Krásná jsou jména beskydských hor. Krásná svou neobvyklostí, lahodící uchu. Většina z nich vznikla před 500 lety v době valašské kolonizace, kdy noví osadníci potřebovali pojmenovat všechna významnější místa ve svém okolí. Tato trasa spojuje několik cílů s těmito půvabnými názvy, půvabná je však i sama příroda, kterou budeme procházet. Vystoupíme na královnu Beskyd, Lysou horu, půjdeme hlubokými, nekonečnými lesy a nahlédneme do údolí Ostravice ze stejného zorného úhlu, jako jej vidí ptáci. Jedinou „občerstvovací stanicí“ je vrchol Lysé hory, pro občerstvení si sem musíme poctivě vystoupat. Visalaje jsou pro cyklisty ideálním východištěm ke zdolání nejvyššího beskydského vrcholu, cesta vede většinou po silničkách se zákazem vjezdu. Stejnou cestou se pak vrátí zpět. Totéž platí pro lyžaře-běžce.
Visalaje – Ježánky 0,5 km – Vyšní Mohelnice 3,5 km – Zimný 6,5 km – Lysá hora 8,5 km – Malchor, rozc. 9,5 km – Ivančena 11,3 km – Pod Kykulkou, rozc. 11,5 km – Kykulka 12 km – Muroňka 12,7 km – Kyčera-sedlo 13,5 km – Na Suché 19 km – Roveň 20 km – Pražmo 21 km
Ze známé rekreační osady Visalaje* v centru Zadních hor, od turistické orientace u parkoviště, půjdeme po zelené značce silničkou dolů k rozcestí Ježánky, kde odbočíme vpravo po modré a červené. Po 400 m se modrá oddělí vlevo do údolí Řečice, my půjdeme mírně vpravo po červené. Vykročíme z lesa, přejdeme louku se samotami Obidová (hezké pohledy na Visalaje) a na jejím horním konci míříme pěšinou vlevo dolů k samotám Muroňka. Krátce sledujeme silničku, pak z ní odbočíme doleva na zvolna stoupající lesní cestu, po chvíli začneme znovu sestupovat k rozcestí v osadě Vyšní Mohelnice*, rekreačnímu místu v pěkné poloze při horním toku říčky Mohelnice. Naši trasu tu křižuje zelená značka. Spolu s ní pokračujeme asi 200 m na hřebínek, kde naše červená zahne vpravo. Dovede nás k rozbité silničce, procházející osadou. Z ní však brzy odbočíme na kamenitou cestu vzhůru přes louku k lesu, dotkneme se silničky a začínáme dost prudce stoupat pod vrchol Huserky (929 m).
Za ním dojdeme již po rovině k silničce, sledujeme ji asi 200 m a pak si zkrátíme výrazný zákrut pěšinou vlevo přes paseku. Silničku opět přetneme a pokračujeme širou cestou, která se stočí vlevo a ne příliš prudce, ale vytrvale stoupá lesem po hřebínku pod vrchol hory Zimný (1080 m), který zůstává po naší pravé ruce. Nakonec dojdeme znovu k silničce, k rozcestí Zimný. Přímo před námi se zvedá majestátný vrchol Lysé hory. Červená značka vede dál mírně vzhůru asi 300 m po silničce, v pravotočivé zatáčce ji opustíme a míříme přímo vzhůru kamenitým svahem. Po chvíli znovu protínáme asfaltku a pokračujeme ve stoupání na předpolí Lysé hory. Postupně se před námi otevírá panoramatický výhled** na okolní vrcholy, mezi nimiž vyniká protilehlý Travný za údolím Mohelnice. Následuje vcelku pohodlný úsek jen s nepatrným stoupáním opět k silnici. Značka po ní pokračuje vlevo, můžeme však zvolit přímější cestu vpravo přímo do svahu podél lyžařského vleku. V obou případech vystoupáme až na vrchol Lysé hory*** , k bufetu a chatě.
