Na věhlasnou Junáckou vyhlídku v zapomenutém kraji Broumovska

Průzkumy až u hranic

Je to jedno z míst v naší české zemi, o kterém se dá s klidným srdcem prohlásit, že sice není odříznuté od světa, ale stojí jistě bokem veškerého civilizačního zájmu – aniž bychom se nějak tímto výrokem chtěli cíleně dotknout tamních obyvatel. Machovská Lhota, součást předlouhé a táhlé vesnice Machov, nám pro tentokrát poslouží jako startovací bod naší výpravy do „neznáma“ – do ticha přírody, kde můžeme dostatek času strávit jenom sami se sebou, nedostaneme se sem ale pohodlně autobusem (řády nejsou zrovna časově přívětivé z okolních větších měst), natož vlakem. Tentkrát využijeme, chtě nechtě, automobil a nebudeme litovat, ušetříme si mnoho problémů nastalých s trasportem svých odpočinutých těl domů.

V turistických mapách je náš dnešní výchozí bod označen jako „Machovská Lhota – most“ a popisek je to více než výmluvný, po projetí celé dlouhé vesnice (pokud samozřejmě nepřijedete z Polska) táhnoucí se podél silnice nejprve jako Nízká Srbská a poté jako Machov se dostaneme nejprve na náměstí, tím ale projedeme dále k polským hranicím. Až na levé straně spatříme most před jakýmsi hospodářským stavením, s dostatkem míst pro vozidla pod ním, pokud auto šikovně odstavíme, aniž by někomu překáželo. Buďme ohleduplní!

Nezbývá nic jiného, než vystartovat – po červené turistické značce po polní kamenité cestě, která za několik set metrů uhýbá doprava a mění se v tuctovou lesní cestu mezi stinnými stromy a dochází do malé osady Řeřišný o přibližně 10 domech (nejvýznaměnjší a nejstarší je ten poslední vlevo v našem směru) a 10 stálých obyvatelích. Opět kamenitá cesta nás dovede pohodlně společně s modrou značkou až k prvnímu výraznějšímu rozcestníku, respektive dvěma po sobě po cca 100 metrech – U zabitého, kde je malé posezení a studánka nad potokem Židovka.

Nevydáme se vstříc jiným turistickým barvám přímo směrem vzhůru, ale budeme se stále držet naší červené oblíbené a stále lesním terénem po široké cestě mírně stoupající vzhůru dojdeme až k Machovskému kříži, kde je větší zastřešený altánek (možné i přespat) a pískovcový kříž. Stezka červené turistické barvy uhýbá ostře vlevo a začíná se klikatit směrem vzhůru mezi všudypřítomnými skalkami. To však dlouho nevydrží a stezka se dostane zpátky na lesní cestu a po odbočení ve směru značky vlevo po ní putujeme až na široké prostranství Pánova kříže.

Malým okruhem přes nejvyšší bod

Z této výchozí křižovatky si nejprve uděláme okruh „vpravo“ po žluté turistické značce přes nejvyšší místní vrcholek Božanovský Špičák (773 m n. m.), výrazný bod při pohledu kdekoliv z nížin okolní krajiny, než následně slezeme přes bludiště a Junáckou vyhlídku dolů zpět k našim vozidlům. Tento okruh vede po úzké lesní pěšině a těsně se dotýká mnoha skal, které svým tvarem připomínají buď to, co o nich říká označení, nebo v nich můžete hledat něco jiného – vlastní fantazii se meze nekladou.

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

Příjemné a prosvětlené bludiště skal mezi stromy dosahuje po necelých dvou kilometrech lehce stopající trasy vrcholku a jen pozorní turisté nepřehlédnou „betonový patník“ na nejvyšším bodě místních skal – tak je označený právě Božanovský Špičák (773 m n. m.). Král místního zapomenutého česko-polského koutu! Vyhlídka se zábradlím na všechno dění pod nohama samozřejmě nechybí – přeje-li počasí! Špičák (773 m n. m.) je přibližně v polovině celého „žlutého okruhu“, takže se po opuštění tohoto místa stočí náš směr a přes další skalní útvary připomínající třeba i velblouda či kovadlinu doputujeme zpátky k Panskému kříži.

Přeskočíme lesní cestu na druhou stranu, než ze které jsme nyní přišli, a vydáme se znovu po žluté turistické cestě. Tentokráte pozvolna dolů, jedinou menší zastávku, o to však významnější z hlediska historie i jiných okolností, je právě Junácká vyhlídka za úzkou skalní štěrbinou. Ta každoročně vítá nejen všechny zvídavé turisty, především samotné české Junáky, kteří zde chodí zapřemýšlet, utužit přátelství nebo prostě a jenom podniknout zajímavou a netradiční akci, jako je samotný výstup tamních členů skautského hnutí těsně před koncem roku – bez ohledu na počasí a přísun sněhu. Co lze z geniálně umístěné vyhlídky spatřit, můžete vidět na stejně povedeném panoramatickém modelu zde.

Jeden ze symbolů českého skautingu – lilie – je zde vztyčena na skále společně s českou vlajkou. Není to tak dlouho, co právě tato organizace v České republice oslavila svých sto let existence. Dlouhá doba a bohatá historie, vždyť kolikrát byl Junák různými politickými režimy zakázán a přesto exstuje a nepřetržitě v duších nadšených jedinců existoval a existovat určitě i nadále bude! Ideální místo zapřemýšlet o všech dějinách či jenom o vlastní osudu. Každý si může najít svoje…

Po cestě z Junácké vyhlídky směrem k nám již známému Zabitému, přejdeme asi poslední zajímavostí dnešního putování – skalními útvary Sovího hrádku na Signálu. Pozoruhodné skalky, temná atmosféra a ticho. Poslední klikatění mezi skálami nás vyvede na prudce klesající lesní cestu, která vyústí U zabitého, odkud můžeme k autu dojít stejnou cestou po červené turistické značce přes Řeřišný,jakou jsme přišli, nebo si můžeme ještě pobyt ve většinou úplně tichých lesích prodloužit a ještě chvíli alespoň myšlenkami utéct před civilizačním náporem …

Trasa

Machovská Lhota – Řeřišný – U zabitého – Machovský kříž – Panský kříž – okruh přes Božanovský Špičák – Junácká vyhlídka – Soví hrádek – Řeřišný – Machovská Lhota (cca 12 km)