Nebezpečí v bouřkách

Nebezpečí v bouřkách

Každý outdoorák by měl znát principy vzniku blesku, prevenci a správné chování za bouřky. Největší nebezpečí bouřek v horách je během měsíce července a srpna, bouřky ale už vznikají od května a nejsou výjimečné ani v září! Bouřku většinou doprovází silný (přívalový) déšť a nárazový vítr …

  • při plánování cesty sledujte pečlivě předpovědi počasí nejen večer, ale i aktuální ráno a při předpovědi nebezpečí bouřek se tomu přizpůsobte, lokální bouřky např. přicházejí většinou až v odpoledních hodinách, ale odhadnout rychlost blížící se fronty lze jen velmi těžko(!)

  • sledujte vznik a příchod bouřek, mraky (a také počítejte vzdálenosti – blízká a nebezpečná je do 3 km, tj. asi 9 s mezi bleskem a hřměním) a vyhledejte co nejdříve bezpečný prostor, 

  • zůstaňte na bezpečném krytém místě, v domech, autech, autobusech nebo hospůdkách, při zavřených oknech jsou bezpečné i kabiny lanovek a obytné přívěsy, i letadla a kryté lodě,

  • najděte vysoký objekt (alespoň 15 m) a ukryjte se v jeho bezpečné zóně (u středu odvěsny myšleného pravoúhlého trojúhelníka), nepřibližujte se také k dalším předmětům na méně než 2 m, ke stojícím osobám pak na 3 m, 

  • sedět na suché podložce, batohu, laně je příjemné, izoluje vás to i od krokového napětí i když to není životu příliš nebezpečné, ale před přímým zásahem blesku vás to nechrání(!),

  • u velmi vysokých objektů (skály) si najděte místo v bezpečné zóně pouze do 30 m a v ní se nepřibližujte do vzdálenosti pod 2 m k předmětům menším než 4 m (balvany, stromky),

  • neukrývejte se v jeskyni, pod převisem tam kde ke stropu či ke stěnám je menší vzdálenost než 2 m a to i k zadní stěně, nezdržujte se ani tam kde je ve skále patrná rudná žíla, spára, trhlina nebo kudy prosakuje voda, nepřibližujte se také k ústí(!) jeskyně na méně než 1,5 m,

  • v otevřeném terénu si najděte a skrčte se v nějaké větší prohlubni, ruce a nohy mějte u sebe a dodržujte vzdálenost větší než dva metry od jejích okrajů, vhodné je se také ukrýt v suti ze které nevyčníváme,

  • po zásahu blesku do země se výboj šíří dál cestou nejmenšího el. odporu většinou tedy po vlhkém povrchu a některá přerušení v cestě přeskakuje (trhliny, výmoly a převisy) a vy nesmíme být v těchto místech, aby jste neutvořili tzv. zkratový můstek, toto nebezpečí je také ve vchodech chat, bivakových budek, jeskyň a u otevřených oken jakýchkoliv budov.

  • nezůstávejte ve skupině, nedržte se za ruce a je-li to možné vzdalte se na 3 m od sebe, 

  • ve skalách je nebezpečí zasažení bleskem větší než na sněhu nebo ledu (ledovce),

  • v horách ihned opusťte vrcholy a hřebeny (i ploché a nevýrazné) nejlépe na odvrácenou stranu od bouřky, nezdržujte se ani v travnatých pánvích, sníženinách pod sedly (sp.voda),

  • pryč od ocelových lan, žebříků, zábradlí, nevstupujte do žlebů (zde hrozí i padající kameny a přívaly vody) a ve volném terénu bez úkrytu si sedněte, klekněte, dřepněte nebo i lehněte a nepokračujte dále v chůzi, 

  • blesk vás může zasáhnout i z bouřky pod vámi v údolí, nebo může udeřit vodorovně do svahu, skalní stěny(!) – blesk tak mnohdy udeří zcela nečekaně a bez varovných příznaků, 

  • v lese se ukryjte v hustém a nižším porostu, vyhýbejte se i tam vysokým stromům zvláště rostoucím ojediněle, nezdržujte se u potoků a také na prameništích (podmáčené půdy), osamělý i nízký strom (nezáleží na druhu), předmět (kupka sena, balvan) může být velmi nebezpečný, 

  • ihned po úderu blesku v okolí máte čas asi 3 s na nutnou změnu místa v bezpečné době,

