nejen v návštěvním řádu, ale i na základě zákona. Na důvody tohoto opatření jsme se zeptali Tomáše Salova z NP České Švýcarsko: „Důvodem zákazu nocování je obecně omezení rušení přírodního prostředí člověkem. Je totiž podstatné umět rozlišit pojmy rušit a škodit. Protože lidé si často kladou otázku, čím tedy při obyčejném nocování přírodě škodí? Skutečně se nemusí vždy jednat o poškozování přírody, ale svou přítomností člověk ruší některé citlivější druhy prakticky vždy. V konkrétním případě Českého Švýcarska jsou vlajkovými druhy citlivými na rušení například navrácení sokoli stěhovaví, čápi černí, výři velcí, ale nově třeba i vlci obecní.“

Jedním směrem může být omezování, druhým vyhrazování speciálních nocovišť, jako třeba v NP Šumava, kde byl vytvořen systém nouzových nocovišť při páteřní červené trase. K tomu se ale v NP České Švýcarsko nechystají, protože rozloha celého NP je 80 čtverečních kilometrů, což je prostor, na který na Šumavě připadá jedno nocoviště. Tomáš Salov zároveň vyzdvihuje důležitý fakt: “Vzhledem k tomu, že obsahujeme celkem úzký pás podél státní hranice o šířce kolem 6 kilometrů a hned za našimi hranicemi leží CHKO Labské pískovce nebo CHKO Lužické hory, kde už je bivakování možné, neměl by být s respektováním zákazu nocování zase tak zásadní problém.“

V Krkonoších Radek Drahný z KRNAPu zmiňuje důležitý fakt, že i v hřebenové části hor je poměrně hustá síť horských bud, kde je přespání vždy možné. Zároveň na území Krkonoš můžeme najít tzv. útulny, které sice nejsou primárně určeny k přespání, ale jako ochrana před nepřízní počasí.

Podobně jako u CHKO se v případě NP dostáváme k tomu, že pokud se bude jednat o nouzová jednorázová přespání při respektování přírody, nikdo vás po hřebenech honit nebude. „Vždy je to na integritě každého z návštěvníků, zda budou respektovat okolní přírodu a nebudou ji narušovat nadměrným osvětlením či hlukem.“ říká Václav Tomášek. Dobré je mít na mysli, že důležitá je míra. Samotný turista nebo pár kamarádů je jiná situace než osmi členná parta bivakující na hřebenech.

Problémy s přemírou návštěvníků v české přírodě, zejména v českých národních parcích KRNAP, České Švýcarsko, Šumava nebo Podyjí a různé přístupy v jejich řešení jsme popsali v článku Budeme za pobyt v přírodě platit?

ZÁVĚREM

Věříme, že jsme vám pomohli se zorientovat v jednotlivých zákonech a v tom, kde můžete složit hlavu, aniž byste dělali něco protiprávního a zbytečně neškodili. Příroda je tu pro všechny, ale je naší povinností ji chránit a nezneužívat ji jen pro naše vlastní potěšení. Pokud budou lezci, turisti a další fungovat v podobné symbióze s ochránci jako třeba v Českém ráji, věřím, že případů napadení, agrese a vzájemného nepochopení bude méně, a my se tak nedočkáme toho, že se bude přistupovat k radikálním omezením jako třeba v Českém Švýcarsku nebo na jeho německé straně.

CO SI PAMATOVAT?

Je rozdíl, jestli tábořím nebo nocuji. Bivak je nocování, a to je specificky zakázáno jen v NP České Švýcarsko. Jinak se vůči němu české zákony ani pravidla pro ostatní NP a CHKO nijak nevymezují a platí tedy to, že co není výslovně v zákoně zakázáno, je povoleno.

• NÁRODNÍ PARK (NP)

V první zóně se můžete pohybovat jen po značených stezkách, tudíž nocování je prakticky možné jen na nich. Na nouzové přespání, proč ne, ale na plánované přespání se zaměřte na vyhrazená „nocoviště“. V NP České Švýcarsko je nocování zakázáno plošně.

• CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST (CHKO)

Je k nocování již přívětivější a hlavu ve spacáku si můžete složit v podstatě kdekoliv, pokud po vás nezůstane ani stopa. Zapomeňte ale na otevřené ohně, odneste si po sobě odpadky a zahrabte své výměšky.

• PŘÍRODNÍ REZERVACE, VOJENSKÉ OBLASTI, OPLOCENÉ POZEMKY

Ze svých plánů na nocování zcela vynechejte!

• MĚSTA A OBCE

Mohou nocování zakázat specifickou vyhláškou, ale je to celkem vzácné. Pokud byste nějak výrazně toužili nocovat na návsi, můžete se informovat na lokálním úřadě.

• VOLNÁ KRAJINA

I když bude les, louka nebo sad soukromý, nikdo vám nemůže zakázat tam složit hlavu. V lesích můžou existovat výjimky, kdy je zákaz vstupu v období honů, údržby lesa, atp.

Nejste si jisti, na jakém pozemku se nacházíte? Internetové stránky iKatastr.cz vám zjednoduší život a vy si můžete jednoduše zjistit, jaká je povaha pozemku, kde se chystáte složit hlavu.

Líbil se ti článek? Předplať si časopis Svět outdooru a čti o tom, co tě baví.