Mýtus o první pomoci — Každý se dá zachránit

Jak to celé vzniklo?

V životě existují situace, kdy i pokus o něco tak ušlechtilého, jako je pomoc druhému, může skončit neúspěchem. Je třeba se na to připravit, nebo s tím aspoň počítat.

Dovolím si citovat jednoho mého známého, lékaře a výborného popularizátora první pomoci: „Na kurzu první pomoci se musíte naučit těchto pět věcí: volat záchranku, vyřešit bezvědomí, umět resuscitovat, zvládnout zastavit krvácení a smířit se s tím, že lidé jsou smrtelní…“ A tak to skutečně je. Existují situace, při kterých nalézáme lidi v tak vážných stavech, že jim pomoci není – ať už se jedná o autonehody, násilné činy či postup závažného a dlouhého onemocnění.

Dalším příkladem je situace, kdy první pomoc poskytnout nelze. Mohou nám v tom zabránit technické či osobní aspekty. Pokud jste neplavci, spatříte tonoucího ve vodě a ten je daleko, navíc jste v místě jediní, nezbývá vám, než zavolat záchranku či hasiče a čekat. Do vody se vrhnout nemůžete, nikdo jiný nepomůže. V nejhorším případě se může stát, že vozidla a členové záchranných složek IZS dorazí pozdě a vy uvidíte, jak se několik desítek metrů od vás utopí člověk.

Podobným případem může být těžká autonehoda a pacient, který potřebuje resuscitovat. Vy se pro resuscitaci rozhodnete, budete ji provádět, jak nejlépe umíte, předáte pacienta záchranářům, ti se budou snažit dále, ale… prostě se to nepodaří.

Je to smutné, je to náročné, ale lidé jsou smrtelní, některým už není pomoci. Neklesejte na mysli, snažte se pomáhat a do snahy někoho zachránit dejte vše. Berte však v potaz, že to nemusí vyjít. Byla by totiž ohromná škoda, kdyby ve vás jedna negativní zkušenost vyvolala dojem, že to stejně nemá cenu. Co když to nevyšlo jen poprvé a další lidi už se vám zachránit povede?

Jak je to správně?

Nelhat si. Je třeba vědět, že pomáhat je správné, ale ne vždy to vyjde. Ve snaze připravit se na tyto situace vám může pomoci kvalitní zážitkový kurz první pomoci, kde vám v promyšlených modelových situacích lektoři setkání se smrtí zprostředkují. Je to náročné, ale nevyhnutelné. Na zážitkovém kurzu ale proběhne vaše „setkání se smrtí“ v bezpečných podmínkách. Vaše reakce, které leckdy mohou zaskočit i vás samotné, budete moci zpracovat a přijmout v profesionálně vedené zpětné vazbě. Navíc všichni účastníci kurzu vědí, že to bylo „jen jako“, a díky dobré lektorské práci a pečlivé dramaturgii kurzu odcházejí nakonec domů s úsměvem.

Při sportovních výkonech se někdy s nadsázkou říká, že „co bolí, to sílí“. Díky tomu, že na kurzech používáme modelové situace a následně cílenou zpětnou vazbu, bývá to obdobné. I když pro vás může být účast na zážitkovém kurzu v určitém ohledu náročná, je to zatím jediný možný způsob, jak se na poskytování první pomoci skutečně zodpovědně připravit.

Články o první pomoci připravuje PrPom.cz.