  • zůstaňte v bezpečném úkrytu dokud bouřka není vzdálena alespoň 10 km(!) tj. 30 s interval mezi bleskem a zahřměním, (rychlost šíření zvuku ve vzduchu je asi 330 m/s)

  • pokud jste svědky zásahu člověka bleskem, ihned zkontrolujte postiženému tep i dýchání a začněte také ihned s kardiopulmonální resuscitací prováděnou až do příchodu nutné(!) odborné pomoci, popáleniny a další lehčí zranění ošetřete až následně,

  • za bouřky nepoužívejte síťové elektrické spotřebiče, telefony a to ani mobilní, nepoužívejte radiostanic a uzemněte svody od antén, zatáhněte výsuvné antény a v kempu také odpojte přípojku el. proudu, v budovách lze doporučit vypnutí všech jističů. 

Pro zajištěné cesty

Přečkáváte-li bouřku v obtížném terénu, zajistěte se krátkou smyčkou k jistícímu bodu v úrovni vašich nohou, ale počítejte s tím, že někdy vyvolá zásah blesku i sesuv kamenů nad vámi (prostor k uhnutí). Vždy ale opusťte místa zajištěná kovovým lanem nebo žebříky a nejistěte se k nim! Můžete ale zůstat vzájemně spojeni a zajištěni jistícím lanem ležícím na zemi u nohou, ale ne vertikálně visícím. V blízkosti vrcholů a hřebenů je 10 × větší nebezpečí zásahu bleskem, než o 100 m dál a níže.

Stan, či žďárák vám neposkytuje žádnou ochranu před úderem blesku(!) chrání pouze před větrem a deštěm. U stanů zcela chybí bleskosvodný efekt, ani kupolovité stany s kovovou konstrukcí (pruty) netvoří dost hustou tzv. Faradayovu klec a většinou díky umělohmotným koncovkám nemají pruty žádné vodivé spojení se zemí. Kupolovité a tunelové stany jsou ale přece jen výhodnější než jehlany a áčka vzhledem ke svému tvaru bez kolmého hrotu. 

Upraveno z informací v různých publikacích

Zkušenosti čtenářů

lubos

Napatie blesku byva niekolko milionov voltov, nie do 200kV.

Kinn

2x jsem zazil bourku na hrebeni, jednou na V. Fatre a podruhe v N. Tatrach, nic prijemneho to neni. Po tomhle clanku se divim, ze vubec ziju.

Radim

Mohli byste vysvětlit podrobněji pojem „bezpečná zóna“ a upřesnit čím jsou tvořeny vrcholy myšleného pravoúhlého trojúhelníka (případně doplnit obrázek) ?
Díky.

Pižin

Jednou jsem zažil bouřku na Šumavě. Sotva přešla a my si pod celtama zhluboka odechli a uložili se ke spánku, bouřka se vrátila a byla ještě horší. Totéž jsem několikrát zažil i v Jeseníkách, tentokrát naštěstí v chatě. V horách se bouřka často „odrazí“ od vrcholku a vrátí se zpátky. Pozor na to! Vždy raději bezpečně počkejte v úkrytu až bouřka přejde úplně.

P. Krupka

Připouštím, že uvádět bez dalšího vysvětlení napětí u blesku, ne el. pole, je poněkud zavádějící. Blesk vzniká jako náhlé vyrovnání dvou odlišných potenciálů, nábojů. Blesk vždy začíná tzv. vůdčím výbojem který si hledá skoky cestu nejmenšího odporu prostředí, vzduchu (dochází jakoby k průrazu izolace), molekuly vzduchu se ionizují, stávají se vodivými a vytváří se tak cesta pro hlavní výboj který následuje tímto předem utvořeným a vodivým kanálem. Šířka kanálu může být od několika mm do asi 40cm a teplota v něm dosahuje 25t. K. Hlavní výboj probíhá mezi zemí a mrakem, mezi mraky i uvnitř jednoho mraku a jeho délka díky vodivosti kanálu tak může být několik kilometrů, zaznamenané maximum mezi mraky je 48km!
Otázkou tedy je mezi čím a jak změříme napětí a čeho, výboje co vytváří cestu nebo jak předpokládám až hlavního blesku. Údaj je samozřejmě z literatury a je možné o něm jen polemizovat, kontrolně změřit těžko 😉

