Ahoj. Všimli jsme si, že máš zapnutý AdBlock. Prosím, pozastav si pro SvetOutdooru.cz blokování reklamy. Díky tomu můžeme zajistit více zajímavých článků o horách, vybavení nebo metodice nebo aktualizovat katalog stovek treků a ferat. Navíc se snažíme zobrazovat jen reklamy s outdoorovou tématikou, podporujeme touto cestou i mnohé charitativní projekty a neziskovky. Snad tě nebudou moc rušit. Děkujeme! Redakce SvetOutdooru.cz
Mallorca, ostrov ze všech stran obehnaný převislými útesy, je pro Deep Water Solo dokonalý. Skalní lezení nad hladinou Středozemního moře si tu užije každý.
Deep Water Solo (DWS) je relativně mladá forma sportovního lezení. Spočívá v lezení bez lana, kde přirozenou ochranu při pádu tvoří vodní hladina. Z logiky věci je tedy zapotřebí hledat primárně převislé stěny s dobrým dopadem do hluboké vody. Byť se DWS provozuje na mnoha místech po světě, jednoznačným rájem je Mallorca.
V roce 2007 světu představil tento unikátní způsob lezení svým legendárním přelezem Es Pontas (9a+) neméně legendární americký lezec Chris Sharma. Chris následně ve filmu King Lines ukázal, co to DWS je a jak může být úžasné. A že je o co stát.
Je nutné zmínit, že k plnému vychutnání této aktivity je zapotřebí umět lézt alespoň na úrovni 7a francouzské klasifikace. Jak již bylo zmíněno, cesty mají převislé až stropové charaktery, a proto je třeba počítat se silovou náročností. Neznamená to ale, že si DWS nezalezou slabší lezci. Na ostrově je mnoho snazších cest či traverzů mezi 6a a 6c. Některé z nich jsou skutečně krásné, např. Hercules na Cala Barques. Obecně lze ale říci, že pro maximální prožitek je nutná alespoň středně vyšší lezecká úroveň.
Každý, kdo jezdí do skal, dobře ví, co vše k tomu potřebuje: lano, sedák, expresky, karabiny, smyce, vklíněnce, friendy apod. Na to všechno u DWS zapomeňte. Co zůstává, jsou lezečky a magnézium, ke kterému se přistupuje poměrně specifickými a barvitými způsoby. Já často používám tekuté magnézium a k tomu mám speciální gumový mágopytlík. Někteří si odříznou spodní část petflašky a vloží ji do běžného mágopytlíku. Jiní to prostě risknou a poté mágopytlík suší na slunci.
Pokud jde o lezečky, není žádný důvod obávat se použít ty nejlepší boty, které máte. Mořská voda lezečkám nijak nevadí. Kůže zůstává mokrá, ale podrážka uschne během pár minut, případně si ji osušíte ručníkem. Svým způsobem nepotřebujete ani další fatální část skalní „výbavy“, a to svého jističe. Nicméně, pominu-li fakt, že s parťákem/partnerem je lezení lepší, vždy by na vás měl někdo dohlížet. Pády do vody nemusí být pokaždé příjemné a je důležité, aby někdo další dával pozor.
Co si přibalit?
Lezecký průvodce Rockfax na Mallorku nabízí kompletní přehled skalního lezení na Mallorce, jak na DWS, tak toho s lanem. Kromě klasické obtížnostní klasifikace mají cesty i klasifikaci dopadovou. S0 – S3. S0 znamená výborný a bezpečný dopad do hluboké vody. S3 raději nepadejte. Většina cest se pohybuje v rozmezí S0 – S1.
Tím se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu a nejlepšímu – samotnému lezení. Mallorca disponuje úžasným pevným vápencem s výborným třením a cesty jsou zde fantastické. Dynamické skoky, patování ve stropech, šplhání po krápnících. Ale rovněž technicky silové cesty po lištách a dírkách. Záleží na konkrétní oblasti a cestě.
Svoboda pohybu je díky lezení bez lana a absenci cvakání expresek unikátní a setkáte se i s novou formou strachu. Dělat cruxové kroky v desetimetrové výšce v horizontální poloze nemusí být pro každého. V ten moment, kdy se rozhodujete, zda to risknete a dokončíte krok, nebo spustíte nohy dolů a raději řízeně spadnete do vody, se rozhoduje o vašem úspěchu v cestě. A věřte mi, není to jednoduché. Voda pod vámi nemusí být vždy průzračně křišťálově modrá a klidná. Je také velký rozdíl, zda lezete v zátoce v jeskyni, nebo na útesech na otevřeném moři, zda jsou, či nejsou vlny apod.
Velkou roli hraje psychika
Faktorů zlepšujících či zhoršujících lezcovu psychickou odolnost je mnoho. Každý si na to musí přijít sám a to kouzlo najít. Tak či onak platí, že prožitek je mimořádný. Je až s podivem, jak rychle se člověk adaptuje a tzv. rozpadá. Když si vybavím své první DWS přelezy a jak jsem se klepal v lehkých krocích šest metrů nad mořem a porovnám to se současností a skoky ve dvojnásobné výšce, přijde mi to až neuvěřitelné. Samozřejmě, že se strachu nezbavíte, ale s každým dalším pádem do vody získáváte sebedůvěru a jste schopni se rychle posunout z cest pod vaší silovou úrovní až na svoje úplné maximálky.
Stejně tak lépe zvládáte výšku a přirozeně se pouštíte do cest úžasnějších a zajímavějších. Osobně neznám styl lezení, který by byl prožitkovější a přirozenější než DWS. Přidejte k tomu nádherné lokace Mallorky s fantastickým mořem a skalními útvary, pohodu při odpočinku a unikátní atmosféru ostrova a máte dokonalou lezeckou dovolenou.
Disciplína pro teplomily
Dalším velkým specifikem DWS jsou jiné podmínky, než na které jste ze skal zvyklí. Na DWS vám nevadí teplo a 25 stupňů je úplně perfektní. Obvykle se při této teplotě sportovní lezec na skálu jen smutně kouká, protože ví, že po ní pojede jako po másle. Zde ale nevadí ani teploty vyšší. Méně naopak nechcete, svým způsobem se vám chce do té vody spadnout a nepotřebujete se pak klepat zimou. Teplo je tedy pro tentokrát výhodou (přesto červenec a srpen již nedoporučuji). Dále nezapomeňte, že také musíte být alespoň středně dobrými plavci. Výlezy nejsou vždy jednoduché a moře, jak již bylo zmíněno, nemusí být vždy klidné.
Ve zkratce představuje DWS unikátní a nový způsob sportovního lezení, který překvapí a přinese nové prožitky i zkušeným lezeckým pardálům, kteří již vše ostatní prolezli. Nic z toho vás nepřipraví na specifika lezení bez lana nad mořem. Proto lze DWS doporučit každému, kdo hledá novou lezeckou zkušenost.
Článek vyšel v časopise Svět outdooru, nejčtenějším magazínu pro milovníky hor a outdooru. S výhodným předplatným Ti žádný zajímavý článek neuteče!