Dnešní článek budeme věnovat jednomu velice rozšířenému omylu. A jako se za poslední dobu stalo zvykem, opět bude mít zimní tematiku. Proč si lidé myslí, že silné podchlazení nelze přežít?
Proč to lidé říkají?
Dnešní mýtus má obecnější základ. Až mrazí z toho, kolikrát na ulici laik prohlásí: „Ten už je mrtvej, tomu už nikdo nepomůže.“ Ne, v žádném případě! Uvědomme si, že prohlásit někoho mrtvým může jen lékař konkrétní specializace. My jako laici vždy poskytujeme první pomoc, potažmo resuscitaci. Výjimku tvoří pouze „stavy neslučitelné se životem“ – totální destrukce těla při autonehodě či kolejovým vozidlem, oddělení hlavy od trupu apod. nebo jeví známky jisté smrti (posmrtná ztuhlost atd.) či, a to je nejdůležitější, je zachránce výkonem první pomoci ohrožen. Z toho vyplývá, že pokud člověk vypadá normálně, jeho tělo není viditelně mechanicky poškozené, musíme resuscitaci zahájit.
Mýty o první pomociVe spolupráci s PrPom.cz vás bude každé pondělí na stránkách Pohora.cz čekat nový mýtus o první pomoci. Začali jsme čtyřicítkou, ale všechny předchozí mýty brzy naleznete v nové sekci První pomoc. |
Na stejném základu je založeno i odmítnutí pomoci silně podchlazenému člověku. Opět platí pravidlo: „Vypadá normálně, hlava je na krku – resuscituji!“ Vezměme také v potaz, že podchlazení naopak zvyšuje možnost přežití osob se zástavou oběhu. Ve vozech záchranné služby a v následné nemocniční péči se používá metoda řízené hypotermie (cílené snížení tělesné teploty) u pacientů po úspěšné resuscitaci.
Jak je to správně?
Pokud nalezneme v zimním terénu (například po nedávném pádu laviny, či se jedná o podchlazeného a zraněného lyžaře) silně podchlazeného člověka, který nedýchá, okamžitě zahajujeme masáž hrudníku. Součástí první pomoci je také zavolání horské služby, nejlépe na čísle 1210, či záchranné služby na čísle 155, v zahraničí využijeme linku 112. K tomuto kroku nepřistoupíme pouze za předpokladu, že hrudník je již na kámen zmrzlý a nejde stisknout.
