Národní park Joshua Tree se nachází v jižní Californii, nedaleko LA. Zdejší drsná žula nabízí spoustu lezeckých příležitostí ve snadno dostupném terénu.
Celá oblast Joshua Tree se nachází v tzv. „high desert“, tedy něco jako vysoko položená poušť. Pojmenování Joshua Tree je podle stejnojmenného stromu, který zde v hojné míře roste. Přesněji řečeno nejde o strom, ale o druh juky, který zde dorůstá výšky několika metrů. Nikde jinde na světě Joshua Tree nenajdete v takové míře a hlavně v takové velikosti.
Lezecká sezóna tady začíná v listopadu a končí obvykle někdy v březnu. Po zbytek roku je tu smrtelný vedro. Poprvé jsme se sem podívali na víkend začátkem října a opravdu – bylo smrtelný vedro a lezení bylo docela utrpení. Koncem října a v listopadu už bylo klima podstatně příznivější.
Pro tuto oblast existuje v zásadě jeden lezecký průvodce: `Rock Climbing: Joshua Tree“ od Randyho Vogela. Obsahuje přes 5000 cest a když byl vydán v roce 1992, je stále respektovaným zdrojem lezeckých informací. Zakoupit jej lze přímo u vjezdu do národního parku. Zajímavou variantou je jeho menší vydání „Classic Rock Climbs: Joshua Tree National Park“, který obsahuje výběr asi 500 nejoblíbenějších cest. Výhodou je jak skladnost, tak nižší cena (12 USD oproti cca 30 USD) a myslím, že jej mohu doporučit – pro prvotní orientaci je přehlednější a musím říct, že i později, když jsem lezl s lidmi, kteří měli kompletního průvodce, jsme většinou stejně lezli cesty, které byly v tomto výběru obsaženy.
Při prvním výletu do JT jsme navštívili oblast Indian Cove. Při porovnání s centrálními oblastmi bych řekl, že skály jsou tu menší, drolivější a na první pohled je tu méně sportovních cest. Nechci tuto oblast ale zavrhovat, jde o subjektivní dojmy a může to souviset i s tím, že tou dobou jsme ještě neměli průvodce, takže jsme měli problém najít slušnou cestu a navíc bylo opravdu neúměrné vedro.
Jak jsem již naznačil, většinu pěkného lezení jsem objevil v centrálních oblastech – Echo Cove, Hidden Valley, Lost Horse, Ryan Campground a další. Jedno i dvou délkové cesty v tvrdé žule drsné jako struhadlo. Spáry, plotny, rajbasy, komíny, převisy – vše jen kousek od sebe v pohodlně dostupném terénu. Mnoho cest je kvalitně odjištěno nýty a borháky, jinde jištění vlastními prostředky – friendy, vklíněnci, hexy… Kdo rád jistí, ten si tu užije.
Jako první cestu na seznámení s materiálem jsem si vybral Stichter Quits (5.7+) v západní stěně útvaru Echo Rock. Po jejím prvním přelezení jsem získal dojem, že zdejší kvalifikace je mnohem drsnější, než co bych očekával podle převodních tabulek. Později jsem přišel na to, že zdejší materiál si člověk musí opravdu zažít a potom už se kvalifikace zdá mnohem přiměřenější.
Protože jde poměrně typickou cestu, pokusím se Stichter Quits jako názorný příklad popsat podrobněji. Cesta vede přes tři nýty a je dlouhá cca 40m. Je to nefalšovaná plotna. Žula je pekelně drsná a nohy drží, ale ruce člověk užije tak leda na udržování rovnováhy. Pořád máte pocit, že nohy každou chvíli uklouznou, ale ony neuklouznou. Kdo je ovšem zvyklý na plotny na vápně, tomu chvíli trvá, než uvěří…
Od štandu se dvěma nýty, kde cesta končí, následoval lehký dolez na vrchol a sestup úbočím skály. Těsně před koncem nám sestup zpestřil velký chřestýš, který na nás nervózně chřestil ze spáry. Brácha v zájmu urychlení ústupu sjel poslední kus skály po zadku a pěkně si ostrouhal kalhoty.
Celkově hodnotím lezení v Joshua Tree velice pozitivně. Je to jedna z nejhezčích vzpomínek na Californii a doufám, že se sem ještě někdy za lezením vrátím.
Více informací: http://www.climbingjtree.com
Převzato z: http://mb.horolezci.cz
