Napadeni v Roháčích

Koncem prosince 2002 jsme šli přechod Roháčů a přihodila se nám dost zajímavá věc. V Bystrém sedle nás v noci napadlo nějaké zvíře. Zvíře se nám nepodařilo identifikovat, bylo šero, viděli jsme jen obrysy. Svojí neuvěřitelnou vytrvalostí a zřejmě i silou, připomínalo spíše než lišku, rosomáka nebo rysa. Velmi pravděpodobně se však bude jednat o stejné zvíře, které v tomto sedle nebo v jeho těsné blízkosti „zaútočilo“ v průběhu uplynulého roku již na jiné lidi.

Pokusím se podělit se s vámi o náš zážitek. Asi v 21:30, když jsme zalézali do stanu, tak jsme viděli přeběhnout kolem nějaké zvíře velikosti středně velkého psa, asi 30cm vysoké, spíše válcovitého tvaru, něco jako hodně přerostlý jezevčík. Během půl hodiny se ozvalo trhání vnitřního stanu hned vedle mojí hlavy. Do půlnoci jsme se snažili křikem a boxerskými výpady proti stanovému plátnu zahnat zvíře pryč. Avšak marně. Za tu dobu udělalo asi 6 děr do vnitřního stanu velikosti 10 až 20cm, na návětrné straně úplně utrhlo tropiko po celé délce, tj. asi 1,5m díra a stejně velkou díru udělalo i do vnitřního stanu. Při jednom z útoků mi zmizel cca 10kg batoh z předsíňky stanu, naštěstí jsem to slyšel, vyběhl ven a po 10m jsem batoh získal zpět. To už se nám zdálo, že nám to zvíře usiluje o život, takže jsme začali držet hlídky.

Měsíc byl v úplňku, takže bylo docela dobře vidět. Během hlídky kamaráda zvíře zaútočilo znovu a ze stanu si odneslo goretexovou rukavici. Hlídkující kamarád přitom stál na druhé straně stanu. Po křiku a s pomocí kamaráda jsme rukavici zachránili. Od půlnoci do 3 hodin ráno už byl klid, proto jsme hlídky zrušili a šli spát. Ve 3:30 následoval další útok, takže jsme hlídali až do rána.

Výsledek – náš stan je zcela nepoužitelný (nutné vyměnit nejméně polovinu dílů). Museli jsme sejít z hřebene dolů, jelikož jsme neměli v čem spát. Kamarádi ve druhém stanu jsou na tom jen o trochu lépe. Zmizely 2 igelitové tašky naplněné sněhem na vaření a jedna taška s jídlem, obojí z předsíňky stanu. Můj batoh a rukavici jsme zachránili.

Nedokážu určit o jaké zvíře se jednalo, rozhodně už bych tam příště nespal. Nevidím žádnou rozumnou možnost, jak se v noci ubránit. Jedině snad mít pušku.

pro Svět Outdooru: Karel Vicherek (email: ka************@ti*****.cz ), pozn: převzato z e-konference Montana a redakčně upraveno.

Aktualizace dne 21.5.2003 – problém vyřešen!
uvádíme oficiální vyjádření Správy Tatranského národního parku:

Sprava Tatranskeho narodneho parku ako odborna organizacia ochrany prirody a krajiny na uzemi narodneho parku reaguje na clanok Karla Vichereka, Napadeni v Rohacich, vo Svete outdooru.

Nasi strazcovia sa s uvedenym zvieratom stretli pri svojich straznych sluzbach uz minuly rok v lete. Ide o lisku v dobrej kondicii, ktora je zial obetou synantropizacie t.j. pritomnost cloveka a najma jeho nevhodne spravanie natolko pozmenili jej prirodzeny biorytmus a navyky. Dalsie informacie vam v pripade zaujmu poda lesnik Ing. Karol Kalisky (e-mail: ka*****@so***.sk )

S pozdravom Juraj Svajda, Statna ochrana prirody SR, Sprava Tatranskeho narodneho parku.

Aktualizace dne 11.7.2003 – vývoj událostí

Dne 18.6.2003 jsem kontaktoval Ing. Karola Kaliského ze Státní ochrany přírody SR a Správy Tatranského národního parku, abych ho poprosil, zda by mohl informovat čtenáře Světa outdooru o aktuálním vývoji situace okolo „řádění“ synantropizované lišky v Roháčích. V následujícím uvádím jeho odpověď v původním znění.

Ing, Karol Kaliský pro Svět outdooru:

Sprava Tatranskeho narodneho parku ako odborna organizacia ochrany prirody a krajiny na uzemi narodneho parku reagovala na clanok Karla Vichereka, Napadeni v Rohacich, vo Svete outdooru. Ako uviedol Ing. Svajda, veduci straznej sluzby, nasi strazcovia sa s uvedenym zvieratom stretli pri svojich straznych sluzbach uz minuly rok v lete. Ide o lisku v dobrej kondicii, ktora je zial obetou synantropizacie, t.j. pritomnost cloveka a najma jeho nevhodne spravanie natolko pozmenili jej prirodzeny biorytmus a navyky.

Pre doplnenie resp. upresnenie uvediem niekolko informacii:

Ked som v lete minuleho roku dostal prve sporne spravy o viacerych utokoch neznameho zivocicha na navstevnikov narodneho parku v uvedenej lokalite, isiel som si sam tieto informacie preverit. Nasiel som niekolko neklamnych znakov, ktore hovorili o rychlom, neplanovanom a nahlivom odchode a zbaleni bivakov na tejto lokalite. Na vylezanom mieste po bivaku sa nachadzali porozhadzovane predmety (tricko, siltovka, rozhryznuta zubna pasta…) a vzduchom sa siril vyrazny pach lisky….
Vzhladom k faktu, ze liska vychadzala na hlavny hreben podla viacerych pozorovani z Doliny Pysznianskej (polska strana Tatier) a v tomto roku neevidujeme ziadny novy pripad napadnutia, jej dalsi osud si mozeme len domyslat.

Vsetky pripady „napadnutia“ tymto zvieratom sme v minulom roku registrovali v oblasti Bystrej (Bystre, Gaborovo, Pysne sedlo), ktora orograficky spada do podcelku Zapadne Tatry, cast Liptovske Tatry (teda nie Rohace, ktore tvoria samostatnu cast Zapadnych Tatier). Vsetkych „napadnutych“ turistov spaja jedine: porusenie Navstevneho poriadku Tatranskeho narodneho parku a Zakona NR SR o ochrane prirody a krajiny. Tieto pravne normy, co ostatne potvrdzuje aj uvedena kauza, nesluzia len pre obmedzovanie zasahov, ktore mozu ohrozit, poskodit alebo znicit podmienky a formy zivota, pripadne dalsie zaujmy ochrany prirody, ale aj pre vlastnu bezpecnost navstevnikov narodneho parku. Nadmernym, intenzivnym kulturno-vychovnym vyuzivanim narodneho parku navstevnikmi, ktore je spravidla v rozpore s navstevnym poriadkom, moze dojst k vyraznemu naruseniu prirodzenych procesov a ekologickych vazieb. Len v oblasti Bystrej som v minulom roku pozoroval 8 roznych jedincov medveda hnedeho. Chceme riskovat, ze to nabuduce nebude uz len liska a roztrhany stan? Dufam, ze sa spolocne pricinime o to, aby sa podobne pripady neopakovali.

S pozdravom a podakovanim Karol Kalisky, Statna ochrana prirody SR, Sprava Tatranskeho narodneho parku.