Nassfeld – promrzlý velikán z Korutan

Korutany jsou regionem lyžování zaslíbeným. Vybrat si můžeme z 25 zimních středisek a obrovského množství aktivit mimo samotné lyžování. Jihorakouský region sousedící s Itálií je výborným místem pro zimní dovolenou. Díky velké koncentraci lyžařských areálů je možné vyrazit každý den jinam a neustále objevovat nová místa. Nuda je naprosto vyloučena.

V Korutanech jsem již jednou byl a projel hned několik středisek. Jmenovitě Bad Kleinkirchheim, Aineck, Katschberg, Mölltal a Goldeck. Nikdy jsem však nebyl v Nassfeldu. Rozhodl jsem se tedy tohoto velikána navštívit a vyzkoušet jeho svahy na vlastní hrany.

Nassfeld a hledání ubytování

Pro výlet do Nassfeldu jsme se s přítelkyní rozhodli na poslední chvíli a tak nebyl čas vybírat ubytování na internetu. Vhod přišly služby cestovní kanceláře. Zajistili jsme ubytování přes ni. Nakonec jsme si zaplatili ubytování v apartmánu v obci Podlading, která je vzdálena přibližně 6 km od Nassfeldu a 2,5 od Hermagoru, kde se nachází většina služeb. Nassfeld sice nabízí ubytování i přímo u sjezdovek, například ve známem hotelu Cube, ale tím, že jsme měli auto, dojíždění pár kilometrů každý den, nám nedělalo žádný problém.

Autem vyrážíme z Brna okolo druhé hodiny ráno, abychom byli v devět na svahu. Chceme co nejvíce šetřit, takže volíme tzv. „zpocený zájezd“, tedy variantu, kdy v den příjezdu i odjezdu lyžujeme. Zpětně si sice říkám, že to ve dvou lidech nebyla dobrá volba, protože na cestě zpět byla únava dost znát, ale vše dopadlo dobře a my si vše užili téměř naplno.

Lyžování na ledě, aneb bruslení na lyžích

V době kdy jsme do Nassfeldu přijížděli, bylo 20 stupňů pod nulou a podobná teplota se držela po celý náš pobyt. Aby toho nebylo málo, delší dobu nesněžilo. Je tedy jasné, jak vypadala většina sjezdovek. Byly tvrdé a zledovatělé. Nic příjemného. Situace byla natolik vážná, že i čerstvě nabroušené lyže poslední den klouzaly po ledě jako brusle po zamrzlém rybníku.  Naštěstí se nám podařilo nalézt několik sjezdovek, které byly díky jejich orientaci příjemné a led byl spíše výjimkou. Nejhorší situace byla na úpatí vrcholku Garnitzenberg, kde byl carving naprosto nemyslitelný. O poznání lepší podmínky panovaly pod kopci Rudnigsattel, Troghöhe a na sjezdovce Carnia. Ta má mimochodem 7,6 km.

Nassfeld, kamarád všech dětí

Nassfeld se prezentuje jako středisko, přátelské k dětem. Pár známých, kteří mají malé potomky, chtělo vědět jak je na tom resort doopravdy, protože dle skimap na internetu Nassfeld moc modrých sjezdovek nemá. Naše dovolená tak byla částečně i výzvědnou akcí.

Prvním zjištěním bylo, že děti do 8 let mají skipas zdarma.  Při jízdách na sedačkových lanovkách se dočítáme o BOBO´s mini clubu – speciální mateřské školce přímo ve středisku, která se stará o děti od 3 do 5 let. Ta poskytuje aktivity pro nejmenší děti vevnitř i na sněhu. Pro děti do 14 let tu pak je BOBO´s kids klub. Na webových stránkách se dají nalézt informace o „baby friendly“ hotelech a restauracích, které disponují zázemím pro děti. Ať už v podobě dětského koutku, nebo nejrůznějších aktivit vedených zkušenými lektory. Na svahu ale prostoru pro děti moc není. Těch pár modrých sjezdovek je velmi krátkých a dost přeplněných. Jsou tu však lyžařské školky pro úplné začátečníky.

Mám-li Nassfeld hodnotit z pohledu rodiče, pak si myslím, že je vhodný pro úplné začátečníky a malé děti. Pro starší začínající lyžaře místní prudší červené nejsou příliš vhodné. Asi nejlepší lokalitou v tomto směru je změť modrých a mírných červených sjezdovek okolo moderní šestisedačky Madritschen Sesselbahn. Bohužel právě časté křížení tratí ubírá na bezpečnosti. Služby související s pobytem dětí v Nassfeldu je ale potřeba vyzdvihnout.

Lyžování v promrzlém Nassfeldu

V Nassfeldu se nachází přibližně 110 km sjezdovek a dostatek prostoru i pro běžecké lyžování a freeskiing. První den jsme věnovali projetí celého střediska křížem krážem, abychom už další dny věděli které tratě zvolit. Vzhledem k rozlehlosti Nassfledu  toto objevování zabralo celý den. Do karet nám bohužel nehrálo počasí, které se ještě zhoršilo, a my byli nuceni poměrně často zahřívat promrzlá těla.

Z Tröpolachu, od hotelu Cube, vede hlavní kabinová lanovka Millenium Express, pomocí které vyšplháte až na Skiplatz Madrische ve výšce 1919 m. Za jasného počasí odtud lze vidět Grossglockner i ledovec Mölltal. Bohužel se nejedná o náš případ. Dost zde fouká a my zamíříme po červené sjezdovce 63 k nástupní stanici na Rudnigsattelift I. Ta nás vyváží do 1945 m. Odtud padáme opět do údolí po další červené sjezdovce č. 65 a následně 70. Míjíme malinkou dřevěnou chatu, ve které je pěkně vypadající restaurace. Určitě ji navštívíme, zatím ale chceme jezdit. Abychom se dostali do našeho cíle, kterým je 7,6 km dlouhá červená trať Carnia, musíme se nechat naposledy vyvézt lanovkou. Tentokrát kabinkou Zweikofelbahn. Začátek sjezdovky leží ve výšce 1822 m a je poměrně prudký. Následuje poměrně rovná a dlouhá část, se kterou má většina malých lyžařů a všichni snowboardisté problémy. Pro její překonání se musíte hodně rozjet. Spodní část už je velmi pěkná, jako stvořená pro carving. Nebýt nudné vrchní části, půjde o jednu z nejlepších sjezdovek, které jsem sjel. Celé kolečko pravou částí Nassfeldu končíme opět u nástupu na Millenium Express, kterým opět vyjíždíme nahoru.

Tentokrát ale nesměřujeme doprava. Snažíme se dostat k restauraci Schneeman o které jsem kdysi slyšel z vyprávění. Dostat se k ní můžeme po několika sjezdovkách. My volíme červenou čtyřicítku a za pár minut už vyzouváme lyže a vcházíme. O restauracích ale až později.

S lyžováním pokračujeme na svazích Garnitzenbergu, kde se vzhledem k ledovým plochám opravdu nedá jezdit. Ještě tedy zkoušíme pokračovat dál, na vrchol Kronaple (1832 m). Ani tady není situace o moc příznivější, a tak se vracíme zpět. Nebýt však ledu, tratě jsou velmi pěkné. Jejich sklon i šířka je perfektní a navíc je zde nesrovnatelně méně lidí, než v centrální části Nassfeldu.

Aprés-ski po korutansku

Přítelkyně i já jsme o něco málo starší než revoluční děti. Proto nás zajímá i aprés-ski a večerní život. První den sice nic nevymýšlíme, ale následující dny si už užíváme. Jeden den jedeme na svah skibusem, abychom si po lyžování mohli dát nějaký drink. Nakonec zavítáme do klasického kruhového baru u hotelu Cube. Jde o naprostou klasiku, která je však díky umístění v centru dění. Je zde dost živo. Možná na můj vkus až moc. Příště sem už nezavítáme, ale večer jsme si užili. Na apartmány se vracíme místním autobusem okolo desáté hodiny. Cesta stojí dvě eura.

Další den opět bereme auto a máme namířeno do Nassfeldu, do restaurace Dorfgasthaus Noldi Stubn. Velmi pěkná restaurace / bar zařízená v tradičním alpském stylu. Ceny jsou přijatelné a tak si dáváme i jídlo. Díky tomu, že se nacházíme na hranicích s Itálii, je podstatná část jídelníčku z italské kuchyně. Objednáváme si ale tradiční rakouské Špetzle se sýrovou omáčkou a kuřecím masem. Není co vytknout. Na osobu platíme 15 euro i s pitím a spokojeně odjíždíme.

Na třetí den jsme si naordinovali návštěvu vyhlášeného nočního klubu u Cube hotelu. Nicméně uvnitř je tak plno, že se nedá hnout. Rozhodujeme se proto pro jiný podnik. Chvíli kroužíme po okolí, ale žádný další klub nenacházíme. Trošku zklamaní se vracíme na apartmán a jdeme se projít.

Hodnocení Nassfeldu

Nassfeld hodnotím jako velmi kvalitní středisko, které naprosto oprávněně patří mezi to nejlepší, co lze v Rakousku navštívit. Převaha červených sjezdovek je sice trošku v rozporu se zájmy dětí, ale vše vynahrazuje perfektní infrastruktura zaměřená na malé návštěvníky. Lyžování je vhodné skutečně pro všechny lyžaře. Nassfeld je moderní hvězdou mezi korutanskými středisky. Naše krátká návštěva proto určitě nebyla poslední. Nejen kvůli nelichotivému počasí.

Zaujal vás korutanský Nassfeld? Poznejte jedno z nejlepších středisek v Evropě z blízka a zajezděte si na 110 km perfektně upravených sjezdovkách. Cestovní kancelář PUXtravel nabízí výhodné ubytování nedaleko sjezdovek!