I když se vám v momentálních „zimních“ podmínkách může zdát, že tento mýtus není aktuální, věřte, že na horách zima je. A vlastně ani nemusí mrznout, aby vám omrzly prsty. Stačí jen podcenit pár věcí. Jakých?
Jak to celé vzniklo?
Jedná se asi o druhý nejrozšířenější mýtus o první pomoci v zimě, předchází mu už snad jen domnění, že alkohol vás v zimě zahřeje. U alkoholu můžeme vznik alespoň odvodit od krátkodobého pocitu zahřátí, který vyvolává. Jak ale vznikla představa, že tření omrzlin sněhem pomůže, to vážně nevím…
Mýty o první pomociVe spolupráci s PrPom.cz vás teď bude každé pondělí na stránkách Pohora.cz čekat nový mýtus o první pomoci. Začali jsme čtyřicítkou, ale jak vidíte, doplňujeme i předchozí mýty tak, abyste je všechny mohli najíte v nové sekci První pomoc. |
Proč to nefunguje?
Tento postup je chybný a poškozuje kůži hned ze dvou příčin:
1. Sníh, ať už je jeho momentální teplota jakákoliv, je vždy studenější, než povrch kůže. Kontaktem s kůží se začíná okamžitě rozpouštět a jeho povrch rychle mrzne. Je to stejné, jako když děláte sněhovou kouli bez rukavic.Zasažené místo se tak ještě více ochladí!
2. Asi nejzásadnějším důvodem je krystalická struktura sněhu. Voda v závislosti na absolutní vzdušné vlhkosti a teplotě vytváří různé druhy krystalů od vloček, přes kvádříky, až po pravidelné mnohostěny. Nedbaje tvaru, všechny struktury jsou velmi ostré, takžedojde
k mechanickému oděru kůže, většímu podráždění
a zvýšení bolestivosti.
„Metodu“ tedy můžeme shrnout takto – pokud budeme třít omrzlinu sněhem, ještě více ji ochladíme, kůži podráždíme a postiženému způsobíme poměrně velkou bolest.
Pár slov k omrzlinám…
Je třeba mít na paměti, že omrzliny vznikají pouze na periferiích, kde je nízká tělesná teplota, a tyto jsou často vystaveny působení větru. Omrzliny (od druhého stupně výše) jsou spojené s celkovým podchlazením.
Dělíme je do tří stupňů:
a) První stupeň se projevuje zarudnutím kůže a následnou palčivostí při oteplování. Není vážný, ale je předzvěstí něčeho horšího, tedy výzvou k dalšímu jednání a opatrnosti.
b) Druhý stupeň tvoří specifické puchýře, vznikají kolem nehtových lůžek. Tento stupeň je již vážný a dalším působením nízké teploty může začít bělat, tedy přecházet ke stupni třetímu.
c) Třetí stupeň se projevuje v počátcích voskově bílou tkání, která (nehledě na to, zda nízká teplota působí dále) začíná tmavnout – modrat, poté černat. Tkáň je odumřelá, nedá se zachránit a takový stav končívá jejím odstraněním, což často znamená amputaci prstu nebo větších částí.
Jaká je správná první pomoc u omrzlin?
Stejně jako u všech stavů, je především důležité včasné rozpoznání omrzliny. Následná léčba u prvního se stává z postupného oteplování omrzlé oblasti, a to nejlépe použitím vodní lázně. Vodní lázeň ale nesmí být horká! Omrzliny je třeba zahřívat postupně a nejvyšší možná (konečná) teplota lázně je 40°C. U druhého stupně postupujeme stejně, zde je však již nutná kontrola u lékaře. Se třetím stupněm se pravděpodobně v českých podmínkách nesetkáte, jsou spíše smutnou součástí velehorských expedic. Zde je samozřejmě lékařské ošetření nutností.
