Legendární batoh znovu žije!

Záchranářská mise

Jaký může být příběh klasického batohu z našeho dětství a jak se stane, že se znovu objeví na světě? To se dozvíte v článku o malém zázraku, který se opravdu přihodil.

Ano, je tomu tak, opravdu se našli odvážlivci ze Zlínské firmy Playbag, kteří na tento nápad zachránit batoh přistoupili. S nápadem a prosbou ušití kopie legendárního lezeckého „kletráku“ oslovil náš čtenář pan Jaromír Knotek pana Locha z firmy Playbag koncem listopadu loňského roku 2016. Netlačil na něj. Pan Loch slíbil, že se na to podívá a rozhodne se, zda to půjde nějak vyřešit.

Předloha

Od začátku pan Knotek výrobcům věřil, že se pokusí udělat maximum, aby se k replice batohu svého otce dostal, jelikož ten původní, podle něhož se replika udělala, byl ve stavu cárů a jen odborníci dokázali vyčíst jeho tvar, za přispění vašeho článku na webu Světa outdooru si pan Loch udělal obrázek, jak batoh vypadal v neporušeném stavu. Když, se mu dostal do rukou, konstatoval, že se mu líbí a že se pokusí jej udělat.

Výsledek

Za necelé dva měsíce byl batoh na světě a o výsledku se můžete přesvědčit na fotografiích.
Batoh jak materiálové, tak vzhledově se blíží původnímu batohu, včetně svých funkčních částí pro připevnění cepínu, či sekery.

A proč si člověk nechá udělat repliku batohu svého otce?

Je to jakýsi český patriotismus a hrdost na práci českých mistrů a slávu výrobků, které dobývaly svět a jen díky své kvalitě, dokázaly přežít do dnešní doby, aby se daly prezentovat jako novinky sortimentu pod značkou RETRO.

Proč, když jsme zavaleni výrobky, se nám líbí RETRO? Batohy, obuv, sklo, vánoční osvětlení, vánoční skleněné koule. Jistě do jisté míry jsou to vzpomínky, zakódované v našich duších. Máme s těmito výrobky spojené své dětství a vyzařují na nás svou vůni, a teplem. Jsou to výrobky, které dělaly lidské ruce, krejčí, brašnář, elektrikář, dekoratér do nich vložil kus sebe.

Slovo majitele nového batohu

„Tento batoh mě a mého otce provázel celý doposavadní život, otec nikdy nelezl, ale koupil si ho v Praze, hned z kraje výroby. Jezdil s ním na fotbaly, hokeje. Později, nás s mého otce provázel na výletech do hor v Jeseníkách, vždy se v něm ukrývala nějaká ta sladkost, nápoj a mapa, později výjezdy na expedice na chalupu, co ten batoh odtahal a přepravil, žádný výrobek by nezvládl, proto jsem se rozhodl otci k jeho životnímu jubileu tento batoh znovu pořídit.

Já a jeho batoh jsme stárli vedle sebe, já do mládí třicátníka, on na pokraj své životnosti, do chvíle, než jsem se rozhodl o jeho reinkarnaci do střihu pro obnovení výroby, tak batoh naplnil svůj osud a vydal se nové generaci českých mistrů, aby jeho synové dál nás, Čechy, Moravany, Slezany mohl provázet s přivázanou karimatkou na cestách a při pohybu v přírodě. Věřím, a přeji si, ať tato práce dvou nadšenců nezapadne a podpoří tak mladé mistry v práci s klasickými materiály a přijdou do vašich outdoorových výbav nové kusy tohoto legendárního kletru.“

Jaromír Knotek, 19. 1. 2017, Jeseník