Ahoj. Všimli jsme si, že máš zapnutý AdBlock. Prosím, pozastav si pro SvetOutdooru.cz blokování reklamy. Díky tomu můžeme zajistit více zajímavých článků o horách, vybavení nebo metodice nebo aktualizovat katalog stovek treků a ferat. Navíc se snažíme zobrazovat jen reklamy s outdoorovou tématikou, podporujeme touto cestou i mnohé charitativní projekty a neziskovky. Snad tě nebudou moc rušit. Děkujeme! Redakce SvetOutdooru.cz
Slovinské Alpy jsou rájem pěší turistiky, VHT ale také via ferrat. Bělostné vápencové stěny Julských i Kamnicko-Savinjských Alp jsou protkané zajímavými liniemi zajištěných cest, vedoucích na vrcholy hor, ale také feratami sportovními nebo rodinnými.
Zatímco klasické via ferraty slouží jako zajištěné výstupové cesty na vrcholky hor, jako je třeba Triglav, Mangart nebo Jalovec, sportovně pojaté feraty poskytují radost ze samotného lezení ve vertikále. Jedno mají ale společné, zpřístupňují širší veřejnosti terén určený jinak pouze horolezcům. Pro první feratové zkušenosti a feratové dobrodružství i s dětmi jsou vhodné rodinné feraty. Pojďme si ukázat ty nejzajímavější via ferraty slovinských Alp!
Nejvyšší hora Slovinska a Julských Alp – Triglav (2864 m) je oblíbeným vrcholem a v sezoně tu určitě nebudete sami, nabídneme vám výstup těžší a méně frekventovanou variantou. Od chaty Aljažev dom v dolině Vrata se stoupá do sedla Luknja, kde začíná poměrně dlouhá, spoře zajištěná a místy exponovaná ferata Bambergova pot (C/D, UIAA I–II) hřebenem Plemenice, spojující v přímé linii sedlo Luknja a vrcholové plato pod Triglavem. Jednoznačně se jedná o nejhezčí, i když technicky i časově náročnější cestu, při které se otvírají neopakovatelné výhledy na strmou severku Triglavu. Na samotný vrchol se stoupá z vápencového plata skalním zářezem Triglavská škrbina po částečně zajištěné cestě.
Od vrcholové věžičky se otvírá pohled na majestátní vápencové království. Úctu vzbuzuje také sestupová trasa po úzkém zajištěném hřebeni přes Malý Triglav. Cesta je to nádherná, ale v sezoně se jedná asi o nejvytíženější cestu Slovinska a půjdete prakticky ve frontě. Kvůli velkému převýšení je dobré túru rozdělit na dva dny s přespáním na horské chatě. Jednu z převážně chodeckých variant Tominškova pot a Pot čez Prag (A–B) si pak nechte na sestup.
Vrcholové plato pod samotným vrcholem Triglavu. Julské Alpy
Mangart: Slovinská cesta
Magart (též Mangrt) je solitér tyčící se na italsko-slovinské hranici. Z italské strany vede na hraniční hřeben pod Mangartem odvážně vedená, ale skvěle zajištěná ferata Via Italiana. Na hřebeni se napojuje na snazší a kratší výstup od chaty na Mangrtskem sedle feratou Slovenska pot (Slovinská cesta). Tato nenáročná zajištěná cesta je důmyslně vedena šikmou dlouhou diagonálou v bohatě členěné skále se stržemi, žlaby, rampami a zářezy až k vrcholovému kříži ve výšce 2677 m, odkud se otvírá famózní panorama Julských Alp.
Malá Mojstrovka patří k oblíbeným a snadno dostupným vrcholům Juslkých Alp. Výstup ze sedla Vršič (1611 m), dostupného autem, zabere jen dvě hodiny. Výstup od severu vede náročnou, ovšem kvalitně zajištěnou feratou Hanzova pot (B/C), která stoupá příkrým, dobře jištěným komínem a po skalních na plochý východní hřeben, po němž se bez problémů dostaneme až na vrchol hory Mala Mojstrovka. Vrchol poskytuje působivý panoramatický rozhled na nejvyšší vrcholky slovinských Julských Alp. Téměř hned za mohutným vrcholem Prisojnik (2547 m) vyhlíží „monarcha“ těchto hor, pověstmi opředený Triglav (2864 m), přesně východním směrem proráží protažený zubatý hřbet Škrlatica (2740 m) a konec hřbetu tvoří souměrný pyramidový vrchol Špik (2462 m). Sestoupit můžeme po strmém jižním hřbetu do sedla Vršič.
Ne čistě feratovým zážitkem je částečně zajištěný výstup na vrchol Jalovec. Díky poloze mimo triglavský masiv a poměrně zdlouhavému přístupu leží Jalovec trochu bokem zájmu. Výstup na Jalovec od jihu je možný ze sedla Vršič či od pramene Soče přes chatu Zavetišče po Špičkom. Výstup na Jalovec od severu vede z dolin Planica (chata Dom v Tamarju) nebo Loška Koritnica přes Kotovo sedlo. Terén je z obou stran poměrně exponovaný a zajištěný jen místy, helma je nutností. Z vrcholu se nabízí výhled jednak na Triglav a okolní velikány nejvyššího vrcholu Julských Alp, na druhé straně se pak rozprostírá slovinsko-italská hranice strážená monumentálním vrcholem Mangartu.
Východ slunce v Julských Alpách na hranici s Itálií. Vpravo Jalovec.
Feraty do skalních oken
Prisojnik: do největšího skalního okna v Alpách
Prisojnik, široký skalnatý hřeben s několika vrcholy, tvoří působivou horskou kulisu městaKranjska Gora. Ze sedla Vršič vede k hlavnímu vrcholu technicky náročná a exponovaná, ale opravdu překrásná zajištěná cesta. Vede vás po žebřících, kramlích a šikmých skalních průrvách. Vyvrcholením je největší skalní okno v Alpách, kterým se proleze na jižní stranu hory a po několika žebřících se sestoupí na normálku, kterou lze využít pro sestup zpět k sedlu Vršič. Další feratou Jubilejní cesta se dá pokračovat do nitra Julských Alp na vrchol Razor.
Družinska ferata (Rodinná ferata) v masivu hory Kanin je díky snadnému přístupu lanovkou, luxusním výhledům a malé technické obtížnosti je skvělou volbou pro seznámení s lezením via ferrat i pro rodiny s dětmi. Třešničkou na dortu je závěr k ikonickému skalnímu oknu Prestreljenik. Celá ferrata je výborně jištěna fixními ocelovými lany, kramlemi a pomocnými výseky do skály.
Rodinná ferata na Kaninu vede skrz kalní okno Prestreljenik, Julské Alpy
Další feraty Julských Alp
Ferata Hvadnik: hravá ferata soutěskou
Pohodová zábavná ferata obtížnosti B/C vede severně od městečka Gozd Martulejk soutěskou potoka Hvadnik přes vodopády a tři lanové mosty. Nejsou na ní žádná exponovaná místa a je vhodná i pro děti. Nabízí příjemné zchlazení v letním parnu a pěkné výhledy na panorama Špiku.
Krátká ale obtížná sportovní ferata u vodopádu Jerman severně od centra Gozdu Martuljek. Úseky po kolmé stěně střídají pasáže soutěskou potoka a překonání lanového mostu.
Dvojice sportovně odjištěných ferat se těší velké oblibě. Lehčí Aljaževa pot (B) i těžší varianta Pot mojstranških veveric (C) vedou na vrchol Grančišče 844 m nad Mojstranou, kde čeká fotogenická miniatura Aljaževa stolpu (ikonického bivaku na vrcholu Triglavu). Z vršku je krásný výhled na Julské Alpy i hřeben Karavanek. Lehčí varianta je vhodná pro seznámení s feratami i pro děti, na těžší cestě je možné zdokonalit své lezecké schopnosti a otestovat svou odolnost proti závratím. Vše výborně odjištěno.
Velmi těžká via ferrata Ožarjeni Kamen (D/E) šplhá po stěnách nad největším přírodním jezerem Slovinska, Bohinjem. Z osady Ukanc na západním cípu jezera se vydáme po stezce na severním břehu jezera a začneme stoupat k lezecké oblasti Uket (GPS feraty 46.28853°, 13.83859°). Stezka je po celou dobu exponovaná, několikrát stoupá téměř svisle a na cestě je také krátký a obtížný traverz po suti. Zajištěná cesta je vhodná pouze pro zkušené horolezce s dostatečnou silou v rukou. Túru lze prodloužit o výstup na vrchol Pršivec (1761 m) a vydat se okruhem přes chatu Bregarjevo zavetišče na horské pastvině planina Viševnik a Črno jezero a sestoupit k chatě Koča při Savici.
