Navštivte Bozkovské dolomitové jeskyně, nejdelší jeskynní systém u nás

V roce 1957 byl poprvé v Československu použit geofyzikální průzkum k vyhledávání jeskyní. Tak se podařilo objevit rozsáhlejší prostory Nové jeskyně. Následně byly obě jeskyně uměle propojeny a v roce 1969 zpřístupněny veřejnosti. Bozkovské jeskyně jsou největšími jeskyněmi České republiky vytvořenými v dolomitu. Tuto poměrně odolnou horninu navíc prostupují četné nerozpustné křemenné a křemencové vložky, které tak ovlivňují průběh i tvary podzemních prostor, vytvářejí skalní kulisy a na stěnách a stropech jeskyní tvoří výrazné struktury.

Na rozdíl od jiných dolomitových jeskyní zde najdeme i krápníkovou výzdobu, která zejména v jeskyni Překvapení a Listopadové vyniká nevšední barevností a rozmanitostí forem. Vedle stalaktitů, stalagmitů a sintrových náteků poutají pozornost zejména průsvitné záclony a excentrické krápníky. Luminiscenci krápníků mohou návštěvníci spatřit v Půlnoční jeskyni díky trvale umístěné UV lampě. Jeskyně jsou mimořádným rezervoárem krasových vod. Největší z řady podzemních jezer se nachází v Jezerním dómu. Plochou 24 x 14 metrů je největším podzemním krasovým jezerem v České republice. Jeho zelenavé tůně byly prozkoumány do hloubky 14 metrů. Jeskyně odvodňuje Kramářova vyvěračka. Jejím umělým průkopem a technickou úpravou se podařilo v celém podzemním systému snížit hladinu vody o 5 metrů, což umožnilo průzkum a zpřístupnění dalších, dříve vodou zatopených prostor.

Bozkovské dolomitové jeskyně jsou vytvořeny v čočce vápnitých dolomitů, která spolu s dalšími polohami dolomitů a vápenců tvoří řadu malých izolovaných krasových území v metamorfovaných horninách krkonošsko – jizerského krystalinika v oblasti Krkonoš a Krkonošského podhůří. Krystalické horniny, převážně fylity, případně zelené břidlice, kvarcity a samozřejmě i vápence, jsou produktem sedimentace v mořské pánvi v období starších prvohor, kterou ukončilo variské vrásnění s výraznou metamorfózou. Jedná se o období před cca 540 – 355 miliony let.

Mladým produktem vývoje jeskyní jsou sintrové náteky a krápníky na stěnách a starších hlinitých výplních. Počátek jejich vzniku byl datován do období před cca 250 tisíci lety. Vůbec nejmladší jsou drobné jehličky vzácného aragonitu na několika místech nezpřístupněných prostor. První prostory jeskyní odkrývali sami bozkovští občané, brzy však již s vydatnou pomocí geologů a speleologů Krasové sekce Společnosti Národního muzea v Praze. Ti také provedli geofyzikální měření elektroodporovou metodou, které vedlo k objevu Nové jeskyně, následný výzkum a zmapování celého systému i projekt zpřístupnění.

Odkrývání jeskyní provázely i jiné nevšední události. Krátce po objevu podzemních jezer v roce 1957 se v Jezerním dómu poprvé potápěl geolog J. Kukla. Ve vodě o teplotě pouhých 7 °C podplaval 3 metry hluboký sifon pouze s brýlemi a šnorchlem, namazán ochrannou vrstvou vazelíny pod vlněným svetrem a s baterkou zatavenou do igelitového pytlíku. Za sifonem objevil volné prostory, tzv. Kuklovy síně. To vedlo k dalšímu experimentu, při kterém byla voda z jeskyní dlouhodobě přečerpávána dvěma obřími násoskami až do údolí. Tím byla hladina v celém systému uměle snížena a objeveny další nové prostory. Průkopem vyvěračky a její technickou úpravou zůstal tento stav trvale zachován, takže návštěvníci dnes prochází i prostorami, které kdysi bývaly hluboko pod vodou.

Dosud není prokazatelně ověřeno do jaké hloubky pokračují zatopené krasové dutiny pod Jezerním dómem. Od zpřístupnění v roce 1969 až do roku 1990 o jeskyně pečovala Okresní správa krasových jeskyní v Bozkově, v roce 1991 je převzala organizace státní ochrany přírody, nyní Správa jeskyní České republiky. Patří k našim nejnavštěvovanějším zpřístupněným jeskyním.