Pak začínáme sestupovat spolu s modrou a žlutou značkou, po 250 m na rozcestí červenou opustíme a dáme se vpravo po modré a žluté. V sedle pod Malchorem se oddělí i žlutá, my se přidržíme modré a jdeme po ní vlevo dolů kamenitou cestou zalesněným svahem Malchoru (1219 m). Stupňovitě klesající cesta nás dovede k mohyle na Ivančeně** a za ní k rozcestí Pod Kykulkou. Modrá značka se stáčí ostře vlevo (do Frýdlantu nad Ostravicí), my však půjdeme dál v přímém směru po značce červené, která tu začíná. Následuje prudký výstup širokou cestou, asi v polovině se z paseky otevírá daleký výhled na Smrk, Radhošť a pásmo Ondřejníku. Na vrcholu Kykulky (996 m) začíná zelená značka (spojka do Ondrášovy doliny), naše červená zatáčí vpravo a vede nás příjemnou, převážně travnatou cestou přes mělké sedélko na vrchol Muroňky* (962 m). Hora je porostlá pouze nízkým a řídkým smrkovým lesem, který (zatím) umožňuje hezké pohledy na Malchor, Lysou horu, Travný a další vrcholy.
Značka udělá „vlevo v bok“ a sestupuje travnatou cestou k rozcestí Kyčera – sedlo, kde začíná zelená značka do Krásné. My se stále držíme červené, která se stáčí mírně vlevo na širokou pohodlnou lesní cestu. Jen zvolna, ale vytrvale klesáme po zalesněném západním úbočí hory Kyčera (906 m). Asi po 500 m vystřídá vysoký les paseka, z níž se před námi otevře velkolepý pohled vlevo***, do širokého údolí Ostravice, na obce, osady i samoty, které odtud – z ptačí perspektivy – vypadají jako domečky z karet. Cesta se klikatí, za každou zatáčkou se otvírají nové úhly pohledu, přímo před námi leží Janovice, za nimi Baška a Frýdek-Místek, na obzoru vidíme i těžní věže na Ostravsku. Asi 130 m za ostrou pravotočivou zatáčkou lesní silničku opustíme a dáme se vlevo, téměř do protisměru na travnatou cestu, která klesá mladou smrčinou. Vpravo pod námi je hluboké zalesněné údolí, do kterého postupně sestoupíme. Asi po 500 m obcházíme zprava místo, kde došlo k rozsáhlému sesuvu půdy na ploše několika arů, přičemž velké množství zeminy s velkými balvany sjelo o několik set metrů dolů po svahu.
Dojdeme k rozcestí Kabát a dáme se vpravo, asi 200 m mírně stoupáme, pak se cesta postupně stáčí doprava a klesne k potoku na dně hlubokého údolí do místa jménem Baštice. Potok přejdeme a pokračujeme dolů po protějším břehu, po 250 m značka údolí opouští a míří vpravo, zprvu nepříliš prudce vzhůru, pak prakticky po vrstevnici. Poněkud fádní úsek hustým lesem bez výhledu skončí asi po 1300 m, těsně před místem, kde se objevuje louka. Značka tu zahýbá doleva v místě Husinec, napojí se na širší cestu a po ní loukami sestoupí k silničce v osadě Na Suché. Pokračujeme po ní vpravo k silnici, po ní jdeme krátce vpravo a za prodejnou a telefonní budkou vlevo. Po lávce přejdeme přes Mohelnici, u aut. zast. se dáme vlevo a po 60 m vpravo kolem kravína do osady Roveň. Na rozcestí zahneme vlevo a ulicí kolem rodinných domků i honosnějších vil dojdeme do středu obce Pražmo*, k autobusové zastávce a přes křižovatku k turistické orientaci poblíž hotelu Travný.
Další doporučené cíle:
Krásná* – 2,5–3,5 km jižně od Pražma, rekreační ves v údolí Mohelnice, v 17. stol. těžba železné rudy. Usedlost čp. 10 je pozoruhodná ukázka lidové architektury těšínského typu z konce 18. stol., s roubenou stodolou a ovčínem.
Raškovice* – 1 km severozápadně od Pražma, ves při soutoku Morávky a Mohelnice, v minulosti těžba žel. rudy (zbytek odvalu). V r. 1916 tu vycházely „Beskydské noviny“ redigované J. L. Mikolášem. Pamětní deska prof. J. Skotnici, slezského sochaře a řezbáře. U pošty rostou tři mohutné lípy. U vsi začíná vodní přivaděč do Žermanické přehrady.
(Doporučujeme průvodce po Beskydech ze Zelené edice.)
