Západ slunce na Manaslu, autor: Ben Tubby Základní údaje Manaslu je další z himalajských velikánů. Po Dhaulagiri je to druhá nejvyšší hora v Nepálu, pokud nepočítáme ty, které leží na hranicích s Čínou. Manaslu vyrostla do výšky 8 163 metrů, ale některá měření jí mírně ubírají na 8 156 metrů. Kterou výšku vy považujete za tu reálnou, nechám na vás. Ať tak či tak, hora je osmým nejvyšším vrcholem naší planety a sedmá nejvyšší hora Himalájí. Je vzdálená pouhých 70 kilometrů od další osmitisícovky, kterou je Anapurna (8 091 m). Název „Manaslu“ se dá přeložit jako „Hora ducha“. První stopy, které byly udělané člověkem na vrcholu, patří japonsko-nepálské dvojici. Prvenství v tomto směru si připsali Toshio Imanishi a šerpa Gyalzen Norbu. Prvovýstup má v kolonce datum zapsáno 9. května 1956. Tak jako Britové považují Everest za svoji horu, pro Japonce to byla vždy Manaslu. Byl zde také proveden první ženský výstup na osmitisícovku. O toto prvenství se nezasloužil nikdo jiný, než japonská ženská expedice ve složení Naoko Nakaseko, Masako Uchida, Mieko Mori a šerpa Jambu. Podařilo se jim to v roce 1974.
Zimní výstup
Za mrazivého počasí a silných větrů na vrchol vystoupila jako první polská expedice. Konkrétně Maciej Berbeka a Ryszard Gajewski v roce 1984. Výstup realizovali klasickou cestou.
Výstupové cesty
Jak již bylo uvedeno, jako první se na vrchol v roce 1956 podívala japonská expedice. Horu vystoupili severovýchodním úbočím. Tato cesta se později stala klasickou výstupovou cestou na vrchol.
V roce 1971 byla prostoupena nová cesta severozápadním pilířem. Uskutečnili ji Japonci. Další výstupová cesta byla jižní stěna. Tuto trasu přelezl Reinhold Messner. Jednalo se o sólo výstup, který překonává 900 m obtížný skalní pilíř, výše pokračuje „Údolím motýlů“ a levou částí J stěny.
Chuť vítězství zažili na Manaslu také Francouzi, když jako první zdolali velmi obtížnou západní stěnu (1981). O tři roky později byla prostoupena další nová cesta, a to jižním hřebenem. Po neúspěchu Slovinců, prvovýstup dokončila polská expedice. Na vrchol se podívali Krzysztof Wielicki a Alexander Lwow. Hora odpočívala jen dva roky, než byl uskutečněn další prvovýstup. Jerzy Kukuczka a Artur Hajzer vylezli východní vrchol východním hřebenem a poté pokračovali k hlavnímu vrcholu.
O sedmý a zatím poslední prvovýstup se postarala dvojice Denis Urubko a Sergej Samojlov (oba z Kazachstánu) cestou ve východní stěně.
České výstupy
Jako první se na vrchol podíval „český Messner“ Josef Rakoncaj v roce 1989. Výstup byl proveden jižní stěnou, tedy cestou, kterou jako první slezl zmíněný Messner.
Přesně o deset let později ho následovala další ikona českého horolezectví Martin Minařík, který byl členem kanadsko-americké expedice. Klasickou cestu severovýchodním úbočím zdolala také další česká expedice ve složení Zuzana Hofmannová, František Kolář a Pavel Matoušek.
V roce 2009 stanul na vrcholu Radek Jaroš, který tímto výstupem překonal Josefa Rakoncaje, co se týče počtu slezených osmitisícovek, dostal se na číslo devět. Nutno dodat, že Rakoncaj také úspěšně vylezl devět vrcholů nad osm tisíc, protože byl dvakrát na K2.
Nedávno (2011) se na vrchol podívali také Jan Trávníček, Jakub Vaněk. K výstupu jim posloužila klasická cesta.
Zajímavosti
V roce 1972 se na Manaslu udála jedna z největších katastrof v dějinách horolezectví. Při druhém pokusu o výstup klasickou cestou, smetla korejskou expedici lavina. Toto neštěstí si vyžádalo 15 lidských životů.
Od prvního výstupu klasickou cestou v roce 1956 uplynulo 17 let, než byla tato trasa úspěšně zopakována německou expedicí.
Ze sedmi tras vedoucích na vrchol byly opakovány jen dvě. Klasická a Messnerova cesta.
Manaslu je čtvrtá nejnebezpečnější hora za Anapurnou, Nanga Parbat a K2.
Manaslu – ráj pro vyznavače trekingu
V poslední době zde jezdí mnoho turistů, aby si užili treking kolem této majestátní hory. Trekování zde stoupá až do sedla Larke, které je výšce 5 106 metrů. Není divu, že je okruh kolem Manaslu tak populární, vždyť hora působí až nadřazeně nad vším, co je v okolí. Tento dojem vzniká hlavně díky tomu, že hora v okruhu deseti kilometrů převyšuje okolí o 3 000 – 4 000 metrů.
