Bruslíte rádi ? Pokud ano, tak vězte, že titulek tohoto příspěvku je zároveň názvem knihy, kterou byste neměli minout. K prostudování a motivaci se v ní nabízí 55 výletů po 12 oblastech, na 60 map a plánků.
Různé publikace mající „nálepku“ průvodců“ vycházejí v nejrůznější kvalitě. Od Průvodce psí reprodukcí až po Průvodce těhotenstvím (kde je autorem chlap). Podobné je to s publikacemi zaměřenými na ČR. Jednou jsou to smírčí kříže, podruhé rozhledny a do třetice třeba naše národní parky. Ne že by Průvodce geologií Šumavy neměl svou hodnotu, ale pořád se jedná o víceméně jednotný mustr z něhož autoři nemají chuť či odvahu vystoupit. To se ale o kolektivů pěti autorů a jedné autorky říci nedá. Jejich publikace o necelé dvoustovce stran má těžiště taky v „popisu“, ale přece jen jde o dílo mnoha ohledech výjimečné. Například už jen tím, že je hodně sezónní a popisy jsou natolik osobní, že je jasná vlastní zkušenost s popisovaným tématem i místem. Co neznají, buď nepopisují (doufejme) nebo, jak naznačuje kapitola“Kam jsem se ještě nestihl podívat a ani mi o tom nikdo nevyprávěl“ férově přiznají. Navíc každá zima je jiná a ne všechno se díky proměnlivým klimatickým podmínkám dá brát se stoprocentní jistotou.
Prvních 40 stran se zabývá obecnou problematikou. Od toho, co můžete vidět hezkého a někdy i živého pod ledem (polabská ramena cejn, jevanské rybníky okoun), přes technické památky podél řek (velmi obecně, neb není možné vyjmenovávat každou malou vodní elektrárnu) až po zcela zásadní informace o tom, kterak poznat kvalitu ledu i jak vypadá, eventuálně jak přežít případné prolomení ledu. „Led se neproboří tím, že se ledové kra y vznikne velká díra. Při tříštění vahou člověka je cestou nejmenšího odporu vznik malé díry, do které nejednou zapadne jen jedna bruslařova noha, obvykle ta, ze které se člověk odráží, takže ke koupeli ani nedojde. Jediný z autorů se jednou propadl až skoro po krk a z vody se dostal sám dříve, než někdo zorganizoval pomoc. Na led se vyplazil po břiše směrem ke břehu. Při prvním pokusu led praskl, ale druhé vyplazení už bylo úspěšné. Relativně zdravý člověk tohle přežije bez úhony jen s několika dny únavy a občasného děsu.“
Popisná část zahrnuje lokality převážně z Čech (nejvíce Praha a střední Čechy), zato severní Morava chybí zcela (přičemž bruslení na rybnících u Oder) a jižní Morava je „odbyta“ Novomlýnskými nádržemi, brněnskou přehradou a a vodními nádržemi v údolí Říčky. Fotografie jsou zajímavé, kreslené mapy užitečné. Pokud máte rádi bruslení a plánuje „nějakou akci“, může být kniha velmi zajímavou motivací.
Ne vždy bývá podtitul knihy výstižný, nicméně tentokrát je. Publikace je nesoustavný průvodce po Čechách a Moravě, jak je lze vidět ze zamrzlých hladin.
Mikuláš R., Stodola J., Matoušek T., a kol.: Na bruslích Českou republikou, Brno 2005, nakl. DOKOŘÁN
