Potok Kněhyně pramení pod Martiňákem a v Prostřední Bečvě ústí do Dolní (Rožnovské) Bečvy. Seznámíme se s jeho dolní částí a pak vystoupíme za nádhernými výhledy na hojně navštěvovaný hřeben v oblasti Pusteven a jako po galerii půjdeme ve svazích zalesněných kopců, ze kterých stékají do Kněhyně drobné potůčky. Výstup je náročnější (převýšení 549 m), ale podívaná skvělá!
Prostřední Bečva – Kněhyně, autokemp 1 km – Suchá 4 km – Skalíkova Louka 5,5 km – Pustevny 8 km – Martiňák 16,5 km – Prostřední Bečva 22,5 km
Obec Prostřední Bečva* vznikla někdy na konci 17. stol., mezi prvními obyvateli byli i dělníci ze skelných hutí, které byly v provozu v osadách Bacov a Kněhyně. Obec byla dříve známá domáckou výrobou houní a valašských papučí. Od r. 1901 byla v provozu pila, otevřen byl i kamenolom. Také tato obec jako podobné v okolí byla centrem partyzánské činnosti. Údolí Kněhyně* nám tuto kapitolu historie ostatně připomíná – poblíž kempu je pamětní deska O. Šimurdy, obchodníka, který byl obviněn ze spolupráce s partyzány a popraven před vlastním krámem. V horní části údolí v tzv. Hášově háji je partyzánský památník a bunkry – místní učitel F. Háša, obklíčený nacisty, se v těchto místech zastřelil. Pod horou Bukovina nad údolím Kněhyně sídlil v dubnu r. 1945 štáb 2. slovenské partyzánské brigády M. R. Štefánika.
(Ubytování, stravování, občerstvení: horský hotel Kotár, tel. 0651/ 92 62 27, hotel Bečva, tel. 0651/92 63 13, rekreační středisko Kněhyně, tel. 0651/92 61 97, rekreační středisko Cihláři-Bacov, tel. 0651/92 62 95, autokemp Kněhyně, tel. 0651/92 62 91 – bufet 8–20 h, jízdárna Na fojtství, restaurace 12–21 h atd.)
Od autobusové zastávky na křižovatce silnic v Prostřední Bečvě poblíž restaurace Zavadilka vyrazíme po modré turistické značce – ta zprvu sleduje silnici, která nejdříve vede údolím Kněhyně a pak stoupá na Pustevny. Míjíme areál jízdárny Na fojtství a pár kroků za ním odbočíme společně s modrou značkou k autokempu Kněhyně. Tady narazíme na turistické rozcestí, které nás upozorňuje i na dva místní okruhy – ten delší (modrý) je asi dvouhodinový a zdolává převýšení 220 m, ten kratší (červený) hodinový s převýšením 120 m.
My sledujeme stále modrou značku po levém břehu Kněhyně, pak po lávce na druhý břeh. Stoupáme lesíkem kolem několika domků, posléze otevřeným terénem. Otočíme se, abychom vychutnali hezké pohledy* na Vsetínské vrchy. Na Suché vyústí modrá na značku zelenou. Teď už po zelené stoupáme lesem vcelku pohodlnou cestou a pak pěšinou k hotelu s bazénem na Skalíkově Louce (v době přípravy průvodce mimo provoz). Z hezkého místa se otvírají další impozantní výhledy*. Můžeme si je vychutnat, protože největší výstup už máme za sebou.
Na rozcestí při okraji lesa se rozhodneme – žlutá značka stoupá až k soše Radegasta na hlavním hřebeni. Zvolíme-li méně namáhavou variantu, pak dáme přednost zelené značce, která vede po silničce bez větších výškových rozdílů (chvíli i klesáme) k hlavní silnici. Po ní pak pokračujeme vzhůru na Pustevny*** .
Pravděpodobně využijeme některou z mnoha možností k občerstvení – dál nás čeká sice pohodlný, ale místy trochu únavný úsek. Vydáme se po červené turistické značce – u hotelu Tanečnica vcelku nenápadně „mizí“ jako pěšinka z hlavní cesty. Pěšina se ale ihned rozšíří. Projde pod skokanským můstkem a traverzuje nebo mírně klesá po úbočí Čertova mlýna. Výhledy** jsou fantastické – údolí Rožnovské Bečvy i protilehlé Vsetínské vrchy jsou hlavními dominantami.
Cesta klesá k lesní silničce – ta nás také vede (až je to místy trochu fádní) dlouhý úsek po svazích Bukoviny. Pak odbočuje vlevo (na běžkách a na kole zůstaneme na silničce – směřuje k Martiňáku i tak), trochu se osvěžíme na pěšině, vedoucí vysokým lesem s pěkně načechranou trávou, a sejdeme k chatě na Martiňáku*.
Tady je také rozcestí mnoha turistických cest. My zvolíme modrou. Nejprve jdeme pár kroků společně se žlutou značkou, pak modrá prudce uhýbá vpravo a strmě klesá. Sestupujeme jehličnatým a listnatým lesem. Vpravo se díváme do údolí Kněhyně s valašskými dřevěnicemi, vlevo je pár rekreačních objektů a údolí Kobylské. Ze zalesněného hřbetu nakonec naše značka odbočuje prudce vlevo a klesá k potoku Kobylská, který v Horní Bečvě ústí do Dolní (Rožnovské) Bečvy. Vytváří půvabné rekreační údolí*, kterým prochází úzká silnička. Na ni také sejdeme a pohodlně jdeme kolem chalup. Silnička nás přivádí až k hlavní silnici v údolí Dolní (Rožnovské) Bečvy. Pár kroků vlevo je autobusová zastávka – po modré značce vpravo dojdeme do výchozího místa putování, křižovatky v Prostřední Bečvě.
Další doporučené cíle:
Pod Juráškou – přírodní památka, chráněná vlhká mokřadní louka s výskytem vzácných druhů rostlin vpravo od silnice směrem z Prostřední Bečvy na Pustevny.
(Doporučujeme průvodce po Beskydech ze Zelené edice.)
