Mýtus o první pomoci — Zlomená ruka patří do šátku

Jak to celé vzniklo?

Existuje jakási falešná představa, že veškeré zlomeniny, respektive podezření na ně, je třeba co nejrychleji znehybnit, a to jak pomocí různých improvizovaných dlah, tak onoho šátkového závěsu.

Proč je to špatně?

Veškerá zbytečná manipulace je prostě špatná. Ani velmi zkušený zdravotník se neubrání pohybu končetinou, když přikládá trojcípý šátek. A navíc, zde platí poučka o trojnásobné bolesti, to je poučka moderní první pomoci, která veškeré laické dlahování a šátkování staví do role prehistorických mučení:

První bolest pacientovi způsobíte, když budete končetinu dávat do onoho závěsu, nehledě na možný pohyb deformovanou paží, další bolest bude způsobena ve chvíli, kdy budou záchranáři tento váš výtvor sundávat, a třetí bolest bude způsobena, když pacient konečně dostane dlahu, kterou potřebuje, ať už vakuovou nebo sádrovou. Není lepší, aby ho to bolelo jej jednou?!

Jak je to správně?

Zlomeninu horní končetiny (zápěstí, předloktí, pažní či klíční kost) nijak nefixujeme, netřeba provádět prehistorické šátkové závěsy. Pacient si většinou paži sám drží druhou nepoškozenou paží a je víceméně spokojen. Představa šátkování spojeného s (byť minimálním) pohybem, ho děsí. Pokud bychom chtěli dotyčnému ulehčit, stačí ohrnout dolní okraj trička přes paži – a „šátek“, jenž nepotřeboval žádný pohyb, je na světě. Poté stačí tričko přidržovat za zdvižený lem.

Dále zajistíme pacientovi transport do zdravotnického zařízení, a to pomocí ZZS nebo po domluvě s operátorkou 155 vlastní dopravou.

Opět zde platí košilaté „méně je někdy více“, zamýšlejte se proto vždy, zda je nutné všechny vaše nabyté zdravotnické znalosti používat. Proto dělejte ze šátků raději umělecká díla, tak jako klienti na našich kurzech.

Články o první pomoci pro Pohora.cz připravuje PrPom.cz.