Na italské straně „krále hor“ – Monte Bianco najdeme jen málo snadno dostupných turistických cílů. Hlavní alpský hřeben zde spadá svými impozantními jižními srázy, které jsou doménou především horolezců.
Ale protější, podstatně nižší hradba hor představuje úplné eldorádo pro nádherné dlouhé přechody vedoucí ve zcela unikátní kulisemohutných ledovcových hor. Odnikud jinud se štíty jako Monte Bianco či Grandes Jorasses neprezentují v takové nádheře. Zároveň se jedná o ideální seznamovací túry s prostředím nejvyšších evropských hor.
Náročnost
Obě túry můžeme ohodnotit stupněm lehká až středně náročná túra. Pouze úsek Monte Favre – Monte Fortina snese vyšší kritérium ohodnocení /místy skalnatý terén, výstup na Monte Favre neznačený/. Pokud jdeme celou hřebenovku až po Lago di Combal, jedná se o dlouhou túru se značným převýšením. Přesto zvládnutelné v rámci jednoho dne. Túra přes Testa Bernarda zcela jednoduchou záležitostí.
Skalnaté a částečně trávou porostlé svahy jižně od dolin Veni a Ferret představují oázu klidu v tom nejfantastičtějším horském prostředí, jaké si jen člověk dovede představit. Zatímco putujeme po dobře schůdných chodnících, před námi se odvíjí přehlídka kontrastů skal, ledu a azurové oblohy. Začněme tedy túrou, při níž staneme doslova tváří v tvář nejvyšší hoře Evropy.
Italské Alpy – západ, Nakladatelství MIRAGO Ostrava
