Všichni mají potřebu hrát si na malé chemiky, avšak základy chemie už dávno zapomněli… Po zadání dotazu „první pomoc poleptání“ do Google, vás hned druhý odkaz konfrontuje s touto „neutralizační ptákovinou“.
Cituji:
zabráníme dalšímu působení chemikálie (dbáme na vlastní bezpečí)
postižené místo oplachujeme vodou (tak, aby voda nestékala po zdravých částech těla)
chemikálii neutralizujeme velmi zředěnými roztoky (vyjma očí, ty jen vyplachujeme)
Kyselina — jedlá soda, mýdlová voda
Zásada — ocet, citrónová šťáva
při požití podáme postiženému větší množství vody a zajistíme převoz do nemocnice, nevyvoláváme zvracení (došlo by k opětovnému kontaktu chemikálie s jícnem)
povrchové poleptání sterilně kryjeme
Autor sice v případě požití (což je naším dnešním tématem) správně radí: „ředit a nezvracet“, avšak při kožním poleptání, už si s neutralizací pohrává — a právě celá tato idea, ať použitá vnitřně, či povrchově, je zcestná.
Proč je to špatně?
Začneme zopakováním chemie 8. třídy základní školy, tedy zopakováním neutralizační reakce silné kyseliny a silné zásady.
Smísíme-li kyselinu se zásadou, vznikne sůl a voda, přičemž celá reakce je prudce exotermická. Takže pro shrnutí, při poleptání ránu zasolíme a ještě ohřejeme. Stejná reakce proběhne i uvnitř trávicího traktu. Navíc představa, že určité množství kyseliny zneutralizuji stejným množstvím zásady o obráceném pH, je zcestná, budou totiž jiná látková množství a k neutralizaci stejně nedojde.
Pokud bychom se rozhodli pro neutralizaci požité kyseliny zásadou (a obráceně), dojde k reakci zmíněné výše, dále k opětovnému popálení trávicí trubice a když připustíme, že by pacient dobrovolně pil další chemikálii, o čemž silně pochybuji, zcela jistě si to v průběhu pití rozmyslí, začne zvracet a… trávicí trubice byla popálena potřetí.
Mýty o první pomociVe spolupráci s PrPom.cz vás bude každé pondělí na stránkách Pohora.cz čekat nový mýtus o první pomoci. Všechny zatím vydané mýty brzy naleznete v sekci První pomoc. |
Jak je to správně?
Především si nehrát na chemika, to je to hlavní, a pak už je to jednoduché:
Dbejme na vlastní bezpečí. Pokud je chemikálie v prostoru ještě přítomna (zamoření plynem), je na pováženou, zda vstupovat…
Pokud otrava ještě probíhá, zabraňme dalšímu vstřebávání chemikálie (pokud někdo stále pije > zastavme jej; pokud je někdo v zamořeném prostředí > vyveďme jej apod.)
U většiny otrav skrze trávicí trakt je doporučeno vyvolat zvracení, a to nejlépe teplým a přesoleným roztokem vody. Výjimku tvoří: kyseliny, zásady, ropné produkty (při zvracení dojde o opětovnému poškození trávicí trubice) a pěnidla (pěnit začínají při zvracení a mohou pacienta snadno udusit).
V žádném případě se nepokoušíme o neutralizaci.
Podáme větší množství čisté vody. Pokud máme k dispozici živočišné uhlí, podáme jej (minimálně 10 tbl — rozkousat či rozdrtit a vsypat do vody).
Déle je nutné zajistit vzorky chemikálie — lékové blistry, lahve o chemikálií, zbytky jídla nebo zvratky.
Je nutné kontaktovat ZZS. Pokud došlo k požití známého množství známé chemikálie (nebo léčiv), pacient je bez příznaků a my nevíme, zda je daná chemikálie a dávka nebezpečná, pak kontaktujeme Toxikologické informační středisko na čísle: 224 91 92 93.
Pokud máte zájem dozvědět se o otravách více, zkusit si komunikovat s otráveným pacientem, který vaši pomoc odmítá a mnohé další, přihlaste se na náš zážitkový kurz první pomoci.
Články o první pomoci pro Pohora.cz připravuje PrPom.cz.
