„Když mám někdy při lezení krizi, vzpomenu si na jednu z posledních délek cesty Mora Mora. Rozhodně nebyla nejtěžší cestou, kterou jsem kdy lezl, ale dost možná byla nejkrásnější,“ usmívá se Adam Ondra při vyprávění o lezení na Madagaskaru.
Oblast, do níž se vydal spolu s italským horolezcem Pietrem Dal Pra, leží asi 300 kilometrů jižně od hlavního města Antananariva a milovníky skal sem lákají vícedélkové cesty na masivu Tsaranoro. V současné době nejúspěšnější český lezec se za skálami podíval ledaskde, ale lezení na Madagaskaru a v Jihoafrické republice pro něj byly jedny z nejsilnějších zážitků.
Prohlédněte si další fotografie k článku…
„Místní lezci sem moc nejezdí, potkáte tady spíše ty zahraniční. Je to takový zapadákov. Lezci, kteří sem přišli asi před deseti lety, byli pro domorodce první běloši,“ popisuje Adam. On sám se na Madagaskar vydal za 380 metrů dlouhou cestou Tough Enough hodnocenou 8c. „ V roce 2005 ji navrtali němečtí horolezci, ale už se jim ji nepovedlo přelézt. Pak bylo i několik dalších pokusů francouzskými a britskými lezci, ale cesta byla přelezena maximálně po dlouhém nacvičování. Mým cílem ji bylo jako první vylézt volně za jeden den,“ zapáleně vysvětluje.
Velkým překvapením bylo, když se mu to povedlo hned první den. Sám taky přiznává, že podobnou cestu v životě neviděl: „Je to hladká kolmá deska vysoká téměř čtyři sta metrů, linie vede uprostřed stěny a každá její délka je nesmírně těžká. Asi neexistuje žádná jiná cesta takové délky a takové obtížnosti, navíc bez jakýchkoliv oddechových pasáží.“
Medailonek: Ke svým úspěchům přidal 7. února 2013 Adam Ondra přelez nejtěžší cesty na světě – španělské La Dura Dura 9b+. Lezení se věnuje od šesti let a za tu dobu se stal dvakrát vítězem světového poháru, vicemistrem světa v boulderingu i mistrem světa v kombinaci. A to je jen malá část jeho úspěchů. Tvrdí, že momentálně nemá dlouhodobé sny, na skalách je prý člověk musí nejdříve najít a až pak o nich přemýšlet. |
Hlavní je dobrý parťák
Díky dobrému zajištění Tough Enough a skvělému spolulezci se Ondra mohl soustředit jen a jen na lezení. „Když má člověk dobré podmínky, je to stejné jako by lezl v normální sportovní oblasti jednu cestu za druhou,“ dodává.
Na masívu jsou k nalezení i další cesty. Adam vyzdvihuje především patnáctidélku Mora Mora 8b+/8c. Lezl ji asi osm hodin a také se stal prvním lezcem, který ji zvládl volně za jeden den. Úspěšně ale překonal i cestu Bravo les Filles 8b, tu už dříve stejným stylem přelezli i bratři Pouové.
A co říká Ondra o Madagaskaru?
„Asi nikdy jsem nebyl na tak odlehlém místě. Nedaleko skal se nachází sice kemp s francouzským majitelem, ale ve vedlejší vesnici už na vás místní koukají, jako byste byli z Marsu.“ Najdete tady mnoho zajištěných cest už od obtížnosti 5c. Jedná se o technické lezení s malými chyty i stupy, převisy v tak vysoké stěně samozřejmě nečekejte. „Není to zrovna oblast pro začátečníky, ale zkušenějším lezcům bych ji jednoznačně doporučil. Leze se tady od června do října a i přesto, že je oblast na náhorní plošině, teploty se občas vyšplhaly až ke 23 stupňům.“
„Na lezení je krásné právě to, že mě bere do míst, kam bych se normálně nikdy nepodíval. Mým velkým snem je lezecká oblast Castle Hill na Novém Zélandu. Jsou to krásné zelené louky poseté tisíci a tisíci vápencovými kameny.“ Letos se ale Adam Ondra bude držet spíše v Evropě, chce se soustředit na sportovní lezení a vrtání nových cest. „Lezení tady má jednu velkou výhodu, oblasti nejsou daleko do sebe, a když to prostě nejde, nasednete na letadlo a jedete domů.“
