Horu Niesen obdivujeme už při jízdě vlakem z Bernu. Koleje tu vedou podél azurově zbarveného Thunského jezera, na jehož protějším břehu se tyčí strmě nad hladinou hora připomínající svým ostrým tvarem pyramidu. Právě švýcarská pyramida se Niesenu také přezdívá.
Zastávka v městečku Mülenen, odkud jede zubačka na vrchol, je na znamení, hlásí to sice jen v němčině, my ale „Halt auf Verlangen“ poslušně mačkáme a vystupujeme na malém nádraží. O chvíli později už se typicky červenou zubačkou vzdalujeme z údolí a strmě stoupáme k vrcholu.
Prohlédněte si celou fotogalerii k článku…
Skvělé výhledy do všech světových stran
Po jednom přesednutí se ocitáme ve výšce 2362 m, z Mülenenu jsme překonali převýšení 1600 metrů. Míříme kolem horské restaurace na vyhlídkovou plošinu na samém vrcholu hory. Výhodou Niesenu je, že se tyčí poměrně osamoceně a krásné výhledy máte z vrcholu skutečně v úhlu 360 stupňů.
Z vrcholové vyhlídkové plošiny se otvírá výhled na velikány Bernských Alp i na azurové hladiny horských jezer – Thunského a Brienzského jezera, mezi nimiž sedí na výběžku pevniny město Interlaken.
Dalším velkým plusem Niesenu je absence zájmu turistů z Asie, kteří do svého nabitého itineráře mezi Paříží a Milánem řadí nejčastěji horu Titlis nebo světoznámý Jungfraujoch. Naopak na Niesen míří nejčastěji sami Švýcaři a nechybí tu tak typická pohodová alpská atmosféra.
Děti na vrcholku potěší kromě občerstvení také hřiště s prolézačkami a malým lanovým parkem.
Pastva pro botaniky
Pohodová dvouhodinová procházka po alpských loukách s úchvatnou paletou pestrobarevných květů nás zavede na prostřední přestupní stanici zubačky Schwandegg. Hlavně v horních partiích, když po hřebeni klesáme k sedlu Cheesbödi (1990 m), nestačíme obdivovat množství kvítí kolem. Hořce, sasanky, upolíny, prvosenky, pryskyřníky, violky a mnoho dalších tu otáčí svou tvář za sluncem. Zdejší rozmanitost a hojnost nejrůznějších květů by zostudila i skalku leckteré náruživé zahrádkářky.
Trasa dlouhá zhruba 4 km s převýšením asi 600 výškových metrů má trvat podle ukazatelů 1 h 40 minut, nám se vším tím kocháním zabere skoro tři hodiny. Starší ročníky a rodiny s dětmi tedy musí počítat oproti ukazatelům s časovou rezervou.
Sýrová samoobsluha
Míjíme dřevěné horské salaše v Oberniesen (1813 m), do kroku tu neúnavně zvoní všudypřítomné zvonce krav. Na salaších najdete dokonce samoobslužnou prodejnu sýrů. V drobné skříňce si tu sami naberete, kolik sýra chcete a zaplatíte do kasičky. I proto se vyplatí vybrat a mít při ruce nějakou hotovost franků.
Pokud zrovna neobdivujeme květinovou alpskou výzdobu, kontrolujeme obzor, zda nám mračna odhalí panorama Jugfrau, Eigeru a Mnicha a desítek dalších vrcholů Bernských Alp. Bohužel z horských masivů vidíme jen svahy pokryté sněhem ještě teď v červnu, samotné vrcholky se cudně halí v oblacích.
Touhle malou ochutnávkou se s turistikou na Niesenu loučíme, možností na delší výšlapy se tu ale nabízí mnohem víc (viz plánek dole). My se pro dnešek spokojíme s pohodovým půldenním výletem.
Závod po nejdelším schodišti světa
Niesen se pyšní ještě jedním světovým unikátem, který zaujme hlavně milovníky výzev. Každoročně se tu koná závod po schodišti, které vede podél zubačky a s 11.674 schody je nejdelším schodištěm světa. Během konání závodu je zubačka na pár hodin mimořádně mimo provoz, protože schodiště přímo kopíruje koleje a je poměrně úzké – dva závodníci se na něm vyhnou jen těsně. Závodu s převýšením 1600 m se ročně účastní kolem 300 odvážlivců – nejrychlejší závodník v historii dokázal schodiště překonat za 55 minut.
Více informací o provozu zubačky, pěších trasách apod. najdete na stránkách www.niesen.ch. Plánek pěších tras na Niesenu, Švýcarsko. Obr. NIESENBAHN AG. Bližší turistické informace o Švýcarsku naleznete na webu MojeSvycarsko.com, kde si také můžete zdarma objednat poštou brožury. |
Autorka: Natálie Kohoutková Od malička se věnuje všemožným sportům od orientačního běhu, kola, vysokohorské turistiky až po lezení ferat. Ráda cestuje a poznává nová místa a kultury, dovolenou nejradši tráví na horách s batohem na zádech. Na pozici šéfredaktorky časopisu Svět outdooru se jí podařilo skloubit práci s láskou k horám a nejrůznějším aktivitám v nich. |