Výhledy na Bohinj ze svahů hory Pršivec. Julské Alpy
Sportovní ferata v Kamnicko-Savinjských Alpách
Ferata na Českou chatu
Sportovně odjištěná technicky náročná ferata (D) vede z obce Zgornje Jezersko na chatu Češka koča(1542 m). Technicky náročnější je zejména první polovina, zajištěná cesta je dobře odjištěná a vede převážně po přírodní stupech po skále.
Už název prozrazuje, že chatu Češka koča založili Češi. Jak to? Češko a Slovinsko kdysi bylo součástí téže říše. Jako obyvatelé tehdejší Habsburské monarchie Češi v rámci vzájemné podpory Slovanů působili právě v oblasti Jezerska, kde vybudovali řadu horských tras a kilometry turistického značení. V roce 1900 na Spodnjih Ravneh nad obcí Jezersko vybudovala česká větev slovinského alpského spolku PZS chatu, která nezapře český rukopis. Architektonicky je inspirovaná českou lidovou architekturou, např. má šindelovou střechu. Po rozpadu monarchie po první světové válce přešla chata do slovinské správy, která zachovala její podobu dodnes. Vděčí za to zejména rodině Karničarů z Jezerska, kteří se o Českou chatu starají už od 20. let 20. století.
Ferata Spodnji plot (Zelenica): Nejtěžší via ferrata Slovinska
Spodnji plot je 1682 m vysoký vrchol, který se nachází v těsné blízkosti horské chaty na Zelenici na hřebeni Karavanek. Zatímco po severním svahu je lehce dostupný po ušlapané stezce, na jižní straně padá strmá 100 m vysoká skalní stěna, populární mezi skalními lezci. Jižní stěnou vede také krátká zábavná ferata, která se svou extrémní obtížností E řadí k nejtěžším ve Slovinsku.
Po úvodních lehčích pasážích (A/B-D) se ferata větví do dvou variant: levá část C, pravá E, v níž jsou některé úseky i převislé a vyžadují použití síly. Obě cesty dosahují vrcholu Spodnji plot, odkud je krásný výhled na severní stěny Begunjšcice, na západ směrem k Stolu a na východ na Ljublej.
Obtížnost: E
Doba: 45 min
Délka: 180 m
Nástup/Sestup: 105/75 min
Vhodná pro děti: ne
Přístup k chatě (cca 2 h) vede od horské silnice mezi slovinským Tržičem a rakouským Ferlachem (parkoviště za Loibltunnelem).
Napůl cesty mezi Mariborem a Lublaní se dá nedaleko města Celje podniknout zastávka u krátké feratky Gonžarjeva peč. Via ferrata vysoké technické obtížnosti se nachází na skále nad městem Vinska Gora a je určená zkušeným lezcům. Ferata nabízí exponované lezení a výhledy na krajinu alpského předhůří.
Na vrchol Gradiška Tura s výhledy na Vipavskou dolinu
Údolí řeky Vipavy patří k vyhlášeným vinařským oblastem na jihozápadě Slovinska. Za skvělými výhledy vedou zdejší svěže zelenou krajinou stezky pro pěší i cyklisty, na vrchol Gradiška Tura vede také dvojice pěkných ferat. Z městečka Gradišče při Vipavi se dá výstup a sestup po feratách Otmarjeva (C) a Furlanova pot (B/C) spojit v zajímavý okruh. Z feraty i vrcholu se otvírají výhledy na údolí poseté vinicemi. Pokračovat se dá za občerstvením k rodinné farmě Abram a chatě Furlanovo zavetišče při Abramu.
Oblast toku řeky Sávy na západě Slovinska – Posavje – lemují malebné zelené kopečky. Na jeden z nich vede také náročná ferata Plezalna pot na Lisco (D) z městečka Cerje. Většina zajištěné stezky dosahuje obtížnosti B/C, takže se hodí i pro méně zkušené lezce, jen závěrečný úsek je technicky náročnější a mírně převislý (D). Ferata je rozdělena do několika úseků, každý z nich je možné obejít pěší stezkou.
