Lucka Hrozová patří k nejlepším ledolezkyním planety. Právě v těchto dnech, kdy teploty klesají hluboko pod bod mrazu, je pro tento sport ideální doba. Přesvědčí vás Lucka k tomu, abyste ledolezení vyzkoušeli?
Když se sněhové vločky budou pomalu snášet k zemi, začíná ten správný čas přemýšlet o rampouchu, o ledových stěnách a zamrzlých ledopádech. O tom, jak je zdolat ať už s lanem shora nebo zespodu. Ať už těžkou nebezpečnou cestou někde „za sedmero horami“ nebo lehčí na cvičné ledové stěně kousek od vašeho baráku. Zkrátka jen zažít ten pocit ledového království, kde se každý stává sněžným tygrem.
Prohlédněte si všechny fotografie k článku …
Ledolezení je lezení po ledopádech a ledových stěnách. Ano, bude vám při něm někdy strašná zima a budou vám tuhnout lýtka a ruce únavou, některým pak i krev v žilách strachem. Někdy se možná budete štrachat po pás ve sněhu s těžkým batohem k ledopádu několik hodin, abyste zjistili, že nejsou dobré podmínky a zas se otočíte zpátky. Někdy tam celí splavení dojdete, abyste vzápětí začali mrznout a přestali cítit ruce a nohy po celý zbytek lezení. A ano, stojí to za to!
S lezením v ledu v té bezpečné variantě v podobě dobře nateklého ledopádu s jednoduššími možnostmi výstupu a mírným sklonem či na umělé ledové stěně může začít každý. K umělým ledovým stěnám můžete dojet autem skoro na místo. Totéž platí o některých ledopádech. V případě zimy se dá do toho auta zase rychle schovat a v případě umělýchledových stěn se dá schovat i v zázemí, které stěny poskytují. Ovšem polezete-li a venku nebude zrovna -20 °C, zima vás rychle přejde.
Váš parťák do zimy a jak na to
Určitě byste se neměli obejít bez zkušeného instruktora či horského vůdce. Ideální by byla průprava ze sportovního lezení, kdy už víte, jak se jistit a že sedák není druh brouka,který posedává na kameni. Ani tohle ale není nutností. Instruktor vám všechno vysvětlí, zajistí vás a bude dbát na vaši bezpečnost po celou dobu. Takhle se asi tou nejjednodušší a nejrychlejší variantou stanete oním sněžným tygrem. Pokud to myslíte vážněji a vaším vánočním přáním je trávit zimní čas s cepínem v rukou, doporučuju přihlásit se do horolezeckého oddílu, kde si najdete parťáky s podobnou vášní. Další variantou by mohl být vícedenní kemp. Lezení po ledech chce trochu cviku, a hlavně spousty znalostí a zkušeností, aby všechno probíhalo správně a bezpečně.
Ledopád dokáže být někdy zrádný a záludný, je potřeba mu trochu porozumět a nasbírat zkušenosti. Dokázat odhadnout situaci a led,kdy je kompaktní, kdy moc křehký a kdy bude lezení bezpečné. Naučit se správně zacházet s cepínem, jak nejefektivněji a kam do ledu sekat. Pod jakým úhlem stát na mačkách a jak na to zakopávání, abyste si neprokopli omylem vlastní lýtko.
Trasy, které na ledopád vedou, mají své číslování obtížnosti podle sklonu. Očíslován je i faktor nebezpečnosti. Čím bude ledopád vertikálnější, tím vyšší bude jeho obtížnost. Je tedy zase jen na vás, do čeho se budete pouštět. Můžete si vylézt 20m ledopádek v blízkosti vaší oblíbené hospůdky, ale i 200m ledopád v Alpách, ke kterému půjdete celý den na sněžnicích. Někdy se také chodí k ledům na skialpech, vyťapete si to do kopce, zalezete si a zpátky svištíte jako drak na lyžích. Tahle varianta dokáže být někdy velmi výhodná, především v případě, že doma skialpy už máte a jste zvyklí na nich chodit. Záležet bude na konkrétní přístupové cestě. Tu byste si měli dopředu zjistit a přesně naplánovat. Pokud jdete s instruktorem nebo s horským vůdcem, postará se o to on. Samozřejmě taky zkontrolujte, jestli je přístup schůdný a není lavinózní. To by pak mohlo být rychle po legraci. Stejně jako na sportovní lezecké cesty či na horské výstupy, i tady jsou tištěné průvodce na daný ledopád. Zjistíte v něm podrobnosti o cestách, jejich délkách, sklonech i nástrahách.
Vybavení do ledu
Výbava není zrovna nejlevnější záležitostí. Pro začátek je lepší většinu věcí půjčit. Dbejte na kvalitní trekové boty, které musí mít upínání na rámové mačky – to jsou ta ostrá železa, která se upnou k vaší botě. Vy je pak budete nohama do ledu zakopávat, takže je důležité, aby vám bota správně seděla. Další variantou jsou horolezecké skelety. Do rukou přijdou dva cepíny. Dnes už je na trhu spousta variant a možností. Cepíny jsou různých délek, sklonů, šířky rukojetí. Výběr závisí na tom, jestli se chystáte do hor, nebo na cvičný ledopád. Nechte si poradit od zkušeného prodejce. Popřípadě existují kempy, kde si můžete různé druhy materiálů zdarma vyzkoušet. Nutností je horolezecká přilba. Trh nabízí škálu barev i velikostí, hlavně aby vám co nejlépe seděla.
Horolezecký úvazek, lano, sada expresek, smyček a jisticí pomůcky jsou samozřejmostí. Jistí se pomocí šroubů do ledu, které v průběhu lezení jednou rukou zavrtáváte; chce to praxi a cvik, aby vám to šlo hezky od ruky, záleží také na struktuře ledu, jak moc je tříštivý a tvrdý. Dejte si pozor, aby šrouby nebyly ztupené. Takové se pak do ledu zavrtávají velmi nesnadno, nebo zkrátka zavrtat vůbec nejdou. Sebe byste měli obléct do kvalitního funkčního oblečení, které odolá jak větru, tak možné stékající vodě. Zvýšenou pozornost bych věnovala rukavicím, musí vás zahřát. Na druhou stranu v nich ale pořád musíte mít dobrý cit a hybnost v rukou. Je potřeba v nich bez větších problémů zavrtávat šrouby a být s nimi schopen dobré manipulace s cepíny při samotném lezení a jištění. Na extrémní mixové lezení, kde se leze z části po skále a z části po ledu, se používají golfové rukavičky. Důvodem je právě extrémní náročnost a sklon cest, kdy práce s cepínem musí být velmi precizní a v tlustých rukavicích by se nebyl člověk schopen držet.
Kam za nimi?
V České republice je to například krkonošský ledopád v Labském dole. Tady pozor, lezení je tu potřeba předem rezervovat a vyzvednout si povolení na správě KRNAP. Povolení se vydává jenom 16 lidem na den. Dále tu jsou Votrubcův lom „Kozákov“ u Turnova, Oldřichovský lom a Kytlice-Břidlický vrch. Jeden malý ledopád se dá najít i přímo v Praze,a to Barrandovský led u Barrandovské skály. V zahraničí pak Maltatal v Rakousku, Valled’Aosta-Cogne v Itálii. Vždycky je potřeba si zjistit, jaké jsou aktuální podmínky a jestli ledopád nespadá do chráněného území a lezení na něm buď není povoleno vůbec, nebo jen za určitých podmínek. Z umělých ledových stěn a areálů navštivte ledovou stěnu ve Víru na Vysočině, honosí se nejvyšším ledopádem v České republice. Rozhodně nezapomeňte ani na tu libereckou. Menší umělou ledovou stěnu mají také u Luční boudy, Výrovky, Brádlerových bud a ve Svatém Petru v Krkonoších. Na většině umělých ledových stěn si můžete vybavení vypůjčit a rezervovat si i školeného instruktora. Pak už to jen večer oslavit pár kostkami ledu v drinku a přemítat nad tím, jaká skýtá ledolezení dobrodružství.
Tak hurá na to.
O autoroviČeská lezkyně Lucka Hrozová patří mezi světovou špičku v lezení na ledu, v němž dokázala jako první reprezentantka naší země získat v roce 2013 zlatou medaili na Světovém poháru v rumunském Busteni. Na závodech světového poháru získala za svou závodní kariéru zatím celkem 13 medailí. Trofeje ale sbírala i na domácí scéně, když získala mistrovský titul postupně ve všech závodních lezeckých disciplínách (obtížnost, rychlost, boulder, ledolezení). Ačkoli na to drobná blondýnka původem z Děčína nevypadá, jako první žena zvládla překonat také jedny z nejtěžších mixových a drytoolingových cest na světě. |
