Každý outdoorák by měl znát principy vzniku blesku, prevenci a správné chování za bouřky. Největší nebezpečí bouřek v horách je během měsíce července a srpna, bouřky ale už vznikají od května a nejsou výjimečné ani v září! Bouřku většinou doprovází silný (přívalový) déšť a nárazový vítr …
při plánování cesty sledujte pečlivě předpovědi počasí nejen večer, ale i aktuální ráno a při předpovědi nebezpečí bouřek se tomu přizpůsobte, lokální bouřky např. přicházejí většinou až v odpoledních hodinách, ale odhadnout rychlost blížící se fronty lze jen velmi těžko(!)
sledujte vznik a příchod bouřek, mraky (a také počítejte vzdálenosti – blízká a nebezpečná je do 3 km, tj. asi 9 s mezi bleskem a hřměním) a vyhledejte co nejdříve bezpečný prostor,
zůstaňte na bezpečném krytém místě, v domech, autech, autobusech nebo hospůdkách, při zavřených oknech jsou bezpečné i kabiny lanovek a obytné přívěsy, i letadla a kryté lodě,
najděte vysoký objekt (alespoň 15 m) a ukryjte se v jeho bezpečné zóně (u středu odvěsny myšleného pravoúhlého trojúhelníka), nepřibližujte se také k dalším předmětům na méně než 2 m, ke stojícím osobám pak na 3 m,
sedět na suché podložce, batohu, laně je příjemné, izoluje vás to i od krokového napětí i když to není životu příliš nebezpečné, ale před přímým zásahem blesku vás to nechrání(!),
u velmi vysokých objektů (skály) si najděte místo v bezpečné zóně pouze do 30 m a v ní se nepřibližujte do vzdálenosti pod 2 m k předmětům menším než 4 m (balvany, stromky),
neukrývejte se v jeskyni, pod převisem tam kde ke stropu či ke stěnám je menší vzdálenost než 2 m a to i k zadní stěně, nezdržujte se ani tam kde je ve skále patrná rudná žíla, spára, trhlina nebo kudy prosakuje voda, nepřibližujte se také k ústí(!) jeskyně na méně než 1,5 m,
v otevřeném terénu si najděte a skrčte se v nějaké větší prohlubni, ruce a nohy mějte u sebe a dodržujte vzdálenost větší než dva metry od jejích okrajů, vhodné je se také ukrýt v suti ze které nevyčníváme,
po zásahu blesku do země se výboj šíří dál cestou nejmenšího el. odporu většinou tedy po vlhkém povrchu a některá přerušení v cestě přeskakuje (trhliny, výmoly a převisy) a vy nesmíme být v těchto místech, aby jste neutvořili tzv. zkratový můstek, toto nebezpečí je také ve vchodech chat, bivakových budek, jeskyň a u otevřených oken jakýchkoliv budov.
nezůstávejte ve skupině, nedržte se za ruce a je-li to možné vzdalte se na 3 m od sebe,
ve skalách je nebezpečí zasažení bleskem větší než na sněhu nebo ledu (ledovce),
v horách ihned opusťte vrcholy a hřebeny (i ploché a nevýrazné) nejlépe na odvrácenou stranu od bouřky, nezdržujte se ani v travnatých pánvích, sníženinách pod sedly (sp.voda),
pryč od ocelových lan, žebříků, zábradlí, nevstupujte do žlebů (zde hrozí i padající kameny a přívaly vody) a ve volném terénu bez úkrytu si sedněte, klekněte, dřepněte nebo i lehněte a nepokračujte dále v chůzi,
blesk vás může zasáhnout i z bouřky pod vámi v údolí, nebo může udeřit vodorovně do svahu, skalní stěny(!) – blesk tak mnohdy udeří zcela nečekaně a bez varovných příznaků,
v lese se ukryjte v hustém a nižším porostu, vyhýbejte se i tam vysokým stromům zvláště rostoucím ojediněle, nezdržujte se u potoků a také na prameništích (podmáčené půdy), osamělý i nízký strom (nezáleží na druhu), předmět (kupka sena, balvan) může být velmi nebezpečný,
ihned po úderu blesku v okolí máte čas asi 3 s na nutnou změnu místa v bezpečné době,
zůstaňte v bezpečném úkrytu dokud bouřka není vzdálena alespoň 10 km(!) tj. 30 s interval mezi bleskem a zahřměním, (rychlost šíření zvuku ve vzduchu je asi 330 m/s)
pokud jste svědky zásahu člověka bleskem, ihned zkontrolujte postiženému tep i dýchání a začněte také ihned s kardiopulmonální resuscitací prováděnou až do příchodu nutné(!) odborné pomoci, popáleniny a další lehčí zranění ošetřete až následně,
za bouřky nepoužívejte síťové elektrické spotřebiče, telefony a to ani mobilní, nepoužívejte radiostanic a uzemněte svody od antén, zatáhněte výsuvné antény a v kempu také odpojte přípojku el. proudu, v budovách lze doporučit vypnutí všech jističů.
Pro zajištěné cesty
Přečkáváte-li bouřku v obtížném terénu, zajistěte se krátkou smyčkou k jistícímu bodu v úrovni vašich nohou, ale počítejte s tím, že někdy vyvolá zásah blesku i sesuv kamenů nad vámi (prostor k uhnutí). Vždy ale opusťte místa zajištěná kovovým lanem nebo žebříky a nejistěte se k nim! Můžete ale zůstat vzájemně spojeni a zajištěni jistícím lanem ležícím na zemi u nohou, ale ne vertikálně visícím. V blízkosti vrcholů a hřebenů je 10 × větší nebezpečí zásahu bleskem, než o 100 m dál a níže.
Stan, či žďárák vám neposkytuje žádnou ochranu před úderem blesku(!) chrání pouze před větrem a deštěm. U stanů zcela chybí bleskosvodný efekt, ani kupolovité stany s kovovou konstrukcí (pruty) netvoří dost hustou tzv. Faradayovu klec a většinou díky umělohmotným koncovkám nemají pruty žádné vodivé spojení se zemí. Kupolovité a tunelové stany jsou ale přece jen výhodnější než jehlany a áčka vzhledem ke svému tvaru bez kolmého hrotu.
Upraveno z informací v různých publikacích
Napatie blesku byva niekolko milionov voltov, nie do 200kV.