Mýtus o první pomoci — V každé sanitce je lékař

Mýtus o první pomoci — V každé sanitce je lékař

Téměř každý jsme viděli seriál Sanitka, kde doktor Jandera pověsí na hřebík slibnou kariéru chirurga a rozhodne se věnovat svůj život ježdění ve Škodě 1203 v bílém plášti a zachraňovat životy. Ne, pardon, jezdit úplně ke všemu — od sebevraha, přes bolesti břicha, až k pádu letadla.

Ano, dříve tomu tak skutečně bylo. Klasickou posádku oné škodovky tvořil řidič (zpravidla bez zdravotnického vzdělání, proškolen praxí a machr za volantem), zdravotní zřízenec (často lidé, kteří nezvládali práci nemocniční zřízenců, měli malér, škraloup a byli odejiti…) a lékař (stejný jako dnes, tedy absolvent vysoké školy, často s lety nemocniční praxe). Je si tedy třeba uvědomit, že lékař byl v tehdejší posádce jediný zdravotnicky vzdělaný odborník.

Proč tomu tak dnes není?

Zásadní důvody jsou dva — úspora peněz a skutečně extrémní nedostatek lékařů, kteří jsou ochotní vzít na ZZS alespoň pár služeb (a to za nemalé peníze), natož lékařů zaměstnaných na záchrance na plný úvazek.

Další důvody jsou ryze praktické, tj. lékař je dnes ve většině případů zbytečným a „převzdělaným“ článkem záchrany osoby na daném místě. Je třeba si uvědomit, že záchranná služba jezdí v naprosté většině k úplným banalitám, drsných zásahů u autonehod, které vídáme v televizi, je málo.

Mýty o první pomoci

Ve spolupráci s PrPom.cz vás bude každé pondělí na stránkách Pohora.cz čekat nový mýtus o první pomoci. Všechny zatím vydané mýty brzy naleznete v nové sekci První pomoc.

Jak je to dnes?

Existují dva režimy, ve kterých funguje záchranná služba v ČR: RZP/RLP nebo RV. Systém si volí zřizovatelé, tedy kraje či města.

Systém RZP/RLP

Tento systém využívá klasických velkých sanitních vozů s lůžkem a vybavením, rozdíl je však v posádce, o níž rozhoduje dispečink dle dané situace:

  • RZP (rychlá zdravotnická pomoc) vyjíždí k méně závažným případům, kde není potřebný zásah lékaře, nejčastěji jezdí v tomto složení:

    • řidič/řidič-záchranář — osoba s kurzem Řidič ZZS nebo absolvent VOŠ/VŠ oboru Zdravotnický záchranář;

    • záchranář/sestra — absolvent VOŠ/VŠ oboru Zdravotnický záchranář nebo zdravotní sestra (nejčastěji v oboru ARO/JIP).

    RLP (rychlá lékařská pomoc) vyjíždí k vážným případům, kde je zásah lékaře nutný, nejčastěji v tomto složení:

    • řidič (výjimečně řidič-záchranář) — osoba nejčastěji s kurzem Řidič ZZS nebo (výjimečně) absolvent VOŠ/VŠ oboru Zdravotnický záchranář;

    • sestra/záchranář – střední zdravotnický pracovník, který asistuje lékaři při péči o pacienta;

    • lékař — absolvent VŠ oboru Všeobecné lékařství, nejčastěji v následujících specializacích: vnitřní lékařství, chirurgie, anesteziologie nebo nové atestace, určené pro výkon tohoto povolání, urgentní medicína a medicína katastrof, která je interdisciplinárním oborem a slučuje nejdůležitější poznatky z dříve jmenovaných.

    Konkrétní sestavení posádek záleží na pravidlech, která určuje zřizovatel (nejčastěji kraj) a na personálních možnostech jednotlivých územních středisek, které ve většině případů nejsou příznivé.

    Systém RZP/RV

    Potkávací systém RZP/RV (RV = Rendez-Vous) je nejekonomičtějším a nejsmysluplnějším systémem, kterým lze ZZS provozovat. Šetří provozní náklady, poradí si s nižším počtem lékařů, ovšem za lepší distribuce lékařské péče.

    V nejklasičtější podobě je tento systém provozován Zdravotnickou záchrannou službou Hlavního města Prahy, ostatní záchranné služby v ČR zpravidla nepřešly na systém RV zcela a stále se tak u nich můžete setkat se starším RZP/RLP systémem.

    Fungování systému RZP/RV v Praze: Operační středisko přijme tísňovou výzvu. Pokud operátorka není přesvědčena o nutnosti okamžitého výjezdu lékaře (ten je indikován pro vážné stavy: bolesti na hrudi, poruchy vědomí, resuscitace, záchvaty dechové tísně u dětí aj.), posílá na místo klasickou „velkou“ sanitku (RZP) v obsazení řidič a záchranář. Pokud tato posádka zvládne vyřešit danou situaci v rámci své kompetence, následuje ošetření a posléze transport do nemocnice.

    Pokud ale záchranáři na místě zjistí, že stav je komplikovaný, dovolávají pro vozidlo s lékařem (RV), často se jedná o osobní vozidlo, které není vybaveno pro transport osob, posádka: řidič-záchranář a lékař. Lékař na místě poskytne ošetření v rámci své kompetence (podání léků, zajištění dýchacích cest intubací aj.). Pokud se lékař rozhodne o nutnosti své přítomnosti během převozu pacienta, pak nastupuje do sanity a doprovází pacienta do nemocnice. Pokud však lékařský zásah na místě stačí, usedá zpět do svého vozidla (RV) a vrací se na základnu, nebo vyráží k dalšímu výjezdu. Transport pacienta do nemocnice zvládne samotná posádka RZP.

    Závěrem…

    Systém fungování jednotlivých složek IZS nebo konkrétních krajských celků ZZS je komplikovaný organizmus, který se neustále vyvíjí. Všechny změny, testování metodických pokynů ze zahraničí a vlastní invence ředitelů jednotlivých krajských záchranek, vždy vedou ku prospěchu pacienta.

    Záchrannou službu však především tvoří lidé, takže se může stát, že systém nesytém, na místo přijede znuděná či totálně vyhořelá posádka, která se k pacientům nebo jejich blízkým nebude chovat profesionálně, ale to už je jiné téma…

    Články o první pomoci pro Pohora.cz připravuje PrPom.cz.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: