Připravte si po zimě svá jízdní kola (trochu terénnějšího rázu..) do nejlepšího stavu a vydejte se do ráje cyklistů, Jizerských hor. Kam přesně? Zkuste třeba následující okruh přes Jizeru.
Tak do toho šlápni …
Startovní pozice tohoto poctivého cyklovýletu je stanovena na Harrachov, podhorské středisko na pomezí Krkonoš a Jizerských hor. Krkonoše tentokráte lehce ingnorujte a vydejte se na západ po cykloturistické značce č. 3020, která koresponduje s běžnou turistickou červenou značkou a stoupá proti proudu Jizery nahoru do hor. Pokud je vám v stinném tichém údolí řeky chladno, po několika set metrech už díky neustálému (snadnému) stoupání nebude. Zprvu široká asfaltová cesta se postupem mění na standardní cestu lesní. Počáteční „utrpení“ končí přejezdem pod místním vrcholkem Bukovec (1005 m n. m.), který vítá všechny návštěvníky na této straně „jizerských sklářských luk“.
Rozhýbáni úvodními přibližně 13 kilometry se budete chtít určitě občerstvit a posvačit, proto je ideálním místem některá z místních chat, kde je mnoho míst na sezení, ke kávě vám donesou i vybraný zákusek a můžete si užívat dopolední relativní klid zdejšího koutu, který se nezmazatelně zapsal do historie Jizerských hor. Až uznáte za vhodné, vydejte se dále, po cykloturistické značce č. 22, která směřuje severním směrem na Smědavu.
Tam vede cesta přes několik rašelinišť a je možnost obdivovat zdejší divokou přírodu, rozhodně nikam nechvátejte! Na Smědavě opustíme doposavadní cyklistické značení a podle technického vybavení kola se vydejte po standardní turistické značce modré barvy buď pěšky, nebo jízdou směrem na Jizeru (1122 m n. m.). Myslím, že druhá možnost se dá zvládnout i s „ukrajinou“. Na rozcestí modré a žluté značky směřující ke skalnatému vrcholku necáhte kola – ve víře, že vám je nikdo neukradne – a vyběněte k vrcholovému kříži se skvělou podívanou za dobrého počasí široko daleko do kraje. Za sluníčka je toto ideálním místem k obědu.
Vraťte se zpět ke svým bicyklům a pokračujte po modré turistické značce až k přístřešku Na knajpě, kde opět prochází řádné značené cyklotrasy. Po č. 22 dojeďte několik set metrů na Čihadla, kde se napojte na č. 3019 a přes Pařízkův kříž pokračujte otevřenějším terénem jižním směrem. Budete traverzovat skalnatý vrcholek Milíře (999 m n. m.) až dorazíte na mezi stromy skryté Mariánskohorské boudy, kde je možnost dobrat i vodu ve studánce. Po dobré zpevněné cestě se značením č. 3019/3020 sjeďte dolů k „protržené přehradě“ na Bílé Desné, kde se můžete podívat na zbytky bývalé přehrady. Odpojte se z cykloturistické stezky č. 3019, odbočte severovýchodně na č. 3020 a dojeďte doslova přes kopec k Jiránkově kříži, který stojí na počátku přehrady Souš – tato část od Mariánskohorských boud koresponduje téměř celou dobu se žlutou turistickou značkou.
Dle své chuti máte na tomto místě dvě dobré varianty k návratu do Harrachova:
1. Od kříže se vydejte jižním směrem pod Káním hnízdem (850 m n. m.) podél celé dlouhé vodní nádrže Souš, projeďte stejnojmennou vesnicí, dále Černou Říčkou až na rozcestí s ferkventovanou cestou mezi Desnou a Kořenovem. Po této silnici vedoucí údolím se snadno dostanete až do Harrachova.
2. Od kříže nesjíždějte podél nádrže, ale vydejte se zpátky na hřeben po stále stejné cykloturistické cestě č. 3020, která vás vynese u známého Bukovce (1005 m n. m.). Za nemalé stoupání jste odměněni – máte možnost sjet podél řeky Jizery po cestě, kterou znáte z ranního výšlapu.
V každém případě se ocitnete zpátky v Harrachově a už je jenom na vás, co s dalším počínáním. Rozhodně ale nespěchejte domů!
Trasa
Harrachov – louky Jizery – Smědava – Jizera – Čihadla – Mariánskohorské boudy – Souš – Harrachov (při obou variantách návratu ne více než 60km)
