Nejlepší outdoorové dobrodružství roku 2022 – tipy redakce Světa outdooru

Seakayaking v Česku

I za humny mě letos čekalo veliké dobrodružství. Destinace byla jasná. Rozhodnul jsem se pádlovat z Pěkné na Šumavě celou vltavskou kaskádu až do Prahy. Stačilo si rezervovat termín. To je první předpoklad toho, aby se sen uskutečnil. Celkem jsem strávil asi týden na vodě a v pažích něco přes 300 km. Díky říjnovému termínu i bonus liduprázdné Vltavy. Zažil jsem toho hodně, a přitom jsem neopustil českou kotlinu. Seakayaking je aktivita, která kombinuje aktivní pohyb na vodě s tábořením a kempováním v divočině. Což je skvělé! Kromě vltavské kaskády nebo labské cesty z Prahy do Hřenska bych všem doporučil propádlovat si Svatojánské proudy (Štěchovice), přehradu Kamýk se skalami nad vodou nebo Orlík s hrady u vody a opět skalami vůkol. Tohle jsou perly na Vltavě. Pro dobrodruhy mohu doporučit i výpravu z Pardubic na soutok do Mělníka nebo Jizeru z Malé skály na soutok s Labem. Vždy možno zkrátit nebo natáhnout. Třeba až do Hamburgu! Výhodou většiny českých řek je dobrá logistika a možnost spaní okolo vody. Takže co teď? Nechejte se inspirovat a fixujte si termín ve vašem diáři. Pak už jen tak neucuknete!

Vojtěch Watt Dvořák, horský vůdce IFMGA/UIAGM a šéf testovacího týmu Světa outdooru

Podrobný report o seakayakové jízdě po Vltavě sepsal Vojta pro web Padler.cz

Norská Trolltunga netradiční cestou

Asi každý milovník severu už ji někdy navštívil nebo aspoň viděl na fotkách – Trolltunga alias Trollí jazyk. Abyste však tuto nádheru Norska mohli navštívit, musíte něco vytrpět. Výšlap po nepříliš zajímavém chodníku přeplněném turisty zakončený dvouhodinovou frontou na selfie.

Vy si ale můžete Trolltungu vychutnat trochu jinak a jezero Ringedalsvatnet obejít pro změnu z jižní strany. Čeká na vás třídenní horský trek středně těžkým terénem, na kterém budete téměř sami. Překvapí vás neustále se měnící krajina a nádhernými výhledy a s možností odbočky na vrchol Einseten (1451 m n. m.). Tento trek je možné absolvovat jen v letních měsících a i tak doporučuji nepodcenit vybavení. Samotná Trolltunga pak bude jenom třešničkou na dortu.

K přespání lze využít zásobené chatky Norského spolku pro horskou turistiku DNT. První noc můžete strávit na chatě Mosdalsbu na břehu jezera Mosdalsvatnet, druhou noc pak na chatě Langavassbu poblíž jezera Langavatnet. Hledáte-li více dobrodružství a méně komfortu, zapátrejte po zemljance na útesu, která je v mapě označená jako Cabin Near the Dam, ale my si ji láskyplně přejmenovali na „Hovnajdu“. Poslední noc můžete kempovat pod stanem přímo u Trolltungy a předběhnout tak všechny selfíchtivé hordy.

Hanka Sedláková, šéfredaktorka časopisu Svět outdooru

Granatspitze – v papučkách do hor?

Možná jste už také zažili ty chvíle, kdy se vám chce do hor, ale nemuselo by to tak bolet? Že by to třeba šlo i bez dlouhých nástupů a těžkého batohu na zádech? Mnozí asi namítnou, že bez toho to nejsou „ty pravé“ hory. Pokud vás ale náznak pohodlí zaujal, čtěte dál.

Zabalte si tenisky na běhání, ferratový set, lana a cajky na lezení a k tomu smart casual oblečení…klidně do kufru a vyrazte na horský hotel Rudolfshütte ve Vysokých Taurách. Nenechte si kazit náladu tím, že takový hotel opravdu stojí uprostřed hor. Tato oblast je skvělým outdoorovým hřištěm a zabaví se téměř všichni. Nedaleko jsou zajištěné cesty různé obtížnosti (A/B až E). Lezci mají k dispozici jednodélkové  i vícedélkové cesty. Můj osobní tip je ale vrchol Granatspitze (3086 m). Pokud pro výstup zvolíte severní hřeben, vychutnáte si lehkou a exponovanou lezeckou cestu (max 3 UIAA). V cestě není problém průběžně zakládat vlastní jištění, štandy jsou osazeny borháky. Během celého výletu se budete pohybovat i po ledovci, proto je nutná ledovcová výbava (mačky, cepín apod.).

Po návratu doporučuji nazout papučky a vyrazit do bohatě vybaveného wellness…pokud si před tím ještě nedáte pár cest na vnitřní lezecké stěně (při spouštění pozor, ať neskončíte na hlavě večeřícím hostům).

Martin Slezáček, tester Světa outdooru

Madeira pro každého

Tisíc kilometrů od evropské pevniny se z vln Atlantského oceánu zvedá malý šťavnatě zelený ostrov. Madeira – v prospektech cestovních kanceláří často ověnčená přízvisky jako Ostrov věčného jara nebo Květináč Atlantiku – je skutečným rájem pro outdoorovou dovolenou. Příroda si tu velmi malé ploše skutečně vyhrála a vytvořila krajinu tak pestrou a rozmanitou, až přechází zrak.

