Mohelno leží na vyvýšené plošině, oddělující údolí řek Jihlavy a Oslavy. Tato trasa míří z obce k Oslavě, kterou však budeme vesměs sledovat z „druhého patra“, z horního okraje zalesněných svahů nad jejím pravým břehem. Navštívíme lovecký zámek na Vlčím kopci, dojdeme pod rozhlednu Babylon a u Skřipiny si zahrajeme na objevitele při hledání „utajeného“ hradiště, k němuž nevede žádná turistická značka. Cesta není náročná, kromě jediného krátkého stoupání nás nečekají žádné prověrky naší fyzické zdatnosti, půjdeme vesměs po kvalitních, dobře schůdných cestách.
Od kostela na náměstí v Mohelně půjdeme po modré značce směrem na Senoradský mlýn a Kralice. Na křižovatce silnic na konci obce se pustíme vpravo, mineme zemědělský areál a za ním se dáme vlevo na polní cestu lemovanou ovocnými stromy. Na jejím konci je rozcestí, kde modrá značka zahýbá vpravo. My ji však v těchto místech opustíme a půjdeme bez značení vlevo a vzápětí vpravo cestou při kraji lesa. Projdeme lesním porostem a dostaneme se na další rozcestí, kde se dáme vlevo.
Cesta se stáčí k okraji opuštěné pískovny, po pravé ruce míjíme plochou nevýraznou kótu U Skřipiny (369 m), znovu vstoupíme do lesa a po 150 m narazíme na širokou cestu, po které prochází zelená turistická značka . Po ní budeme pokračovat vlevo. Asi po 300 m odbočíme vpravo na méně výraznou travnatou cestu, místy dost zarostlou (i kopřivami), na další křižovatce půjdeme mírně vlevo. Zvolna sestupujeme do údolí Oslavy.
Překročíme potůček, mineme několik chat a krajem lesa dorazíme k silnici a mostu přes řeku. Jsme na turistickém rozcestí Skřipina ; kdybychom se pustili přes most, došli bychom k červené značce, sledující protější břeh Oslavy. Vlevo nad námi, na ostrohu zvaném Na hradisku, jsou pozůstatky pravěkého hradiště Skřipina. Můžeme se k němu dostat přímo zalesněným svahem, snadnější a pohodlnější přístup je však po silnici (vlevo), která se postupně stočí do bočního údolí a stoupá podél Skřipinského potoka směrem na Mohelno. Z ní odbočíme vpravo a volně lesem dojdeme k louce, ohraničené lesním porostem.
Prostor hradiště je vymezen potoky Kladerubským a Skřipinským (Skřipinkou) a má zhruba trojúhelníkovou podobu. S okolním terénem je spojen úzkou šíjí v místě, kde se údolíčka obou potoků nejvíce přibližují. Šíji protínají dva dobře patrné valy nejasného stáří: snad vznikly v pozdní době kamenné (eneolitu), možná však až v době halštatské nebo ve slovanské době hradištní.
Ostrožna byla osídlena poměrně dlouhou dobu, což dokládají archeologické nálezy z mnoha pravěkých kultur (lineární keramika z období neolitu, střepy z kultury nálevkovitých pohárů, kanelované i jevišovické kultury, hroby ze slovanské doby hradištní apod.). Z rozcestí u velkého kamenného kříže se dáme na pěšinu do lesa, přejdeme Kladerubský potok a stoupáme mírně vlevo do svahu (ne vpravo pěšínou podél Oslavy!). Na okraji plošiny přetneme rozcestí a pokračujeme mírně vpravo širokou lesní cestou.
Po 400 m na rozcestí jdeme vpravo, o dalších 250 m dál vlevo na pěšinu do lesa. Následuje úsek orientačně poněkud náročnější: pěšina obchází oplocenou lesní školku, pak kličkuje mladým lesem, nakonec nás dovede k širší cestě, která zamíří k okraji lesního porostu. Vpravo míjíme Lysákovu hájovnu, kde žije Jiří Lysák, velký znalec místního regionu a rovněž autor průvodce po zdejším kraji. Pak se cesta stočí vlevo, sleduje okraj pole a po chvíli zase vstoupí do lesa.
Vede nás prakticky po vrstevnici nad horním okrajem údolí Oslavy, do kterého můžeme z některých míst krátce nahlédnout. Na stráních pod námi roste hojně česnáček lékařský, netýkavka malokvětá a Royleova, vzácně i česnek medvědí, lilie zlatohlavá aj. Místy se tu ještě dochovaly mohutné exempláře buků. Cesta, zv. Anina, nás nakonec dovede ke komplexu budov s bývalým loveckým zámečkem Vlčí kopec , položeným v mírném svahu uprostřed parkově upraveného lesa.
Na turistickém rozcestí u zámku opustíme zelenou značku a pustíme se vlevo po modré, která sem vyšplhala od brodu přes Oslavu. Vede nás po asfaltové silničce asi kilometr dlouhou Haugwitzovou alejí, kterou tvoří překrásné staré buky. Na jejím konci přetneme silnici z Popůvek do Kladerub (je tu i autobusová zastávka) a pokračujeme stále rovně širokou lesní vozovkou.
Lesem zv. Doubrava kolem lesního seníku a přes dva potůčky, zdrojnice Skřipinského potoka, jdeme stále rovně jako podle pravítka asi 1800 m k další silnici – z Kramolína do Mohelna. Jsme pod Zeleným kopcem (491 m) s rozhlednou Babylon , vzdálenou necelých 200m. Jistě stojí zato k ní odbočit a pokochat se hezkým výhledem. Naše hlavní trasa však v těchto místech opouští značenou cestu a pokračuje po silnici vlevo. Zprvu lesem, pak volným terénem mezi poli dojdeme za stálého mírného klesání do Mohelna, na okraji obce se stočíme vpravo a míříme do centra ke kostelu.
(Doporučujeme průvodce Pojihlavím a Pooslavím ze Zelené edice.)
