(Nejen) Aljaška s lodí v batohu

„Jííháá! Jííháá!“ voláme, když se při prodíráme hustým křovím, abychom nepřekvapili losa nebo medvěda. Po několika dnech přelézání strmých horských sedel a ledovců je už řeka Eagle River na dohled. Za normálních okolností by překonání téhle dravé ledovcové řeky bylo nejnáročnějším a nejnebezpečnějším bodem našeho putování. Naše sedmnáctikilové batohy však skrývají něco, co posunuje hranice turistiky daleko dál. Něco, co dělá ze slabin přednosti a z obávaných vodních překážek vyhledávané dopravní prostředky, které usnadní a urychlí pohyb terénem. Tady na Aljašce, kde prakticky neexistují žádné turistické stezky, to platí dvojnásob. Není náhoda, že moderní packrafty (pack = sbalit, raft = člun) vznikly právě tady.

Máme dnes v nohách 40 kilometrů náročným terénem. Meleme z posledního. Chodidla pálí, ztuhlé svaly na nohou bolí a tupě opakují automatické pohyby. Konečně se z hustého houští vynoříme na oblázkovém břehu řeky. Z batohu každý vytáhneme válec o velikosti sbaleného stanu a dáme se do nafukování našich člunů pomocí lehkého nafukovacího pytle, kterým vtlačujeme vzduch do komory. Zbytek dofoukneme ústy speciálním pístem. Oblečeme vesty, složíme pádla, zabalíme krosny a jejich obsah do odpadkových pytlů. Celá procedura netrvá déle než deset minut a už sedíme na řece. Unavené nohy si užívají slastného odpočinku. Mění si směnu s odpočatýma rukama. Technicky nenáročná voda se silným proudem nás veze zadarmo a bez námahy. Kocháme se úžasnou krajinou a vychutnáváme si zase úplně jinou perspektivu cestování krajinou. Kolem řeky potkáváme spoustu zvířat – včetně orlů bělohlavých, losů a jednoho velkého grizzlyho. Pohybujeme se dvakrát až třikrát rychleji než na souši. Díky packraftům ještě do setmění uděláme dalších 30 kilometrů po řece.

Člun jak z večerníčku

Poprvé jsem o packraftech slyšel v souvislosti s nevšedním počinem, který se podařil americkým manželům ze Seattlu. Erin McKittrick a Bretwood Higman se v červnu 2007 vydali pěšky ze Seattlu na Aljašku. Ve čtrnáctikilových batozích měli výbavu na roční pochod – včetně pádel a dvouapůlkilových packraftů na překonávání fjordů, mořských zálivů a cestování po řekách. Jejich jediná podmínka byla za celou cestu nepoužít motor. Pěšky těžko prostupným pralesem, na packraftech po vodě a na skialpech po sněhu urazili 4000 mil dlouhou cestu a v červenci 2008 skončili svou pouť v Higově rodné Seldovii na poloostrově Kenai. Myslím, že jejich příběh nejlíp charakterizuje možnosti těchhle lehkých a skvěle navržených člunů.

Mnohokrát jsem toužil nosit v kapse malý člun (jako ve večerníčku Autíčko s červeným srdcem) a u řeky či jezera ho nějakým kouzlem zvětšit do reálné velikosti. Packraft mi tohle umožnil. Do kapsy se mi sice nevejde, ale jeho hmotnost (1,5 – 3 kg) a rozměry umožňují sbalit ho do malého batohu pro jednodenní výlety nebo do větší krosny na vícedenní až několikatýdenní horské přechody s možností pohodlně unést všechno nezbytné vybavení a zásoby jídla. Při posledním týdenním přechodu Alaska Range na Aljašce váha mého batohu i se stanem, zásobami jídla a packraftem nepřekročila 20 kg.

Packraft vám dává ohromnou svobodu ve všech směrech, nejen v pohybu přírodou. Nemusíte řešit dopravu po dojezdu řeky. S batohem můžete jednoduše stopovat, nastoupit na vlak nebo jít pěšky. Packraft se bez problému vejde do příručního zavazadla v letadle. V exotické zemi – jako například v Kostarice – ho pak vybalíte v deštném pralese a jednoduše se dostanete na panenská místa mimo civilizaci, kde z řeky máte nejlepší šanci spatřit vzácné druhy živočichů. Stačí pár hodin na řece a blízká setkání s chápany, kajmany, vydrou velkou nebo bazilišky se stane nezapomenutelným zážitkem.

Packrafty však otevírají i celou řadu jiných možností. Protože mohou uvézt i velký náklad, velmi hojně je v Americe používají lovci na přepravu svých úlovků. Stejně tak rybáři nacházejí v packraftech široké uplatnění. Je možné na ně naložit i rozměrnější sportovní vybavení, takže se dají naplánovat cyklo-vodácké výlety nebo vodácko-skialpinistické expedice.

Packrafty

Ačkoli packrafty mohou připomínat levné nafukovací hračky, jsou vyrobeny z překvapivě odolného materiálu. Mají velmi nízký ponor, což se skvěle hodí na potocích nebo mělkých říčkách, kde byste s jiným plavidlem těžko projeli. Mezi další přednosti patří možnost snadno a rychle měnit směr a hbitě manévrovat mezi překážkami. Jedním silným záběrem okamžitě dokážete člun otočit o 180°, což je při slalomu velmi užitečné. Vzhledem k vysoké vznášivosti neproříznete vlny jako na kajaku, ale svezete se po jejich hřbetu, sedíte nízko a máte větší kontakt s vodou. I malé vlny tak mohou být zábavné. Packrafty jsou velkorysé k chybám a začátečníci se rychle učí zdolávat řeky až do obtížnosti WW3. Na druhé straně packrafty řízené zkušeným vodákem obstojí i na té nejdivočejší vodě. Po cvaknutí je snadné lehký člun svépomocí otočit a vyhoupnout se zpátky na palubu.