V povodí dvou řek – Rokytné a Jevišovky – leží řada turisticky zajímavých cílů, které vzájemně nespojují žádné značené cesty, spojnici mezi nimi tvoří většinou jen silnice. Tato trasa tedy není určena pěším; zato je ideálním typem pro cyklisty a motoristy.
Za místo startu a cíle jsme zvolili městečko Rouchovany poblíž Moravského Krumlova. Z náměstí pojedeme mírně doleva, po mostě překonáme Rouchovanku a stále rovně bez odbočování dorazíme do Přešovic. Na kraji vsi se dáme vpravo řes Litovany do Radkovic. V obci, poprvé připomínané v r. 1310, stojí zajímavý barokní kostel sv. Čtrnácti pomocníků, postavený z původní kaple v r. 1750 na půdorysu osmiúhelníku, poblíž čtyři barokní sochy. Ještě před kostelem odbočíme vlevo a zprvu mezi poli, pak serpentýnami ve svahu nad Rokytnou dorazíme do Biskupic s kostelem, zámkem a zbytky gotického hrádku. –
Za obcí na křižovatce pokračujeme vlevo. Na okraji Újezda u zemědělského objektu pojedeme vlevo a hned vpravo; můžeme však odbočit do středu obce a podívat se na zdejší barokní zámek z 18. století, upravený na počátku 20. století secesně, dnes sídlo obecního úřadu.Další zastávkou jsou Běhařovice, kdysi městečko, dnes pěkná středisková ves. Starou slávu připomíná goticko-renesanční kostel Nejsvětější Trojice z r. 1596. Polygonální presbytář a hrotitá okna s kružbami jsou ještě gotické, zatímco tvar portálů je čistě renesanční. V interiéru se dochovaly cenné rokokové nástěnné malby od J. Winterhaldera.
Poblíž kostela stojí klasicistní fara z r. 1826. Na návsi se dáme vpravo a rovinatou krajinou přes Stupešice dojedeme do Plavče, malebné obce na březích Jevišovky. Hodnotnou památkou je tu románská rotunda P. Marie ze začátku 13. století, renesanční zámek slouží jako domov důchodců. Stále po hlavní silnici vystoupáme nad údolí a míříme k jihu, k Únanovu. Asi po 2 kilometrech míjíme vlevo hezké skalnaté pahorky. Pod názvem Kopečky u Únanova jsou navrženy na přírodní památku. Na rulovém podkla- du, porostlém stepní travou, rostou chráněné teplomilné druhy rostlin (mj. koniklec velkokvětý a vstavač kukačka) a živočichů.
Následuje Únanov; na okraji vsi se dáme vpravo a hned vlevo k návsi. Středověkou minulost vsi připomíná původně pozdně gotický kostel sv. Prokopa z poloviny 15. století se žebrovou klenbou v kněžišti, upravovaný v 16. a 17. století. – Vrátíme se zpět na kraj obce a pustíme se vpravo. Kolem Kopečků u Únanova, které teď vidíme z druhé strany dojedeme k lesu, na jeho konci na křižovatce se dáme mírně vlevo. Před sebou spatříme ves Výrovice, vlevo v údolí Jevišovky je Výrovická vodní nádrž.
Před vjezdem do vsi míjíme po obou stranách silnice tzv. Kopce u Výrovic, které mají podobný charakter jako Kopečky u Únanova a jsou také navrženy k ochraně. Za obcí vystoupáme nad údolí a po dvou kilometrech dojedeme na křižovatku při kraji vsi Tvořihráz, odkud budeme pokračovat po hlavní silnici vlevo. Doporučujeme však krátkou odbočku do této vinařské obce, kde se dochovala bývalá klášterní rezidence z konce 17. století, později upravovaná, která stojí na rozlehlých sklepích.Naše trasa pak pokračuje do Horních Dunajovic, které byly v r. 1565 povýšeny na městečko.
Na okraji zástavby u silnice si určitě prohlédneme goticko-renesanční kostel Nejsvětější Trojice z doby kolem r. 1540, která patří k cenným architektonickým památkám Znojemska. Kostel byl v r. 1768 přestavěn, poslední úpravy pocházejí z r. 1969. O kus dál ve středu městečka stávala gotická tvrz ze 14. století, v renesanci nahrazena zámkem, který byl v 19. století změněn na sýpku. Z původní výzdoby se dochoval jen portál, datovaný 1536.Na křižovatce na konci Horních Dunajovic se dáme vlevo, po 1,5 km na dalším rozcestí opět vlevo do Višňového. Velká obec, od r. 1528 městečko s mnohaletou vinařskou tradicí, má barokní zámek z 18. století, v roce 1836 přestavěný klasicistně, dnes dětský domov.
Od poloviny 19. století jej obklopuje přírodně krajinářský park s 95 druhy dřevin. V průčelí palouku roste např. jerlín japonský, jeden z nejhezčích na jižní Moravě, za pozornost stojí i libanonský cedr s průměrem koruny 15 metrů. Před zámkem jsou sochy boha Herma a Persea, další jsou pak v parku i na dalších místech v obci. Za prohlídku stojí i zdejší gotický kostel sv. Jana Křtitele z přelomu 13. a 14. století, romanticky upravený v letech 1894–1901. Motoristé ocení zdejší čerpadlo, kde je možné doplnit zásoby pohonných hmot.Na hlavní křižovatce uprostřed obce pojedeme vpravo po silnici č. 400. Po 2 km na křižovatce se dáme doleva do Trstěnic s gotickým farním chrámem Povýšení sv. Kříže ze 14. století na místě starší stavby, ze které se dochovala románská půlkruhová apsida z počátku 13. století.
Při přestavbě v r. 1798 byla zvětšena loď a stěna za hlavním oltářem vyzdobena malbou od J. Winterhaldera ml. – Po silnici č. 398 přes Džbánice dorazíme na kraj Vémyslic a dáme se vpravo do obce. Patří k nejstarším sídlům v okolí, vznikly již v 11. století a od r. 1556 jsou městečkem. Také tady je pozoruhodný starý kostel, zasvěcený Narození P. Marie. Byl vystavěn goticky v polovině 15. století, dnešní vzhled mu daly úpravy v r. 1845. V interiéru je obraz Poslední večeře Páně z okruhu P. Brandla. Poblíž stojí barokní fara z r. 1791, proti kostelu pak pozdně renesanční boží muka z r. 1627.
Na náměstí je renesanční radnice ze 16. století, později upravená, a barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1714.Z obce se vrátíme zpět na křižovatku a pokračujeme rovně do Tulešic a dále do Rešic. Na návrší tu stojí kaple sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století, kterou obklopuje sedm rokokových soch z r. 1777. Tento soubor doplňuje ještě socha P. Marie na návsi od známého moravského sochaře J. Břenka z r. 1875. Pamětní deska na domku čp. 181 připomíná, že se tu v r. 1915 narodil Adolf Opálka, velitel jedné z diverzních skupin čs. parašutistů, který se v r. 1942 podílel na atentátu na R. Heydricha a spolu s dalšími zahynul v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze. Ve vsi zahýbáme vlevo k hospodářskému dvoru, kde v malém parku stojí původně renesanční zámeček, upravený barokně a klasicistně, dvoukřídlá budova se zbytkem arkády. Odtud pokračujeme vpravo do cíle cesty – Rouchovan.
(Doporučujeme průvodce Podýjím a Znojemskem ze Zelené edice.)