P. Krupka

Vezmeme-li nějaký vyšší vodivý předmět, stožár, tyč, skálu, strom který je vodivě spojen se zemí, dobře uzemněn tak od jeho vrcholu, hrotu vytváří kolem sebe prostor ve tvaru kužele, kde poloměr chráněného povrchu se rovná výšce předmětu, tyče pro představu. Samozřejmě nepravidelné útvary, skály, stromy, keře vytváří chráněné prostory nepravidelného tvaru a nemusí být snadno rozpoznatelné. Například skalní věž vysoká 14m nás nejlépe chrání uprostřed, tj. 7m od jejího úpatí. tam samozřejmě sedíme či ležíme abychom nevytvářeli hrot a nenarušili el. pole. Tolik hovoří teorie, místní podmínky, například suchá a nevodivá skála pod níž je vodivé prameniště, či vodivá rudná žíla nám ochranu nezajistí. Je také známo, že hlavní výboj blesku mnohdy zsáhne například tovární komín s hromosvodem nikoliv dle teorie na vrcholu, ale třeba až uprostřed! Blesky jsou vždy velmi nebezpečné a hodně závisí na naší rozvaze a rychlosti abychom včas našli co nejbezpečnější místo. Nejlepší ukrytí je v nějaké uzemněné kovové kleci, v autě, vlaku nebo chráněném bivaku. Známý je vrchol Triglavu(2864m) s kovovou uzemněnou budkou, tzv. Aljažev stolp, ve kterém mohou 2-3 lidé bouři na vrcholu bezpečně přestát, bude to ale nezapomenutelná zážitek i pro otrlého outdooráka 😉
ilustrativní foto je např. horalka.wz.cz/julskealpy/2002/vrcholek_triglavu.JPG

Pe*Tx

Pekny pohled je v Tatrach z Jahneciho stitu dolu ke Kopskemu sedlu, kdo by to byl rekl, ze v sedle je nejaky veeeeeeliky pramen a blesk jde neomylne tam i kdyz je podstatne nize a dle zazite predstavy by tam blesk nikdo necekal, stejne jako pred lety particka Nemcu, stejne tak na Brncalce sel blesk do pristavby, ted tam maji uskladneny drevo ci co a taky tam bylo par smrtaku a pritom nad ni je tak brutalni stoupani… takze tak, dalo by se pokracovat…
jedine reseni je nikam nechodit, pustit si v telce Xenu, pit colu a zrat hamburgra, jak to uz delaji amici :0), jinak to je IMHO LOTERIE, HLAVNE V HORACH, pri dodrzeni vsech tech bodu snizite riziko treba na 20% ale porad tu je, a vo tom to je!
PS: Uz se do Tater strasne tesim a uz se to blizi 🙂

Radek

…na bouřku v Krkonoších.Vypravil jsem se se svými dvěma dcerami /11 a 7 let/ na tůru asi 5 – 8 km dlouhou.Bylo to v létě a ráno jsem ještě poslouchal předpověď počasí z radia v penzionu, kde jsme bydleli.Až dodatečně jsem si uvědomil, že v tom radiu bylo naladěný regionální vysílání – bohužel pro jižní Čechy.No, přežili jsme bez úrazu ale v kritické chvíli jsme museli přejít otevřenou planinu – v podstatě sedlo a bouřka byla asi 5 sec od nás a příšelně lilo.V tu chvíli jsem se bál vytáhnout deštník a radši sme fest promokli.Pak jsme se dostali na lesní cestu s táhlým klesáním a než jsme vyšli z lesa a dostali se tak k nejbližší hospodě už svítilo sluníčko.
Jak jsem četl pokyny pro chování za bouřky v tomto článku, tak sem se moc profesionálně nechoval :-O
Díky Bohu, nic se nestalo ale měl jsem hodně staženej zadek…

jk

„tam samozřejmě sedíme či ležíme abychom nevytvářeli hrot a nenarušili el. pole“

Tam samozřejmě neležíme a raději ani nesedíme, nýbrž dřepíme. Když budeme ležet, a do věže uhodí, „krokové napětí“ např. mezi nohama a hlavou může na zástavu srdce pohodlně stačit.

Ales

Ja porad nejak nerozumim te bezpecne zone 😉 Na jednu stranu se pise, ze dobre uzemneny strom ma kolem sebe bezpecnou zonu, na druhe strane se pise, ze od stromu co nejrychlej pryc. Tak jak to vlastne je? Napriklad louka a uprostred 10 metrovy strom. Kolik metru od stromu je to nejbezpecnejsi?

