všichni jsme se to učili ve škole a tento „fakt“ je v nás tak zakořeněný, že ho ani nepovažujeme za mýtus. Ona to totiž čistokrevná nepravda není, krvácení můžeme skutečně dělit podle toho, z jaké cévy opouští krevní řečiště, ale zásadní otázka zní takto: „A k čemu nám to pro účely první pomoci je?!“ K ničemu!
Samotný mýtus totiž spočívá v tom, že je veřejností obecně tepenné krvácení považováno za vážnější než žilné, a to je onen nesmysl.
Proč je to špatně?
Vždy, když učím na kurzu první pomoci krvácení, zeptám se, jak ho dělíme — odpověď je vždy stejná: „Tepenné, žilné a vlásečnicové.“ Pokud se zeptám, jak je odlišit, dostane se mi odpovědi, která v sobě zahrnuje cosi o barvě a stříkání či vytékání. Jen jednou se mi dostalo reakce v tomto znění: „Krvácí to málo a neřeším / krvácí to jak prase, pak to má přednost přede vším!“ A to je také jediná odpověď, se kterou jsem schopen souhlasit.
Můj kamarád, lékař letecké záchranné služby, tvrdí, že celá medicína, je jen aplikovaná a rozšířená středoškolská fyzika, a má pravdu. Existuje přece prastarý zákon zachování energie, látkového množství, hmotnosti, stejně tak existuje zákon zachování objemu (chcete-li objemového průtoku) a ten platí bez výjimky.
Srdce v klidovém režimu přečerpá asi 5 litrů krve za minutu, pokud tedy zprůměrujeme pohlavní rozdíly, můžeme bez obav říci, že srdce za jednu minutu přečerpá celý krevní objem, z čehož logicky vyplývá, že množství krve, které opustí organismus při případném krvácení je vždy stejné. Pokud je porušena tepna, krvácení je pulzovité, pokud žíla, je kontinuální — objem je však stejný, a to je zásadní. Všichni jistě známe řečnickou otázku, zda je těžší kilo peří nebo kilo železa…, je tedy závažnější litr tepenné krve na chodníku nebo litr žilné — co myslíte?
Mýty o první pomociVe spolupráci s PrPom.cz vás bude každé pondělí na stránkách Pohora.cz čekat nový mýtus o první pomoci. Začali jsme čtyřicítkou, ale všechny předchozí mýty brzy naleznete v nové sekci První pomoc. |
V neposlední řadě je nutno říci, že u většiny poranění, bývají poraněny obě struktury, tedy tepny i žíly — krvácení je tak rázem smíšené, ale to nic nemění na tom, že je potřeba jej rychle řešit.
Jak je to správně?
Ošetření masivního krvácení je v první pomoci absolutní prioritou, pak následuje zástava dechu, pak hodně dlouho nic a poté vše ostatní.
Pokud tedy vidíte člověka, který opravdu silně krvácí, musíte toto krvácení co nejrychleji zastavit. Prvním krokem bude „ošetření slovem“: „Hele, pořádně si to chytni, nacpi si tam prsty, já mezitím přinesu něco na ošetření…“, pokud už krvácející osoba není v dostatečném stupni vědomí nebo síly, je vše na vás. Nejrychlejším a velmi účinným způsobem zástavy, je použití vlastních prstů, které budou tlačit přímo v ráně. Mohli bychom vést dlouho diskuzi o ochraně vlastního zdraví, ale to nemá cenu — je to prostě na vás a vašem pudu sebezáchovy… Noste u sebe jeden pár rukavic v každém zavazadle a budete mít vystaráno.
Pokud je třeba postarat se o více osob, bude nutné použití tlakového obvazu, který vytvoříte buď ze dvou válečků obinadel, anebo připraveného hotového obvazu. Osobně nejsem velkým příznivcem trhání rukávu košil a tvorby čehosi improvizovaného, stejně to nebude fungovat, proto bych vždy volil chráněné prsty do rány nebo skutečný obvaz.
Samozřejmostí je pak sledování ošetřeného krvácení a případného prosaku, dále stavu vědomí osoby a kvality dýchání. Volání ZZS se taktéž vždy hodí připomenout.
Články o první pomoci připravuje PrPom.cz.