Kratší i delší pěší túry tu vedou kolem víc než stometrových vulkanických útesů na východní cípu ostrova Sao Lourenco, sytě zelenými pěšinkami džunglí se stromovými kapradinami, mechem obrostlými pokroucenými stromy v oblasti Rabacal i prastarými porosty vzácných pozůstatků vavřínových lesů v okolí Fanalu. Unikátem Madeiry jsou levády – zavlažovací kanály, které přivádí vodu z deštivějšího severu na jih ostrova, často lemují turistické stezky vedoucí kolem nebo taky přímo pod vodopády, nad strmými srázy, skrz soutěsky a hluboké rokle. Nejvyšší partie hor s vrcholem Pico Ruivo dosahují výšky přes 1800 m a nabízí několik krásných členitých hřebenových treků s dechberoucími výhledy na členité hřebeny a ostře zařízlá údolí, temně modrý oceán a často i na mraky líně se převalující v nižších polohách.

O úžasné výhledy tu skutečně není nouze a závrať postihne slabší povahy možná už v autě. Výlety si tu užije každý – nadupaný sportovec i rodina s dětmi. Outdoorový program jde zpestřit šnorchlováním, plaváním v lávových bazéncích na severu, nějakým tím lezením nebo prvními pokusy na surfu.

Natálie Kohoutková, šéfredaktorka webu SvetOutdooru.cz

Krásy ostrovaje možné obdivovat během zhruba týdenního přechodu Madeiry ze západu na východ.

Na skialpy na Balkán!

Klasické alpské skialpinistické oblasti v Rakousku, Itálii, Švýcarsku a Francii se trochu vylidnily s covidovým běsněním, a proto je vhodné se poohlédnout i po dalších pohořích, kde je možné se protáhnout na tuleních pásech.  Nechcete-li letecky cestovat mimo Evropu, nabízí se spousta možností v dosahu auta nebo krátkého letu i v řadě „netradičních“ evropských skialpinistických oblastech. Slovo netradiční je možné použít pouze do předcovidového jara 2020, kdy v zemích jako Albánie, Kosovo, Severní Makedonie, Bulharsko, Rumunsko, Řecko a Černá Hora bylo skialpnisticky nebo splitboardově se pohybujících lidí jako šafránu. Restrikce v alpských zemích ovšem způsobily nárůst vyznavačů pohybu na tuleních pásech i v těchto balkánských zemích. V aktuální zimní sezóně to může znamenat, že někde už narazíte třeba i na deset lidí za den (opravdu deset, ne stovky jako třeba v Krkonoších, Žiarské dolině, na Velkém Kriváni v Malé Fatře nebo v Děreších v Nízkých Tatrách), ale je řada míst, kde budete úplně sami a která snad zůstanou ještě dlouho dobu „neobjevená“ v období se sněhovou pokrývkou. Vzhůru do objevování Balkánu. Tipy na některé už trochu známější skialpinistické túry naleznete v katalogu skialp túr na www.TuleniPasy.cz

Jan Pala, šéfredaktor TuleniPasy.cz a předseda Komise tradičního skialpinismu ČHS

Toulky českou přírodou

Uvědomte si, že to nejlepší outdoorové dobrodružství může začít za humny. Nemusíte mít nejnovější XYtex na sobě, jít nejdelší ultratrail či ferratu a jíst kosmickou stravu. Zkuste myslet na původ putování, na romantické objevování české (slovenské) krajiny.  Nemusíte vždycky valit autem směr Chamonix, Dachstein či letět na Bali. Zkuste nasednout do Posázavského pacifiku a vyrazit na Stvořidla. Nejlépe za ne úplně hezkého počasí. Budete sami se sebou a s přírodou. Zkuste si přečíst třeba Viktorku Hlaváčkovou a její Hory a nekonečno, poptejte se jestli někde nemají Karpatské hry – to je bible poutníků nebo se zasmějte s Láďou Ziburou při jeho prázdninovém objevování Česka. A hlavně buďte šťastní a hodní na sebe, lidi okolo vás i přírodu.

Jiří Dolejší, redaktor Světa outdooru a provozovatel eshopu knihynahory.cz

Zahřejte se v indiánské sauně!

Rádi se v zimě saunujete a chtěli byste vyzkoušet něco netradičního? Postavte si indiánskou saunu! Dobrá zpráva je, že se zahřejete už při samotné stavbě a do procesu můžete zapojit rodinu či kamarády. (Nepatrně) horší zpráva je, že to bude stát trochu času a úsilí.

Ze všeho nejdříve rozpalte pořádný oheň, ve kterém necháte pár hodin nahřívat kameny (a možná i kotlík s gulášem). Nasbírejte dlouhé, tenké a pružné větve a postavte z nich konstrukci o kruhovém půdorysu (ve tvaru iglú). V místech překřížení svažte pevnými provázky. Uprostřed vykopejte díru hlubokou 30-50 cm a zhruba stejně širokou. Konstrukci pak důkladně zaplachtujte a navrch překryjte starými dekami. Nezapomeňte na vchod!

Potom už stačí odhodit svršky, lopatou opatrně nanosit žhavé kameny do díry uprostřed potní chýše, důkladně zalít vodou a můžete se saunit v parní lázni. Ochlaďte se ve sněhu a celý proces opakujte 🙂

Hanka Sedláková, šéfredaktorka časopisu Svět outdooru

Další inspiraci najdeš v článcích 10 nejkrásnějších světových treků nebo TOP 7 treků v Evropě. Tipy na outdoorová dobrodružství pro rok 2021 od naší redakce najdeš tady.