P. Krupka

Strom je vždy těžko definovatelný bleskosvod, nevíme jak hluboko a do jak vodivé půdy je zakořeněn, ani neodhadneme elektrické pole které se u něj vúči náboji v mracích vytváří. Vzhledem ke koruně z větví blesk ani zdaleka nemusí sjet až do zeně po kmeni, může přeskočit na nás, na menší stromek, nebo se rozdělen na několik částí, bratříčků. Také může zlomit i silné větve, či u jehličnanů urazit celý jejich vršek. Stačí si nějaký takovýto pozůstatek blesku, včetně následků na stromech řádně prohlédnout! Blesk může způsobit explozivní oloupání kůry kmene, nebo strom i zapálit. Udeří i zdánlivě náhodně doprostřed stejně vzrostlého lesa. Proto se stromům při bouřkách vyhýbáme.
Bezpečná zóna se nejlépe určí na vysokém, dobře uzemněném stožáru kde si jej představíme jako svislou část pravostranného trojúhelníka a v jeho vodorovné pozemní části se přibližně v polovině nacházíme v tzv. bezpečné zóně. Samozřejmě při zásahu stožáru musíme počítat s krokovým napětím v jeho okolí, leknutí a ohlušení už je jenom taková legrace co to doprovází. U stožárů elektrického vedení se samozřejmě neusadíme pod dráty, mohou přepálené spadnout, ale kolmo na ně. V různých příručkách bývá i obrázek jak toto místo určit, no a samozřejmě 100% záruka to rozhodně také není!

xxx

nejsem si jistej ale podle me se elektrika pohybuje rychlosti svetla a ne 100tis km/s

P. Krupka

Ono záleží na prostředí kterým si výboj proráží cestu, často je to vidět pouhým okem, to bychom při rychlosti světla nezpozorovali. Těch 100 tisíc km/h bude asi taková průměrná hodnota… v supravodiči se rychlost šíření náboje bude té rychlosti světla už blížit. Ale nevím 😉 jestli ví někdo víc, napište!

Vojife

Už jsem jednou v Turecku zažil bouřku přímo na hřebeni, nic pěkného.
A teď mám jet s rodiči na týden na tůru po horách, kde není žádná civilizace => žádné bezpečné místo pro úkryt. Dos se bojím, ale nutí mě tam jet.

Jan Hotmar

Respekt člověk musí mít, ale zase takový strach není nutný – to že je to týden na horách neznamená, že když tam není civilizace tak to nemůže být bezpečné, zažil jsme bouřek na horách požehnaně a o život šlo opravdu jen několikrát a vždy ot bylo v exponovaném terénu, u turistiky ani v místě noclehu s tím problém nebyl. Naopka si člověk užije tu liduprázdnost 😀

Vojta.h

Pokud seš ve stanu tak bych se blesku nebál, pokud stan neleží pod stromem, jinak věřim tomu že stan funguje jako faradaiova klec (proud teče okolo…) Joo nevědomost je sladká 🙂

Dejv

Stan rozhodně neslouží jako faradaiova klec.

P. Krupka

Samozřejmě, že stan i ten s kovovými tyčkami žádnou ochranu před bleskem neposkytuje. Ale tlumí strach, nevidíme přímo blesky jak bijí okolo a nakonec ve stanu zaujímáme většinou doporučovanou polohu vleže, na suchém spacáku, či jen karimatce jsme tak i dobře izolováni od případného krokového napětí, při těsném úderu do okolí stanu.
Není mi navíc známo, že někoho ve stanu blesk přímo zabil, ale mohu se mýlit.

Čamo

Nejako nechápem ako sa do jaskine dostane blesk. To isté nechápem u mostov. V článku boli označené ako rizikové miesta. Mňa by naopak napadlo okamžite vliezť do nejakej jaskyne resp. pod most. Neni v tom texte chyba?
Ďakujem za odpoveď.

PS: Raz som zažil riadnu búrku pod Rosutcom. Bol to brutal. Stáli sme pod stenou modlili sa a zízali na tie kľukaté obludy. Asi v polovici búrky sa z vrcholu zrazu privalila partička Čechov. Nemohli zliezť, lebo sú tam železné rebríky a museli ich obchádzať. Aj do jedného pri nich treslo a jednej dievčine z toho išla z nosa krv. chcel by som to ešte zažiť, ale v nejakej bezpečnej búdke.

petrib
Čamo:

kvůli ionizaci vzduchu v jeskyni, viz. odkaz níže

gabriela

Dobry den,mohl by jste mi prosim vysvetlit,zdali je nebezpecne plavat za bourky napriklad v prahradni nadrzi.co by se stalo,kdyby do mne uhodil blesk?

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: