Říká se o ní, že je královna Českého středohoří. Pasuje ji na to nejen výška, z níž přehlíží ostatní zdejší kolegyně, ale hlavně charakteristický kužel, který se nedá odnikud přehlédnout. Právě ten počátkem 20. století zaujal meteorolgy, protože jeho vzácně osamocený, nezastíněný vrchol nabízel podmínky srovnatelné s volnou atmosférou.
A tak tu na Nový rok 1905 zahájila pozorování čerstvě zbudovaná observatoř. Úkol předpovídat počasí ovšem nebyl pro Milešovku nic nového. Už v 2. polovině 17. století si Bohuslav Balbín zapsal: „Ostatní kolem ní stojí jako sluhové, kteří nic neoznamují. Ona sama však předpovídá jasné nebo deštivé počasí, chmurný a oblačný den nebo zase veselý a jasný, slovem: naprosto jasně naznačuje, jak bude… Viděl jsem jednou zblízka, jak byla Milešovka zahalena hustými mraky, ale ostatní hory kolem ní byly bez oblak a měly jasný vzhled, jako by se jich budoucí počasí netýkalo. Samo slunce plynulo po obloze v plném lesku. Obyvatelé těch míst se však kvapně ubírali domů, starali se o stáda a mne napomínali, abych si pospíšil a poručil pobídnout koně. Neuplynulo ani čtvrt hodiny, obloha se zatáhla, slunce se schovalo a veškerý výhled zmizel.“ Horší stránkou hory je pověst nevětrnějšího místa u nás, vichry dují skoro 360 dnů v roce a navíc tu řádí nejvíc bouřek v našich krajích. Ostatně, říkávalo se jí i Hromová hora. Ale když je ve formě, není lepší cíl. Přírodovědec a cestovatel Alexandr von Humboldt, který na ni vystoupal počátkem 19. století, ji ocenil jako místo třetího nejkrásnějšího rozhledu na světě. A měl pravdu. Z ochozu věže observatoře je vidět Házmburk, Košťálov, Lovoš, Říp, Bezděz, Ještěd, za dobré viditelnosti i Šumava a jsou lidé, kteří tvrdí, že zahlédli Alpy. Ale je taky pravda, že vyškrábat se od úpatí Milešovka na její vrchol chce hodně dobrou fyzičku. A nic jiného než pěší cesty tam nevede.
Kaplička v Bílce
Zkušení turisté tvrdí, že relativně nejsnazší výstup na Milešovku je z obce Bílka. Navíc si na návsi můžete prohlédnout kapličku, která tu byla postavena v roce 2000 a spolupracoval na ní architekt Ivan Nosek se sochařem Janem Koblasou. Čtrnáct sochařsky opracovaných kamenů, jakýchsi zastavení křížové cesty, lemuje odtud Cestu přátelství nahoru na Milešovku. Byla vybudována jako gesto smíření se sudetskými Němci.
Sukoslav nebo Kostomlaty?
České středohoří je bohaté hradními zříceninami a těžko jmenovat malebnější. Zkuste Sukoslav, známý více jako Kostomlaty pod Milešovkou. I jeho stavitelé využili jednoho ze zdejších vrcholů a v první polovině 14. století na něm zbudovali sídlo, ze kterého se zachovalo dost na to, aby bylo příjemné projít se jím. V 19. století se o oživení romantické zříceniny dokonce pokoušel hostinec zřízený v bývalém předhradí, žel, po roce 1948 zmizel.
Chystáte se na výšlap na Milešovku? Sledujte aktuální stav počasí.
Článek vyšel na cestovani.lidovky.cz.
